Revmatoidní artritida, nebo borrelióza? Nápadně podobné příznaky mohou zmást i odborníky
25. 8. 2014
Revmatická artritida a borrelióza jsou si podobné víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Příznaky těchto dvou onemocnění tak mohou poplést hlavu i zkušeným lékařům. Navíc existuje teorie, která tvrdí, že borrelióza může stát za vznikem artritidy.
Tvrdý oříšek pro lékaře
Ačkoliv mají choroby odlišný původ, jejich příznaky jsou často velmi podobné. Proto správná diagnóza někdy činí problém i zkušeným odborníkům. Příkladem může být žena ze Spojených států amerických, která byla dlouhých devět let léčena pro revmatoidní artritidu, i když ve skutečnosti trpěla borreliózou. Jaké příznaky jsou tedy pro obě choroby charakteristické?
Chřipkovité projevy – bolest hlavy, únava, horečka, bolesti svalů a kloubů, nevolnost, nechutenství.
Bolestivost, otok, zarudnutí a ztuhnutí kloubů.
Poškození srdce se vznikem dušnosti, bolesti na hrudi a poruchami srdečního rytmu.
Matoucí mohou být i výsledky laboratorních testů. V některých případech onemocnění borreliózou dochází ke zvýšení hladiny revmatoidního faktoru v krvi, který je typický pro artritidu. Podle některých vědeckých teorií má borrelióza dokonce svůj podíl na rozvoji autoimunitní revmatoidní artritidy.
Přece jen rozdílné
Lékaři však v drtivé většině případů správného původce onemocnění objeví. K dispozici mají velmi přesné laboratorní metody, které v kombinaci s klinickými příznaky odstraní veškeré pochybnosti. Důležitým vodítkem pro diagnózu borreliózy je kožní vyrážka v místě přisátí klíštěte a pozitivita protilátek v séru. Výskyt revmatoidní artritidy naopak podpoří přítomnost onemocnění v rodině, genetické testy a nález revmatického faktoru v séru. Borrelióza je většinou snadno léčitelná antibiotiky, řešení revmatoidní artritidy je však velmi svízelné a vyžaduje úzkou spolupráci lékaře a nemocného.
Miliony lidí trpí bolestmi a otoky kloubů způsobenými artritidou. V současné době se na základně nových studií zjistilo, že právě úprava jídelníčku může průběh revmatoidní artritidy příznivě ovlivnit.
Přestože české pojišťovny od roku 2005 zdesetinásobily své výdaje na biologickou léčbu, stále to nestačí. Česká republika ve srovnání se západními zeměmi výrazně zaostává. Biologická léčba je jednou z nejpřevratnějších novinek, které se v medicíně v posledních dvaceti letech objevily...
Revmatoidní artritida je stejně jako další autoimunitní choroby považována za tzv. multifaktoriální onemocnění. To znamená, že se na jejím vzniku podílí více okolností, od vrozených dispozic po životní styl. Podle vědců patří mezi možné spouštěče artritidy také bakterie žijící v našich střevech.
Velká část z více než 80 tisíc lidí, které u nás trápí revmatická onemocnění, je v produktivním věku, v podobě juvenilní idiopatické artritidy se ale vyskytují i u dětí. Potřebnou změnu pohledu na současnou léčbu revmatoidní artritidy nastartovala kampaň Revma výzva, díky níž se podařilo prosadit úhradu biologické léčby už ve stadiu střední závažnosti onemocnění. Jak moc důležitý je tento krok pro pacienty a co dalšího jim pomáhá, se dozvíte v rozhovoru s Editou Müllerovou, předsedkyní pacientské organizace Revma Liga Česká republika, z.s.
Už starověký lékař Hippokrates, otec medicíny, říkal: „Nechť tvoje strava je tvým lékem.“ A platí to i dnes. Při léčbě některých onemocnění se sice užívání prášků nevyhneme, ale i tak je možné vhodně zvolenou skladbou jídelníčku průběh choroby ovlivnit.
Ačkoliv juvenilní idiopatickou artritidou trpí především děti a v dospělosti se upravuje, nese s sebou tato nemoc další rizika. Lidé, kteří ji v mládí prodělali, nemohou vykonávat všechny činnosti a povolání jako zdravá populace.
