Revmatoidní artritida, nebo borrelióza? Nápadně podobné příznaky mohou zmást i odborníky
25. 8. 2014
Revmatická artritida a borrelióza jsou si podobné víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Příznaky těchto dvou onemocnění tak mohou poplést hlavu i zkušeným lékařům. Navíc existuje teorie, která tvrdí, že borrelióza může stát za vznikem artritidy.
Tvrdý oříšek pro lékaře
Ačkoliv mají choroby odlišný původ, jejich příznaky jsou často velmi podobné. Proto správná diagnóza někdy činí problém i zkušeným odborníkům. Příkladem může být žena ze Spojených států amerických, která byla dlouhých devět let léčena pro revmatoidní artritidu, i když ve skutečnosti trpěla borreliózou. Jaké příznaky jsou tedy pro obě choroby charakteristické?
Chřipkovité projevy – bolest hlavy, únava, horečka, bolesti svalů a kloubů, nevolnost, nechutenství.
Bolestivost, otok, zarudnutí a ztuhnutí kloubů.
Poškození srdce se vznikem dušnosti, bolesti na hrudi a poruchami srdečního rytmu.
Matoucí mohou být i výsledky laboratorních testů. V některých případech onemocnění borreliózou dochází ke zvýšení hladiny revmatoidního faktoru v krvi, který je typický pro artritidu. Podle některých vědeckých teorií má borrelióza dokonce svůj podíl na rozvoji autoimunitní revmatoidní artritidy.
Přece jen rozdílné
Lékaři však v drtivé většině případů správného původce onemocnění objeví. K dispozici mají velmi přesné laboratorní metody, které v kombinaci s klinickými příznaky odstraní veškeré pochybnosti. Důležitým vodítkem pro diagnózu borreliózy je kožní vyrážka v místě přisátí klíštěte a pozitivita protilátek v séru. Výskyt revmatoidní artritidy naopak podpoří přítomnost onemocnění v rodině, genetické testy a nález revmatického faktoru v séru. Borrelióza je většinou snadno léčitelná antibiotiky, řešení revmatoidní artritidy je však velmi svízelné a vyžaduje úzkou spolupráci lékaře a nemocného.
44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění. To znamená, že některé buňky imunitního systému se vymykají kontrole a poškozují tkáně vlastního těla. Pro tuto chorobu je charakteristické poškození kloubů, ale vzácné není ani postižení jiných orgánů.
Revmatoidní artritida je více než jen onemocnění postihující klouby. Je to nemoc, která kompletně změní život pacienta. Kromě zdravotních obtíží nemocní často ztrácí i sociální kontakt. Přinášíme vám tipy, které vám pomohou se znova zapojit do společenského života.
Přestože aktivita revmatoidní artritidy je nejspíše u mužů i žen stejná, trpí ženy mnohem výraznějšími příznaky nemoci. Důvodem je pravděpodobně jejich slabší tělesná konstituce a ztráta svalové hmoty, hlavně ve vyšším věku. To jsou alespoň závěry finské studie.
Zřejmě ano, ale jen v malém množství! Jeho střídmá konzumace údajně snižuje riziko rozvoje této nemoci, alespoň to tvrdí studie nedávno publikovaná v medicínském časopise British Medical Journal. Alkohol tak někdy může být i zdraví prospěšný.
Ráno se probouzíte a vaše klouby jsou tuhé, bolestivé a oteklé. Často vás bolí také svaly. Cítíte se unavení a nemáte chuť k jídlu. Před sebou máte seznam povinností, které je potřeba během dne udělat. V důsledku toho můžete zapomínat na své záliby a koníčky, které jsou ovšem neméně důležité. Pokud kvůli nemoci nemůžete praktikovat oblíbené aktivity, začněte hledat alternativy a znovu si užívejte život!
