Revmatoidní artritida, nebo borrelióza? Nápadně podobné příznaky mohou zmást i odborníky
25. 8. 2014
Revmatická artritida a borrelióza jsou si podobné víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Příznaky těchto dvou onemocnění tak mohou poplést hlavu i zkušeným lékařům. Navíc existuje teorie, která tvrdí, že borrelióza může stát za vznikem artritidy.
Tvrdý oříšek pro lékaře
Ačkoliv mají choroby odlišný původ, jejich příznaky jsou často velmi podobné. Proto správná diagnóza někdy činí problém i zkušeným odborníkům. Příkladem může být žena ze Spojených států amerických, která byla dlouhých devět let léčena pro revmatoidní artritidu, i když ve skutečnosti trpěla borreliózou. Jaké příznaky jsou tedy pro obě choroby charakteristické?
Chřipkovité projevy – bolest hlavy, únava, horečka, bolesti svalů a kloubů, nevolnost, nechutenství.
Bolestivost, otok, zarudnutí a ztuhnutí kloubů.
Poškození srdce se vznikem dušnosti, bolesti na hrudi a poruchami srdečního rytmu.
Matoucí mohou být i výsledky laboratorních testů. V některých případech onemocnění borreliózou dochází ke zvýšení hladiny revmatoidního faktoru v krvi, který je typický pro artritidu. Podle některých vědeckých teorií má borrelióza dokonce svůj podíl na rozvoji autoimunitní revmatoidní artritidy.
Přece jen rozdílné
Lékaři však v drtivé většině případů správného původce onemocnění objeví. K dispozici mají velmi přesné laboratorní metody, které v kombinaci s klinickými příznaky odstraní veškeré pochybnosti. Důležitým vodítkem pro diagnózu borreliózy je kožní vyrážka v místě přisátí klíštěte a pozitivita protilátek v séru. Výskyt revmatoidní artritidy naopak podpoří přítomnost onemocnění v rodině, genetické testy a nález revmatického faktoru v séru. Borrelióza je většinou snadno léčitelná antibiotiky, řešení revmatoidní artritidy je však velmi svízelné a vyžaduje úzkou spolupráci lékaře a nemocného.
Většina lidí s revmatoidní artritidou může i přes závažnost onemocnění žít aktivní a plnohodnotný život. Prozradíme vám pět nejběžnějších pochybení, kvůli kterým se to části pacientů nedaří.
Nová skupina léčivých přípravků určená pro léčbu artritidy se nazývá inhibitory Janusovy kinázy. Tyto léky mají jednu velkou výhodu – mohou se užívat ústy, takže je uvítá každý revmatik, kterému vadí pravidelné injekce.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Máte artritidu a myslíte si, že další onemocnění vás už nemůže potkat? Přičítáte každou bolest, která vás postihne, právě artritidě? Bohužel se můžete mýlit. Jedním z nejčastějších onemocnění, které se s artritidou pojí, je totiž osteoporóza, a i při ní se setkáte s bolestmi kloubů a kostí.
Přestože se v názvu této nemoci skrývá slovo „arthros“ neboli kloub, není to jediné místo, které může postihnout. Nemocné revmatoidní artritidou totiž často trápí také různé postižení očí.
