Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se stát klíčem v nové terapii.
Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v
plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky
osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se
stát klíčem v nové terapii.
Levné ukazatele
Biomarkery jsou látky, které jsou objektivně měřitelné a uznávané jako indikátor normálních nebo patologických stavů.
V lékařské praxi se většinou jedná o polypeptidy či bílkoviny.
Výhodou určování biomarkerů je snadnost a relativní levnost vyšetření – stačí totiž poslat do laboratoře vzorek pacientovy krve a vyšetřit ho na přítomnost specifické látky.
Biomarkery přitom mívají často vysokou výpovědní hodnotu.
Nová léčba na horizontu
Již
dříve byly objeveny biomarkery, které souvisely s probíhající
přestavbou páteře v rámci Bechtěrevovy choroby. Novější výzkum však
udělal smělý krok vpřed: odhalil látky, jejichž zvýšená hladina dokáže
předpovědět změny páteře u zcela zdravých lidí. Pokud se tyto biomarkery
osvědčí, pomohou revmatologům odhalit pacienty se závažnou prognózou
ještě před rozvojem onemocnění. Díky tomu budou moci tito jedinci získat
léčbu, která zabrání či zpomalí průběh poškození páteře. Jedná se o
pojivové proteiny a růstové faktory – ty mohou v blízké budoucnosti
zásadně ovlivnit průběh nemoci i možnosti její léčby.
Silný vliv genetiky
Biomarkery
by také mohly pomoci rozřešit otázku ohledně spojení Bechtěrevovy
nemoci a pacientů s HLA-B27, jehož role v rozvoji choroby vědcům stále
uniká. Důkladná znalost příčin a průběhu této choroby bude nejspíše
během na dlouhou trať, již v současné době však medicína dokázala v
léčbě této nemoci velké pokroky. Určování biomarkerů by tak v blízké
době mohlo pomoci pacientům, u nichž hrozí těžká destrukce páteře.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je závažné a svými projevy život omezující chronické autoimunitní onemocnění revmatoidního charakteru. Průlom v terapii jejích těžkých forem přineslo až zavedení cílené biologické léčby. Ačkoli ani s využitím těchto moderních léčiv není možné Bechtěrevovu chorobu zcela vyléčit, jejich vliv na kvalitu života pacientů je obrovský a umožňuje jim návrat k plnohodnotnému životu.
O Bechterevově nemoci si v pravidelném pořadu U lékaře ve Studiu Zet na rádiu BBC povídali MUDr. Tomáš Šebek s paní doktorkou Marií Sedláčkovou, primářkou Revmatologického a rehabilitačního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze.
Co si budeme povídat, chorob s lidskými jmény je prostě moc. Kdo si je má pamatovat? Pletou se nám a věříme pak spoustě mýtů. S Bechtěrevovou nemocí to není jinak.
S přicházejícím létem a stoupající rtutí teploměru může někdy naopak klesat nálada bechtěreviků k bodu mrazu. Bojí se totiž, že v tomto ročním období nebudou moci dělat stejné věci jako ostatní. Přinášíme vám několik rad a tipů, jak si léto užít i s touto chorobou.
Řidič, policista, učitel, ba dokonce i lékař. Tato a další zaměstnání vašim bolavým zádům rozhodně nepřidají, a bechtěrevikům mohou dokonce výrazně uškodit. Přinášíme seznam povolání, kterým byste se měli obloukem vyhnout v případě, že trpíte chronickými bolestmi zad.