Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se stát klíčem v nové terapii.
Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v
plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky
osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se
stát klíčem v nové terapii.
Levné ukazatele
Biomarkery jsou látky, které jsou objektivně měřitelné a uznávané jako indikátor normálních nebo patologických stavů.
V lékařské praxi se většinou jedná o polypeptidy či bílkoviny.
Výhodou určování biomarkerů je snadnost a relativní levnost vyšetření – stačí totiž poslat do laboratoře vzorek pacientovy krve a vyšetřit ho na přítomnost specifické látky.
Biomarkery přitom mívají často vysokou výpovědní hodnotu.
Nová léčba na horizontu
Již
dříve byly objeveny biomarkery, které souvisely s probíhající
přestavbou páteře v rámci Bechtěrevovy choroby. Novější výzkum však
udělal smělý krok vpřed: odhalil látky, jejichž zvýšená hladina dokáže
předpovědět změny páteře u zcela zdravých lidí. Pokud se tyto biomarkery
osvědčí, pomohou revmatologům odhalit pacienty se závažnou prognózou
ještě před rozvojem onemocnění. Díky tomu budou moci tito jedinci získat
léčbu, která zabrání či zpomalí průběh poškození páteře. Jedná se o
pojivové proteiny a růstové faktory – ty mohou v blízké budoucnosti
zásadně ovlivnit průběh nemoci i možnosti její léčby.
Silný vliv genetiky
Biomarkery
by také mohly pomoci rozřešit otázku ohledně spojení Bechtěrevovy
nemoci a pacientů s HLA-B27, jehož role v rozvoji choroby vědcům stále
uniká. Důkladná znalost příčin a průběhu této choroby bude nejspíše
během na dlouhou trať, již v současné době však medicína dokázala v
léčbě této nemoci velké pokroky. Určování biomarkerů by tak v blízké
době mohlo pomoci pacientům, u nichž hrozí těžká destrukce páteře.
Potíže s klouby se nevyplácí podceňovat. Čím dříve se vydáte k lékaři, tím větší máte šanci vyhnout se potížím s nimi. Jen odborník dokáže vybrat léčbu, která vás může doslova postavit zpět na nohy.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc postihuje především páteř a pohybový systém obecně. Nebezpečí ovšem hrozí i jinde v organismu. K jakým chorobám jsou tito pacienti náchylnější?
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Bechtěrevova choroba je celoživotní onemocnění, u kterého je léčebným cílem zbavit pacienta bolestí, zmírnit ztuhlost jeho páteře a předcházet či zpomalit nástup nevratných deformit pohybového aparátu. Čím dříve je léčba zahájena, tím větší je její úspěch. Správně zvolená terapie spolu s režimovými opatřeními pomůže pacientům k lepšímu pohybu, zlepší kvalitu jejich života a také jim umožní pokračovat v práci.
Mnoho lidí trpí během zimního období chronickými bolestmi zad, a to aniž by existovaly nějaké objektivní důvody jako zranění, nemoc nebo kostní poškození. Na vině by podle nejnovějších výzkumů mohl být i vitamín D, přesněji řečeno jeho nedostatek.
Bolest zad je velmi častým jevem – až 80 % lidí se s těmito potížemi někdy během svého života setká. Stejně časté jsou ale i mýty, které se okolo problémů se zády točí. Znáte sedm nejrozšířenějších?
