Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se stát klíčem v nové terapii.
Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v
plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky
osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se
stát klíčem v nové terapii.
Levné ukazatele
Biomarkery jsou látky, které jsou objektivně měřitelné a uznávané jako indikátor normálních nebo patologických stavů.
V lékařské praxi se většinou jedná o polypeptidy či bílkoviny.
Výhodou určování biomarkerů je snadnost a relativní levnost vyšetření – stačí totiž poslat do laboratoře vzorek pacientovy krve a vyšetřit ho na přítomnost specifické látky.
Biomarkery přitom mívají často vysokou výpovědní hodnotu.
Nová léčba na horizontu
Již
dříve byly objeveny biomarkery, které souvisely s probíhající
přestavbou páteře v rámci Bechtěrevovy choroby. Novější výzkum však
udělal smělý krok vpřed: odhalil látky, jejichž zvýšená hladina dokáže
předpovědět změny páteře u zcela zdravých lidí. Pokud se tyto biomarkery
osvědčí, pomohou revmatologům odhalit pacienty se závažnou prognózou
ještě před rozvojem onemocnění. Díky tomu budou moci tito jedinci získat
léčbu, která zabrání či zpomalí průběh poškození páteře. Jedná se o
pojivové proteiny a růstové faktory – ty mohou v blízké budoucnosti
zásadně ovlivnit průběh nemoci i možnosti její léčby.
Silný vliv genetiky
Biomarkery
by také mohly pomoci rozřešit otázku ohledně spojení Bechtěrevovy
nemoci a pacientů s HLA-B27, jehož role v rozvoji choroby vědcům stále
uniká. Důkladná znalost příčin a průběhu této choroby bude nejspíše
během na dlouhou trať, již v současné době však medicína dokázala v
léčbě této nemoci velké pokroky. Určování biomarkerů by tak v blízké
době mohlo pomoci pacientům, u nichž hrozí těžká destrukce páteře.
Syndrom spánkové apnoe se při základním onemocnění bechtěrevem objevuje v porovnání se zbytkem populace častěji. Proto je pravděpodobné, že jste se s tímto termínem již setkali. Jedná se o poruchu charakterizovanou pauzami v dýchání během spánku...
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba je známá především jako onemocnění postihující dolní část zad. Jedná se však o systémové onemocnění, které může mít mnoho dalších projevů. Přečtěte si, jaké další klouby mohou být touto nemocí zasaženy.
Bechtěrevova nemoc je chronické zánětlivé onemocnění postihující především páteř. Častým příznakem je zhoršující se ztuhlost páteře, ztráta pružnosti a omezení pohybu. Dobrou zprávou je, že pravidelné cvičení může ohebnost zvýšit a posílit svaly.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
