Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se stát klíčem v nové terapii.
Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v
plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky
osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se
stát klíčem v nové terapii.
Levné ukazatele
Biomarkery jsou látky, které jsou objektivně měřitelné a uznávané jako indikátor normálních nebo patologických stavů.
V lékařské praxi se většinou jedná o polypeptidy či bílkoviny.
Výhodou určování biomarkerů je snadnost a relativní levnost vyšetření – stačí totiž poslat do laboratoře vzorek pacientovy krve a vyšetřit ho na přítomnost specifické látky.
Biomarkery přitom mívají často vysokou výpovědní hodnotu.
Nová léčba na horizontu
Již
dříve byly objeveny biomarkery, které souvisely s probíhající
přestavbou páteře v rámci Bechtěrevovy choroby. Novější výzkum však
udělal smělý krok vpřed: odhalil látky, jejichž zvýšená hladina dokáže
předpovědět změny páteře u zcela zdravých lidí. Pokud se tyto biomarkery
osvědčí, pomohou revmatologům odhalit pacienty se závažnou prognózou
ještě před rozvojem onemocnění. Díky tomu budou moci tito jedinci získat
léčbu, která zabrání či zpomalí průběh poškození páteře. Jedná se o
pojivové proteiny a růstové faktory – ty mohou v blízké budoucnosti
zásadně ovlivnit průběh nemoci i možnosti její léčby.
Silný vliv genetiky
Biomarkery
by také mohly pomoci rozřešit otázku ohledně spojení Bechtěrevovy
nemoci a pacientů s HLA-B27, jehož role v rozvoji choroby vědcům stále
uniká. Důkladná znalost příčin a průběhu této choroby bude nejspíše
během na dlouhou trať, již v současné době však medicína dokázala v
léčbě této nemoci velké pokroky. Určování biomarkerů by tak v blízké
době mohlo pomoci pacientům, u nichž hrozí těžká destrukce páteře.
V předchozím článku jsme vás seznámili s příběhem Vlaďky – odvážné a aktivní ženy, která sama trpí Bechtěrevovou chorobou. A její elán bychom jí všichni mohli rozhodně závidět.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
Jen co na dveře zaklepe zima, už čekáme, až napadne první sníh a zamrznou rybníky. Pak totiž ke slovu přijdou sporty, jako jsou lyžování a bruslení. Oba tyto sporty jsou sice populární, bohužel ale ne příliš vhodné pro každého...
