Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se stát klíčem v nové terapii.
Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v
plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky
osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se
stát klíčem v nové terapii.
Levné ukazatele
Biomarkery jsou látky, které jsou objektivně měřitelné a uznávané jako indikátor normálních nebo patologických stavů.
V lékařské praxi se většinou jedná o polypeptidy či bílkoviny.
Výhodou určování biomarkerů je snadnost a relativní levnost vyšetření – stačí totiž poslat do laboratoře vzorek pacientovy krve a vyšetřit ho na přítomnost specifické látky.
Biomarkery přitom mívají často vysokou výpovědní hodnotu.
Nová léčba na horizontu
Již
dříve byly objeveny biomarkery, které souvisely s probíhající
přestavbou páteře v rámci Bechtěrevovy choroby. Novější výzkum však
udělal smělý krok vpřed: odhalil látky, jejichž zvýšená hladina dokáže
předpovědět změny páteře u zcela zdravých lidí. Pokud se tyto biomarkery
osvědčí, pomohou revmatologům odhalit pacienty se závažnou prognózou
ještě před rozvojem onemocnění. Díky tomu budou moci tito jedinci získat
léčbu, která zabrání či zpomalí průběh poškození páteře. Jedná se o
pojivové proteiny a růstové faktory – ty mohou v blízké budoucnosti
zásadně ovlivnit průběh nemoci i možnosti její léčby.
Silný vliv genetiky
Biomarkery
by také mohly pomoci rozřešit otázku ohledně spojení Bechtěrevovy
nemoci a pacientů s HLA-B27, jehož role v rozvoji choroby vědcům stále
uniká. Důkladná znalost příčin a průběhu této choroby bude nejspíše
během na dlouhou trať, již v současné době však medicína dokázala v
léčbě této nemoci velké pokroky. Určování biomarkerů by tak v blízké
době mohlo pomoci pacientům, u nichž hrozí těžká destrukce páteře.
V předchozím článku jsme vás seznámili s příběhem Vlaďky – odvážné a aktivní ženy, která sama trpí Bechtěrevovou chorobou. A její elán bychom jí všichni mohli rozhodně závidět.
Sedět delší dobu za počítačem nebo u volantu je nápor i na relativně zdravou tělesnou schránku. Jak nepříjemné to pak musí být pro lidi trpící Bechtěrevovou nemocí?
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Někteří lidé se těší na léto, že se ohřejí, vykoupou a odpočinou si. Já bych ale období mezi červnem a srpnem nejraději úplně vynechala. Ale ne, nejsem tak rozmazlená. Já ne. To moje klouby!
Bechtěrevova choroba dokáže nemocným znepříjemnit každý pohyb. V dnešní době se ale fantazii meze nekladou, bechtěrevikům usnadňuje život řada kompenzačních pomůcek – od holí a podavačů až po speciální pracovní stoly. Razantní proměnou může projít i domácí prostředí, aby co nejvíce vyhovovalo potřebám každodenního života s chorobou, která omezuje hybnost kloubů.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
