Bolesti zad: Někdy je léčba úspěšná jen tehdy, když přijdete k lékaři včas!
26. 3. 2018
Pojem nonradiografická spondylartritida zní poněkud nesrozumitelně. Jinými slovy jde o zánět kloubů uvnitř páteře, který rentgen nedokáže odhalit. Přitom když je nemoc objevena dostatečně brzy, lze ji úspěšně řešit.
Artritida znamená jiným slovem zánět kloubu. Existuje mnoho druhů zánětů kloubů. My se zaměříme na ty revmatické, jejichž příčinou je porucha imunitního systému. Aby mohla imunita správně fungovat, musí umět přesně určit, co do těla patří a co ne. Pokud nerozezná cizorodé látky, může organismus podlehnout infekci. Stejně špatné to je ale i tehdy, když začne bojovat proti vlastním tkáním. Takové situaci říkáme autoimunitní reakce. U revmatických nemocí jde právě o autoimunitní reakce proti tkáním vlastních kloubů. Vzniká v nich zánět, a pokud je prudký nebo trvá dlouho, může klouby nevratně poškodit. Pokud se ke slovu artritida přidá předpona spondyl-, což znamená páteř, vznikne spondylartritida neboli zánět kloubů uvnitř páteře.
Včasná terapie zvládne hodně
U revmatických nemocí nějakou dobu trvá, než se rozvinou změny viditelné rentgenovým vyšetřením. A to je velký problém. Ve chvíli, kdy je na páteři revmatické postižení rentgenem dobře rozeznatelné, bývá na účinnou terapii už pozdě. Nevratné změny jsou vytvořené a není způsob, jak je vzít zpět. Proto se stále více hovoří o spondylartritidě nonradiografické, tedy rentgenovým vyšetřením neviditelné. Přitom právě v počáteční fázi je nejlepší začít s léčbou. Moderní preparáty umožňují revmatické nemoci výrazně zpomalit, nebo dokonce zastavit, pokud se ovšem s jejich podáváním začne včas. Pacient pak může být po celý život v téměř stoprocentní kondici. Když se správná chvíle promešká, některých obtíží už se nikdy zbavit nelze.
„Houser“ to být nemusí
Časnou spondylartritidu si lze splést s jinými problémy, které provází bolest a ztuhlost zad – třeba s obyčejným vertebrogenním algickým syndromem neboli zablokovanou páteří, houserem a podobně. Spondylartritida má však přece své zvláštnosti: Ztuhlost zad je nejvýraznější po ránu a při pohybu se zmírňuje. Bolest se projevuje nejvíce při odpočinku a v noci.
Pokud vás bolesti zad trápí opakovaně, navštivte revmatologa. Jestliže budou příznaky odpovídat obrazu revmatické nemoci, odešle vás na vyšetření magnetickou rezonancí. Právě ta totiž dokáže odhalit i tu nejčasnější spondylartritidu.
Bolesti bederní a křížové části zad, tj. "dolních zad", jsou dennodenním chlebem praktického lékaře a ortopeda. Stěžují si na ně hlavně starší lidé, ale nevyhýbají se ani mladým pacientům. Nejčastěji přicházejí v důsledku přetížení svalových a šlachových struktur příslušné části zad.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Myslíte, že na časné léčbě vaší páteře nezáleží? Právě naopak. Historické i poměrně nedávné zkušenosti ukazují, že to je ta jediná cesta, jak se vyhnout skutečně velkým potížím.
Pro náš organismus je nesmírně důležitá správná a vyrovnaná funkce imunitního systému. Jeho základní činností je rozpoznání škodlivého od neškodného, cizího od vlastního. Někdy ale může začít tělo bojovat proti vlastním buňkám. A vzniká autoimunitní onemocnění, třeba „bechtěrev“…
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Konec roku je pro mnohé z nás očekávaným a radostným obdobím roku. Vánoční svátky, Silvestr a Nový rok však vyžadují spoustu příprav a osobního nasazení. Účastnit se množství večírků a rodinných setkání je náročné pro zdravého člověka, natož pro jedince s Bechtěrevovou chorobou. Vánoční shon by ale neměl představovat alibi pro nedodržování léčby a zanedbávání každodenního cvičení.
