Má rehabilitace při léčbě Bechtěrevovy nemoci význam?
20. 2. 2009
Léčit tzv. ankylozující spondylitidu, tedy Bechtěrevovu chorobu, lze různými způsoby. V poslední době je stále populárnější používat vedle klasické léčby i rehabilitaci.
Má však vůbec nějaký přínos, nebo se jedná pouze o módní záležitost?
U tzv. Bechtěrevovy nemoci je mimo jiné velmi důležité rozhýbávat páteř proti zatuhnutí. Dalšími metodami, jak své „kostře“ ulevit, může být pobyt v lázních. Zda je skutečně tato terapie účinná, zkoumali vědci z Beth Israel Deaconess Medical Center v americkém Bostonu. Porovnávali totiž šest studií, ve kterých se objevily informace právě o vlivu lázní u Bechtěrevovy nemoci.
Lázně pomohou, samotnou léčbu ale nepodceňujte
Jednou z nejzajímavějších studií srovnávající účinnost rehabilitace u Bechtěrevovy nemoci byla ta, která zkoumala vliv lázeňského lékařství (balneoterapie) na léčbu pacientů s touto chorobou. Dvěma skupinám pacientů lékaři navrhli stejný cvičební program, přičemž jedna skupina absolvovala navíc jednou denně třicetiminutový pobyt v lázeňském bazénu s vodou vyhřátou na 39 °C.
Výsledky byly překvapivé. Ačkoliv celý pokus trval šest měsíců a lázňování pacientů pouze tři týdny, bylo ve skupině koupajících se pacientů dosaženo výraznějších pokroků v léčbě. Tento stav ale trval pouze po dobu návštěvy lázní, s postupem času se rozdíly mezi oběma skupinami začaly smazávat.
Balneoterapie tedy příznivý vliv na zlepšení onemocnění pacientů s ankylozující spondylitidou má, ale pouze bezprostředně po této terapii.
Tento americko-izraelský přehled ukázal, že je důležité pokračovat v důrazu na vlastní výkon terapie, nutnost jednotného přístupu k výkonu terapie a potenciální biologický účinek.
Rehabilitace by tak měla být nadále doplňkem klasické léčebné terapie ankylozující spondylitidy. Ve sledovaných skupinách byla totiž i přes krátkodobost studií vidět výrazná zlepšení.
(kam)
Zdroj: Current opinion in rheumatology, 2008 Mar; 20 (2): 203–7
Spondyloartritidy jsou skupina zánětlivých onemocnění nejen periferních kloubů, ale i páteře a sakroiliakálního skloubení. Pro tyto nemoci jsou typické podobné příznaky, tedy zánětlivá bolest zad a páteře a zánětem v místech, kde se šlachy upínají ke kostem...
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
Již v roce 2005 vznikl projekt Béďa, jehož základním cílem bylo ozřejmit a zmapovat situaci pacientů s Bechtěrevovou nemocí, zejména objasnit jejich aktuální zdravotní stav a využívané možnosti léčby.
Moderní medicína se snaží odhalit tajemství genové informace v lidských buňkách. Díky těmto pokrokům už známe příčinu mnoha závažných onemocnění. Vědci nyní objevili gen, který by mohl pomoci předpovědět vznik Bechtěrevovy choroby.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
Dědičnost hraje důležitou roli při vzniku překvapivě velkého množství lidských chorob. Zjednodušeně lze říci, že nám rodiče dávají do vínku určitou pravděpodobnost, že se u nás dané onemocnění projeví, a to prostřednictvím genů, které od nich získáváme...
