Má rehabilitace při léčbě Bechtěrevovy nemoci význam?
20. 2. 2009
Léčit tzv. ankylozující spondylitidu, tedy Bechtěrevovu chorobu, lze různými způsoby. V poslední době je stále populárnější používat vedle klasické léčby i rehabilitaci.
Má však vůbec nějaký přínos, nebo se jedná pouze o módní záležitost?
U tzv. Bechtěrevovy nemoci je mimo jiné velmi důležité rozhýbávat páteř proti zatuhnutí. Dalšími metodami, jak své „kostře“ ulevit, může být pobyt v lázních. Zda je skutečně tato terapie účinná, zkoumali vědci z Beth Israel Deaconess Medical Center v americkém Bostonu. Porovnávali totiž šest studií, ve kterých se objevily informace právě o vlivu lázní u Bechtěrevovy nemoci.
Lázně pomohou, samotnou léčbu ale nepodceňujte
Jednou z nejzajímavějších studií srovnávající účinnost rehabilitace u Bechtěrevovy nemoci byla ta, která zkoumala vliv lázeňského lékařství (balneoterapie) na léčbu pacientů s touto chorobou. Dvěma skupinám pacientů lékaři navrhli stejný cvičební program, přičemž jedna skupina absolvovala navíc jednou denně třicetiminutový pobyt v lázeňském bazénu s vodou vyhřátou na 39 °C.
Výsledky byly překvapivé. Ačkoliv celý pokus trval šest měsíců a lázňování pacientů pouze tři týdny, bylo ve skupině koupajících se pacientů dosaženo výraznějších pokroků v léčbě. Tento stav ale trval pouze po dobu návštěvy lázní, s postupem času se rozdíly mezi oběma skupinami začaly smazávat.
Balneoterapie tedy příznivý vliv na zlepšení onemocnění pacientů s ankylozující spondylitidou má, ale pouze bezprostředně po této terapii.
Tento americko-izraelský přehled ukázal, že je důležité pokračovat v důrazu na vlastní výkon terapie, nutnost jednotného přístupu k výkonu terapie a potenciální biologický účinek.
Rehabilitace by tak měla být nadále doplňkem klasické léčebné terapie ankylozující spondylitidy. Ve sledovaných skupinách byla totiž i přes krátkodobost studií vidět výrazná zlepšení.
(kam)
Zdroj: Current opinion in rheumatology, 2008 Mar; 20 (2): 203–7
Máte Bechtěrevovu nemoc a bojíte se úrazu při sportování? To se bojíte správně. Na druhou stranu šetrný pohyb potřebujete víc než kdokoli jiný. Takže buďte aktivní, ale dávejte na sebe pozor. Poradíme vám, jak na to.
Bechtěrevova choroba bohužel stále patří mezi nevyléčitelná onemocnění. Vedle již delší dobu používaných protizánětlivých léků či léků tlumících imunitní systém se do centra pozornosti revmatologů i samotných nemocných dostává cílená biologická léčba.
Lidé jsou různí a každému prospívá či škodí něco jiného. To platí i o relativně velké části nemocných revmatoidní artritidou – ti totiž tvrdí, že na ztuhlé a bolavé klouby pomáhá speciální jídelníček.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Fakt, že Bechtěrevova nemoc postihuje páteř, je všeobecně známá skutečnost. Onemocnění se ale dotýká i srdce, cév a hlavně největší tepny v těle – aorty.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
