Má rehabilitace při léčbě Bechtěrevovy nemoci význam?
20. 2. 2009
Léčit tzv. ankylozující spondylitidu, tedy Bechtěrevovu chorobu, lze různými způsoby. V poslední době je stále populárnější používat vedle klasické léčby i rehabilitaci.
Má však vůbec nějaký přínos, nebo se jedná pouze o módní záležitost?
U tzv. Bechtěrevovy nemoci je mimo jiné velmi důležité rozhýbávat páteř proti zatuhnutí. Dalšími metodami, jak své „kostře“ ulevit, může být pobyt v lázních. Zda je skutečně tato terapie účinná, zkoumali vědci z Beth Israel Deaconess Medical Center v americkém Bostonu. Porovnávali totiž šest studií, ve kterých se objevily informace právě o vlivu lázní u Bechtěrevovy nemoci.
Lázně pomohou, samotnou léčbu ale nepodceňujte
Jednou z nejzajímavějších studií srovnávající účinnost rehabilitace u Bechtěrevovy nemoci byla ta, která zkoumala vliv lázeňského lékařství (balneoterapie) na léčbu pacientů s touto chorobou. Dvěma skupinám pacientů lékaři navrhli stejný cvičební program, přičemž jedna skupina absolvovala navíc jednou denně třicetiminutový pobyt v lázeňském bazénu s vodou vyhřátou na 39 °C.
Výsledky byly překvapivé. Ačkoliv celý pokus trval šest měsíců a lázňování pacientů pouze tři týdny, bylo ve skupině koupajících se pacientů dosaženo výraznějších pokroků v léčbě. Tento stav ale trval pouze po dobu návštěvy lázní, s postupem času se rozdíly mezi oběma skupinami začaly smazávat.
Balneoterapie tedy příznivý vliv na zlepšení onemocnění pacientů s ankylozující spondylitidou má, ale pouze bezprostředně po této terapii.
Tento americko-izraelský přehled ukázal, že je důležité pokračovat v důrazu na vlastní výkon terapie, nutnost jednotného přístupu k výkonu terapie a potenciální biologický účinek.
Rehabilitace by tak měla být nadále doplňkem klasické léčebné terapie ankylozující spondylitidy. Ve sledovaných skupinách byla totiž i přes krátkodobost studií vidět výrazná zlepšení.
(kam)
Zdroj: Current opinion in rheumatology, 2008 Mar; 20 (2): 203–7
Máte Bechtěrevovu nemoc a bojíte se úrazu při sportování? To se bojíte správně. Na druhou stranu šetrný pohyb potřebujete víc než kdokoli jiný. Takže buďte aktivní, ale dávejte na sebe pozor. Poradíme vám, jak na to.
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je závažné a svými projevy život omezující chronické autoimunitní onemocnění revmatoidního charakteru. Průlom v terapii jejích těžkých forem přineslo až zavedení cílené biologické léčby. Ačkoli ani s využitím těchto moderních léčiv není možné Bechtěrevovu chorobu zcela vyléčit, jejich vliv na kvalitu života pacientů je obrovský a umožňuje jim návrat k plnohodnotnému životu.
U většiny onemocnění se předpokládá, že je průběh stejný u všech pacientů bez rozdílu pohlaví. Ovšem u Bechtěrevovy choroby tomu tak není. Jaké jsou největší odlišnosti?
Bechtěrevova choroba je celoživotní onemocnění, u kterého je léčebným cílem zbavit pacienta bolestí, zmírnit ztuhlost jeho páteře a předcházet či zpomalit nástup nevratných deformit pohybového aparátu. Čím dříve je léčba zahájena, tím větší je její úspěch. Správně zvolená terapie spolu s režimovými opatřeními pomůže pacientům k lepšímu pohybu, zlepší kvalitu jejich života a také jim umožní pokračovat v práci.
Již v roce 2005 vznikl projekt Béďa, jehož základním cílem bylo ozřejmit a zmapovat situaci pacientů s Bechtěrevovou nemocí, zejména objasnit jejich aktuální zdravotní stav a využívané možnosti léčby.
