Jen co na dveře zaklepe zima, už čekáme, až napadne první sníh a zamrznou rybníky. Pak totiž ke slovu přijdou sporty, jako jsou lyžování a bruslení. Oba tyto sporty jsou sice populární, bohužel ale ne příliš vhodné pro každého...
becným problémem, který lyžování a někdy také bruslení provází, je totiž relativně vysoké procento úrazů. A to, co pro jiného může znamenat pouze několik dní rekonvalescence, může pro bechtěrevika vést k dalekosáhlým komplikacím.
Páteř bechtěrevika je křehká
Již řada starších průzkumů a studií ukázala, že u bechtěreviků je mnohem častější poranění páteře, na mysli máme zejména zlomeniny. Proč tomu tak je, to si jistě odvodíte sami. U bechtěrevika je totiž páteř spojena zkostnatělými vazy a tím je porušena její biomechanika. Páteř má pak daleko menší schopnost absorbovat energii, která souvisí s každým poraněním, a i zdánlivě malý úraz vede ke vzniku zlomeniny.
Lyže raději ne
Není to až taková tragédie, lyžování si musí odpustit celá řada lidí, nejen bechtěrevici. Raději si na zimě zkuste najít něco hezkého. Vždyť i procházka v lese nebo v zasněžené krajině má svoje kouzlo. Stačí půlhodinka denně, tělo se protáhne a vy se budete cítit lépe.
Nezanedbávejte se ani doma
Kromě procházek nezapomínejte ani na svoje domácí aktivity. Cílem cvičení je protažení páteře a velkých kloubů, čímž podpoříte žádoucí rozsah pohybu. S cvičením vám jistě pomůže fyzioterapeut nebo i lékař a inspirovat se můžete také na našich stránkách.
Co dalšího pro sebe můžete udělat?
I v zimě zkuste plavání nebo cvičení ve vodě pod odborným vedením.
Objednejte se na rehabilitaci a naučte se nové cviky a ověřte si jejich správné provádění.
Cvičte se stejně postiženými lidmi – taková cvičení pořádá například Klub bechtěreviků.
Bechtěrevova choroba je celoživotní onemocnění, u kterého je léčebným cílem zbavit pacienta bolestí, zmírnit ztuhlost jeho páteře a předcházet či zpomalit nástup nevratných deformit pohybového aparátu. Čím dříve je léčba zahájena, tím větší je její úspěch. Správně zvolená terapie spolu s režimovými opatřeními pomůže pacientům k lepšímu pohybu, zlepší kvalitu jejich života a také jim umožní pokračovat v práci.
Bolest zad – jedna z nejčastějších stížností, kterou ve svých ordinacích lékaři slýchávají. Potíže s touto částí těla zároveň bývají důvodem i mnoha pracovních neschopností. Věděli jste, že kvůli bolestem zad vyhledá odborníka alespoň jednou za život většina dospělé populace?
Mnoho lidí si neuvědomuje, že trávicí trakt obsahuje největší počet imunitních buněk ze všech orgánů těla. Proto není divu, že právě toto „sídliště imunity“ je poškozeno v případech, kdy se špatně naprogramovaný imunitní systém obrátí proti a buňkám vlastního těla...
O Bechterevově nemoci si v pravidelném pořadu U lékaře ve Studiu Zet na rádiu BBC povídali MUDr. Tomáš Šebek s paní doktorkou Marií Sedláčkovou, primářkou Revmatologického a rehabilitačního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze.
Spondyloartritidy jsou skupina zánětlivých onemocnění nejen periferních kloubů, ale i páteře a sakroiliakálního skloubení. Pro tyto nemoci jsou typické podobné příznaky, tedy zánětlivá bolest zad a páteře a zánětem v místech, kde se šlachy upínají ke kostem...
Pacientku Evu začala Bechtěrevova nemoc poprvé trápit v těhotenství a po porodu se projevy choroby zhoršily, a tak vyhledala odborníky. Proč se zrovna u této ženy autoimunitní revmatické onemocnění objevilo a jaké další rizikové faktory přispívají k jeho vzniku?