Jen co na dveře zaklepe zima, už čekáme, až napadne první sníh a zamrznou rybníky. Pak totiž ke slovu přijdou sporty, jako jsou lyžování a bruslení. Oba tyto sporty jsou sice populární, bohužel ale ne příliš vhodné pro každého...
becným problémem, který lyžování a někdy také bruslení provází, je totiž relativně vysoké procento úrazů. A to, co pro jiného může znamenat pouze několik dní rekonvalescence, může pro bechtěrevika vést k dalekosáhlým komplikacím.
Páteř bechtěrevika je křehká
Již řada starších průzkumů a studií ukázala, že u bechtěreviků je mnohem častější poranění páteře, na mysli máme zejména zlomeniny. Proč tomu tak je, to si jistě odvodíte sami. U bechtěrevika je totiž páteř spojena zkostnatělými vazy a tím je porušena její biomechanika. Páteř má pak daleko menší schopnost absorbovat energii, která souvisí s každým poraněním, a i zdánlivě malý úraz vede ke vzniku zlomeniny.
Lyže raději ne
Není to až taková tragédie, lyžování si musí odpustit celá řada lidí, nejen bechtěrevici. Raději si na zimě zkuste najít něco hezkého. Vždyť i procházka v lese nebo v zasněžené krajině má svoje kouzlo. Stačí půlhodinka denně, tělo se protáhne a vy se budete cítit lépe.
Nezanedbávejte se ani doma
Kromě procházek nezapomínejte ani na svoje domácí aktivity. Cílem cvičení je protažení páteře a velkých kloubů, čímž podpoříte žádoucí rozsah pohybu. S cvičením vám jistě pomůže fyzioterapeut nebo i lékař a inspirovat se můžete také na našich stránkách.
Co dalšího pro sebe můžete udělat?
I v zimě zkuste plavání nebo cvičení ve vodě pod odborným vedením.
Objednejte se na rehabilitaci a naučte se nové cviky a ověřte si jejich správné provádění.
Cvičte se stejně postiženými lidmi – taková cvičení pořádá například Klub bechtěreviků.
Skladba jídelníčku může u lidí s Bechtěrevovou chorobou významně ovlivnit, jak se v průběhu dne budou cítit. Rad ohledně správného stravování a dodržování zdravého životního stylu je nepřeberné množství. Vybíráme ty zásadní, které opravdu fungují.
Pacientku Evu začala Bechtěrevova nemoc poprvé trápit v těhotenství a po porodu se projevy choroby zhoršily, a tak vyhledala odborníky. Proč se zrovna u této ženy autoimunitní revmatické onemocnění objevilo a jaké další rizikové faktory přispívají k jeho vzniku?
Bechtěreviky často trápí bolesti zad. Nesnesitelné bývají především po ránu. Lze je samozřejmě utišit léky, i když ani to někdy nebývá snadné. Výzkumy však ukazují, že klíčem k bezbolestnému životu je pravidelné cvičení. Ztuhlá záda tak můžete rozcvičit třeba na gymnastickém míči.
Většina z nás alespoň jednou v životě pocítila bolest zad. Ne vždy jde ale pouze o důsledek sedavého zaměstnání či špatného držení těla. Bolest v dolní části zad totiž bývá i jedním z prvních příznaků závažné Bechtěrevovy choroby.
Pro osoby s Bechtěrevovou chorobou jsou pohyb a rehabilitace naprosto nepostradatelné součásti každodenního života. Přestože v obou případech je jejich hlavním cílem snížit riziko předčasné ztráty hybnosti a předcházet nepříjemným bolestem, v praxi mezi nimi určité rozdíly jsou.
Zablokovaná krční páteř, úraz, špatné držení těla, ale i Bechtěrevova nemoc. Bolesti hlavy mohou mít často příčinu v problémech se zády, zejména v oblasti krku a horní části hrudníku. Důvod vašich obtíží přitom odhalí jedině lékař, návštěvu ordinace tak není v případě výrazných a dlouhodobých bolestí vhodné odkládat.
