Jen co na dveře zaklepe zima, už čekáme, až napadne první sníh a zamrznou rybníky. Pak totiž ke slovu přijdou sporty, jako jsou lyžování a bruslení. Oba tyto sporty jsou sice populární, bohužel ale ne příliš vhodné pro každého...
becným problémem, který lyžování a někdy také bruslení provází, je totiž relativně vysoké procento úrazů. A to, co pro jiného může znamenat pouze několik dní rekonvalescence, může pro bechtěrevika vést k dalekosáhlým komplikacím.
Páteř bechtěrevika je křehká
Již řada starších průzkumů a studií ukázala, že u bechtěreviků je mnohem častější poranění páteře, na mysli máme zejména zlomeniny. Proč tomu tak je, to si jistě odvodíte sami. U bechtěrevika je totiž páteř spojena zkostnatělými vazy a tím je porušena její biomechanika. Páteř má pak daleko menší schopnost absorbovat energii, která souvisí s každým poraněním, a i zdánlivě malý úraz vede ke vzniku zlomeniny.
Lyže raději ne
Není to až taková tragédie, lyžování si musí odpustit celá řada lidí, nejen bechtěrevici. Raději si na zimě zkuste najít něco hezkého. Vždyť i procházka v lese nebo v zasněžené krajině má svoje kouzlo. Stačí půlhodinka denně, tělo se protáhne a vy se budete cítit lépe.
Nezanedbávejte se ani doma
Kromě procházek nezapomínejte ani na svoje domácí aktivity. Cílem cvičení je protažení páteře a velkých kloubů, čímž podpoříte žádoucí rozsah pohybu. S cvičením vám jistě pomůže fyzioterapeut nebo i lékař a inspirovat se můžete také na našich stránkách.
Co dalšího pro sebe můžete udělat?
I v zimě zkuste plavání nebo cvičení ve vodě pod odborným vedením.
Objednejte se na rehabilitaci a naučte se nové cviky a ověřte si jejich správné provádění.
Cvičte se stejně postiženými lidmi – taková cvičení pořádá například Klub bechtěreviků.
Každý člověk potýkající se s Bechtěrevovou nemocí by se měl snažit být aktivní. Díky vhodnému cvičení lze předcházet nežádoucímu zkracování svalů a tuhnutí páteře. Snáze se tak udržuje i co největší rozsah pohybu ve velkých a menších kloubech. Nechte se inspirovat našimi tipy.
Ústní hygiena a prevence onemocnění zubů je jednou z podmínek úspěšné léčby revmatických onemocnění. Proto takové léčbě často předchází návštěva zubního lékaře. Úspěch léčby revmatických nemocí jde tedy ruku v ruce se zdravými zuby a dásněmi.
Ty tam jsou časy, kdy se nemocným všeho druhu radilo, aby se šetřili. Heslem dneška je hlavně se hýbat. A není to jen nějaká momentální móda – prospěšnost pohybu je dokázána výzkumem.
Bechtěrevova choroba je celoživotní onemocnění, u kterého je léčebným cílem zbavit pacienta bolestí, zmírnit ztuhlost jeho páteře a předcházet či zpomalit nástup nevratných deformit pohybového aparátu. Čím dříve je léčba zahájena, tím větší je její úspěch. Správně zvolená terapie spolu s režimovými opatřeními pomůže pacientům k lepšímu pohybu, zlepší kvalitu jejich života a také jim umožní pokračovat v práci.
Pro Bechtěrevovu nemoc je charakteristické zkostnatění vazů okolo páteře. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že tím dostane mícha dodatečnou ochranu…
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
