Léčba Bechtěrevovy nemoci vyžaduje dlouhodobý odborný přístup. Tato choroba bohužel není ani při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná. Biologická léčba funguje cíleně na základě detailních poznatků o spouštěčích a průběhu imunitní reakce...
Léčba Bechtěrevovy nemoci vyžaduje dlouhodobý odborný přístup. Tato choroba bohužel není ani při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná, a podávané léky se tedy zaměřují pouze na zmírnění příznaků a zpomalení postupu onemocnění. Konkrétně potlačením zánětlivé aktivity a imunitního systému, který reaguje proti tkáním vlastního těla.
Jak biologická léčba vlastně funguje?
V současné době se rozvíjí také poměrně nová skupina léčiv – biologická léčba. Ta sice rovněž funguje na principu potlačení přehnané reakce imunitního systému, avšak velmi cíleně na základě detailních poznatků o spouštěčích a průběhu imunitní reakce. Proto mají tyto léky výrazně menší nežádoucí účinky než klasické imunosupresivní léky.
Kdy může být biologická léčba nasazena?
Poměrně nedávné studie prokázaly, že u neustupující Bechtěrevovy nemoci s degenerací páteře, která nereaguje na protizánětlivou léčbu, je neefektivní jak metotrexát, tak sulfasalazin. Novější biologická léčba je na druhou stranu v těchto případech extrémně účinná. Zastavuje aktivitu choroby, snižuje zánět a zlepšuje hybnost páteře.
Současné chorobu modifikující léky (DMARDs), jako jsou již zmíněný metotrexát nebo sulfasalazin, které mohou být účinné u zánětlivého postižení kloubů mimo páteř, bohužel nebývají účinné při postižení samotné páteře. A pokud u pacientů s převládajícím postižením páteře nejsou účinné ani protizánětlivé léky (NSAIDs), bývá zvolena právě biologická léčba.
Zlepšení, které je jejím výsledkem, pak trvá celé roky léčby. Pokud je léčba z jakéhokoliv důvodu přerušena, dochází prakticky u všech pacientů k relapsu onemocnění. Na druhou stranu, pokud je pak léčba opět nasazena, bývá zpravidla znovu stejně účinná.
Pro náš organismus je nesmírně důležitá správná a vyrovnaná funkce imunitního systému. Jeho základní činností je rozpoznání škodlivého od neškodného, cizího od vlastního. Někdy ale může začít tělo bojovat proti vlastním buňkám. A vzniká autoimunitní onemocnění, třeba „bechtěrev“…
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Napadlo vás někdy při poslechu hudby americké skupiny Imagine Dragons, že s jejím zpěvákem není něco v pořádku? Dan Reynolds je zcela v pořádku, přestože trpí Bechtěrevovou chorobou. Díky biologické léčbě.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Bechtěrevova choroba dokáže nemocným znepříjemnit každý pohyb. V dnešní době se ale fantazii meze nekladou, bechtěrevikům usnadňuje život řada kompenzačních pomůcek – od holí a podavačů až po speciální pracovní stoly. Razantní proměnou může projít i domácí prostředí, aby co nejvíce vyhovovalo potřebám každodenního života s chorobou, která omezuje hybnost kloubů.
Vážení přátelé, jmenuji se Vlaďka Všetečková a mám Bechtěrevovu chorobu. Na základě své životní zkušenosti jsem se rozhodla dělat osvětu a vyprávět svůj příběh, abych pomohla dalším lidem.
