Kdy se pacient s Bechtěrevovou chorobou může těšit do lázní?
24. 3. 2009
Bechtěrevova nemoc je chronické degenerativní onemocnění, jehož léčba není nijak snadná. Lidé, kteří se s touto nemocí potýkají, jsou obvykle mladí, aktivní, v nejlepším věku.
Proto je kromě úspěchu léčby důležité i zachování kvality života, omezení nepříjemných projevů nemoci, jejích komplikací a zpomalení jejího dalšího postupu. K tomu může dobře posloužit i lázeňská péče.
Vedle farmakologické léčby hraje neméně důležitou roli rehabilitace, cvičení a lázeňské procedury. Pokud se s Bechtěrevovou chorobou léčíte, můžete se u svého lékaře informovat, za jakých podmínek je pro vás lázeňská péče dostupná.
Existuje více typů lázeňské péče. Věnujme se ale dvěma, které jsou z velké části hrazeny zdravotní pojišťovnou.
Komplexní lázeňská péče
Návrh na komplexní lázeňskou péči u pacienta s Bechtěrevovou chorobou podává obvodní lékař. Návrh musí být schválen revizním lékařem – lékařem zdravotní pojišťovny, u které jste pojištěni. Poté je podána žádost do lázní, které osloví přímo pacienta a navrhnou termín, kdy by měl do lázní nastoupit.
Při komplexní lázeňské péči se pacientovi s Bechtěrevovou chorobou dostává následujícího servisu (vše je hrazeno pojišťovnou):
stravování formou plné penze
standardní ubytování ve dvoulůžkovém pokoji
potřebná lékařská vyšetření
léčebné lázeňské procedury, které jsou smluvně sjednané mezi lázněmi a zdravotní pojišťovnou
Příspěvková lázeňská péče
Návrh na tento typ lázeňského pobytu musí opět podat obvodní lékař, návrh je poté schválen revizním lékařem. Pacient si v tomto případě může vybrat lázně, ve kterých chce pobývat, objednat si termín nástupu i požadavky na jednotlivé procedury. Pacient si sám hradí ubytování v lázních i stravu.
Zdravotní pojišťovna v tomto případě hradí:
lékařská vyšetření
lázeňské léčebné výkony
Pobyt v lázních pro pacienta s Bechtěrevovou chorobou obvykle trvá čtyři týdny, což je dostatečně dlouhá doba, aby bylo možné provádět pravidelně veškeré cviky a procedury, které napomohou zlepšení nebo zpomalení průběhu onemocnění. Pobyt v lázních by se měl opakovat každý rok. Důležitá je nejen skutečnost, že si pacient s Bechtěrevovou chorobou během pobytu odpočine a nabere nové síly do dalšího života, ale i to, že si během pobytu dokonale osvojí veškeré cviky, které by pak měl doma pravidelně cvičit.
Jedním z typických projevů Bechtěrevovy nemoci je bolest v dolních partiích zad. Ta ale může doprovázet mnohá jiná onemocnění. Jak lékaři poznají, že se jedná skutečně o toto revmatologické onemocnění?
Osteoporóza trápí vysoké procento osob trpících Bechtěrevovou chorobou, a to včetně mladých nemocných. Přestože úbytek kostní tkáně nebolí, může vést ke zlomeninám a souvisejícím vážným zdravotním komplikacím. Nově provedené studie naznačují, že biologická léčba užívaná v terapii revmatologických onemocnění může nemocným pomoci také v této oblasti.
U většiny onemocnění se předpokládá, že je průběh stejný u všech pacientů bez rozdílu pohlaví. Ovšem u Bechtěrevovy choroby tomu tak není. Jaké jsou největší odlišnosti?
Pro osoby s Bechtěrevovou chorobou jsou pohyb a rehabilitace naprosto nepostradatelné součásti každodenního života. Přestože v obou případech je jejich hlavním cílem snížit riziko předčasné ztráty hybnosti a předcházet nepříjemným bolestem, v praxi mezi nimi určité rozdíly jsou.
Pro náš organismus je nesmírně důležitá správná a vyrovnaná funkce imunitního systému. Jeho základní činností je rozpoznání škodlivého od neškodného, cizího od vlastního. Někdy ale může začít tělo bojovat proti vlastním buňkám. A vzniká autoimunitní onemocnění, třeba „bechtěrev“…
Existuje celá řada rostlin, které lze použít při léčbě revmatických potíží a zmírnit tak bolesti kloubů. Jejich dlouhodobé užívání může dokonce snížit vznik chronických zánětů. Mezi nejpopulárnější bylinky patří andělika, pampeliška, zázvor, starček obecný, jalovec, hořčice, řebříček, heřmánek, černý pepř či majoránka.