Kdy se pacient s Bechtěrevovou chorobou může těšit do lázní?
24. 3. 2009
Bechtěrevova nemoc je chronické degenerativní onemocnění, jehož léčba není nijak snadná. Lidé, kteří se s touto nemocí potýkají, jsou obvykle mladí, aktivní, v nejlepším věku.
Proto je kromě úspěchu léčby důležité i zachování kvality života, omezení nepříjemných projevů nemoci, jejích komplikací a zpomalení jejího dalšího postupu. K tomu může dobře posloužit i lázeňská péče.
Vedle farmakologické léčby hraje neméně důležitou roli rehabilitace, cvičení a lázeňské procedury. Pokud se s Bechtěrevovou chorobou léčíte, můžete se u svého lékaře informovat, za jakých podmínek je pro vás lázeňská péče dostupná.
Existuje více typů lázeňské péče. Věnujme se ale dvěma, které jsou z velké části hrazeny zdravotní pojišťovnou.
Komplexní lázeňská péče
Návrh na komplexní lázeňskou péči u pacienta s Bechtěrevovou chorobou podává obvodní lékař. Návrh musí být schválen revizním lékařem – lékařem zdravotní pojišťovny, u které jste pojištěni. Poté je podána žádost do lázní, které osloví přímo pacienta a navrhnou termín, kdy by měl do lázní nastoupit.
Při komplexní lázeňské péči se pacientovi s Bechtěrevovou chorobou dostává následujícího servisu (vše je hrazeno pojišťovnou):
stravování formou plné penze
standardní ubytování ve dvoulůžkovém pokoji
potřebná lékařská vyšetření
léčebné lázeňské procedury, které jsou smluvně sjednané mezi lázněmi a zdravotní pojišťovnou
Příspěvková lázeňská péče
Návrh na tento typ lázeňského pobytu musí opět podat obvodní lékař, návrh je poté schválen revizním lékařem. Pacient si v tomto případě může vybrat lázně, ve kterých chce pobývat, objednat si termín nástupu i požadavky na jednotlivé procedury. Pacient si sám hradí ubytování v lázních i stravu.
Zdravotní pojišťovna v tomto případě hradí:
lékařská vyšetření
lázeňské léčebné výkony
Pobyt v lázních pro pacienta s Bechtěrevovou chorobou obvykle trvá čtyři týdny, což je dostatečně dlouhá doba, aby bylo možné provádět pravidelně veškeré cviky a procedury, které napomohou zlepšení nebo zpomalení průběhu onemocnění. Pobyt v lázních by se měl opakovat každý rok. Důležitá je nejen skutečnost, že si pacient s Bechtěrevovou chorobou během pobytu odpočine a nabere nové síly do dalšího života, ale i to, že si během pobytu dokonale osvojí veškeré cviky, které by pak měl doma pravidelně cvičit.
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
Po prášcích na bolest sáhne občas každý z nás. Ovšem lidé sužovaní některou z revmatických nemocí jich zkonzumují vhledem k síle svých obtíží daleko více.
Již v roce 2005 vznikl projekt Béďa, jehož základním cílem bylo ozřejmit a zmapovat situaci pacientů s Bechtěrevovou nemocí, zejména objasnit jejich aktuální zdravotní stav a využívané možnosti léčby.
Ač se může zdát ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba velmi limitujícím onemocněním, lze i s tímto hendikepem dokázat velké věci. Jedním ze slavných pacientů byl i papež Jan Pavel II. Narodil se 18. května 1920 v polských Wadowicích pod jménem Karol Józef Wojtyła...
Zaklonit hlavu a pozorovat mraky na obloze, vyndat knížku z horní police, ohlédnout se za sebe – pro zdravého člověka jde o běžné činnosti, které vykonává samozřejmě.
Pro náš organismus je nesmírně důležitá správná a vyrovnaná funkce imunitního systému. Jeho základní činností je rozpoznání škodlivého od neškodného, cizího od vlastního. Někdy ale může začít tělo bojovat proti vlastním buňkám. A vzniká autoimunitní onemocnění, třeba „bechtěrev“…
