Kdy se pacient s Bechtěrevovou chorobou může těšit do lázní?
24. 3. 2009
Bechtěrevova nemoc je chronické degenerativní onemocnění, jehož léčba není nijak snadná. Lidé, kteří se s touto nemocí potýkají, jsou obvykle mladí, aktivní, v nejlepším věku.
Proto je kromě úspěchu léčby důležité i zachování kvality života, omezení nepříjemných projevů nemoci, jejích komplikací a zpomalení jejího dalšího postupu. K tomu může dobře posloužit i lázeňská péče.
Vedle farmakologické léčby hraje neméně důležitou roli rehabilitace, cvičení a lázeňské procedury. Pokud se s Bechtěrevovou chorobou léčíte, můžete se u svého lékaře informovat, za jakých podmínek je pro vás lázeňská péče dostupná.
Existuje více typů lázeňské péče. Věnujme se ale dvěma, které jsou z velké části hrazeny zdravotní pojišťovnou.
Komplexní lázeňská péče
Návrh na komplexní lázeňskou péči u pacienta s Bechtěrevovou chorobou podává obvodní lékař. Návrh musí být schválen revizním lékařem – lékařem zdravotní pojišťovny, u které jste pojištěni. Poté je podána žádost do lázní, které osloví přímo pacienta a navrhnou termín, kdy by měl do lázní nastoupit.
Při komplexní lázeňské péči se pacientovi s Bechtěrevovou chorobou dostává následujícího servisu (vše je hrazeno pojišťovnou):
stravování formou plné penze
standardní ubytování ve dvoulůžkovém pokoji
potřebná lékařská vyšetření
léčebné lázeňské procedury, které jsou smluvně sjednané mezi lázněmi a zdravotní pojišťovnou
Příspěvková lázeňská péče
Návrh na tento typ lázeňského pobytu musí opět podat obvodní lékař, návrh je poté schválen revizním lékařem. Pacient si v tomto případě může vybrat lázně, ve kterých chce pobývat, objednat si termín nástupu i požadavky na jednotlivé procedury. Pacient si sám hradí ubytování v lázních i stravu.
Zdravotní pojišťovna v tomto případě hradí:
lékařská vyšetření
lázeňské léčebné výkony
Pobyt v lázních pro pacienta s Bechtěrevovou chorobou obvykle trvá čtyři týdny, což je dostatečně dlouhá doba, aby bylo možné provádět pravidelně veškeré cviky a procedury, které napomohou zlepšení nebo zpomalení průběhu onemocnění. Pobyt v lázních by se měl opakovat každý rok. Důležitá je nejen skutečnost, že si pacient s Bechtěrevovou chorobou během pobytu odpočine a nabere nové síly do dalšího života, ale i to, že si během pobytu dokonale osvojí veškeré cviky, které by pak měl doma pravidelně cvičit.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba je známá především jako onemocnění postihující dolní část zad. Jedná se však o systémové onemocnění, které může mít mnoho dalších projevů. Přečtěte si, jaké další klouby mohou být touto nemocí zasaženy.
Jen co na dveře zaklepe zima, už čekáme, až napadne první sníh a zamrznou rybníky. Pak totiž ke slovu přijdou sporty, jako jsou lyžování a bruslení. Oba tyto sporty jsou sice populární, bohužel ale ne příliš vhodné pro každého...
Moderní medicína se snaží odhalit tajemství genové informace v lidských buňkách. Díky těmto pokrokům už známe příčinu mnoha závažných onemocnění. Vědci nyní objevili gen, který by mohl pomoci předpovědět vznik Bechtěrevovy choroby.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Bolest zad je velmi častým jevem – až 80 % lidí se s těmito potížemi někdy během svého života setká. Stejně časté jsou ale i mýty, které se okolo problémů se zády točí. Znáte sedm nejrozšířenějších?
