V životě pacienta s Bechtěrevovou chorobou je třeba pamatovat na vysoké riziko úrazu. Zejména zlomeniny páteře jsou velmi nebezpečné.
V životě pacienta s Bechtěrevovou chorobou je třeba pamatovat na vysoké riziko úrazu. Zejména zlomeniny páteře u pacientů s touto diagnózou jsou velmi nebezpečné. Ztuhlá páteř bechtěrevika totiž snadněji podléhá násilí než páteř zdravá.
Křehká páteř
Prevenci úrazů by proto měl lékař doporučit jako součást léčby samotné nemoci. Bechtěrevik by pak měl být opatrný při všech aktivitách. Je pravda, že mnozí bechtěrevici jsou díky duševní aktivitě hodně činorodí i tělesně. Zejména ty je proto dobré informovat o možnosti využití ochranných pomůcek při pohybu. Jde hlavně o tzv. páteřní pásy, které se užívají hlavně při lyžování a snowboardingu, ale i další užitečné pomocníky. Ne vždy totiž může následná operace vše vyřešit.
Je možné léčit Bechtěrevovu nemoc i operačně?
Operace pouze snižuje riziko vážného úrazu a zmenšuje některé neurologické komplikace, které se objevují jako důsledek nemoci. Operativně se řeší především následky zlomenin obratlů. Rozhodně se operace neužívá ke zpomalení rozvoje nemoci ani ke zmírnění dlouhodobých obtíží – k tomu slouží zejména rehabilitace, cvičení a léky.
Chirurgická operace může zmírnit neurologické potíže
Právě na zmenšení neurologických obtíží po úspěšné chirurgické operaci se zaměřila studie provedená na klinice Mayo. Shromáždila tři desítky pacientů s Bechtěrevovou nemocí s neurologickými obtížemi i bez nich, kteří se zde v letech 1984–1989 podrobili chirurgické operaci. Nejčastějšími komplikacemi, pro které se operovalo, byly zlomeniny, hlavně ty poúrazové, deformace páteře, druhotná nestabilita, nejčastěji u prvních obratlových skloubení krční páteře. Ani zúžení páteřního kanálu nebo bolest páteře nebyly výjimkou. U třinácti pacientů, kteří před operací trpěli nějakou neurologickou poruchou, se podařilo tyto obtíže zlepšit nebo alespoň stabilizovat.
A co autoři studie díky pořízeným závěrům doporučují?
Po úraze je vhodný co nejrychlejší transport do speciálního centra pro operace páteře.
Nezbytné je velmi důkladné zjištění stavu páteře pomocí rentgenu a neurologického postižení.
Je třeba dbát velké opatrnosti při endotracheální intubaci (metoda používaná pro zprůchodnění dýchání) při operacích.
Velké nemocnice mohou zajistit nejen velmi specializované vyšetření na drahých přístrojích bez nutnosti náročného transportu pacienta, ale i týmy sehraných operatérů a velmi kvalitní pooperační péči, do které náleží rovným dílem s operací také následná rehabilitace. V neposlední řadě mají tyto týmy také velké zkušenosti s množstvím provedených operací – a tím pádem i lepší výsledky.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Bolest zad – jedna z nejčastějších stížností, kterou ve svých ordinacích lékaři slýchávají. Potíže s touto částí těla zároveň bývají důvodem i mnoha pracovních neschopností. Věděli jste, že kvůli bolestem zad vyhledá odborníka alespoň jednou za život většina dospělé populace?
Stejně jako spousta jiných i Bechtěrevova choroba může být léčena alternativními způsoby. Tyto metody přinesly úlevu od symptomů již mnohým lidem. Pojďme prozkoumat, které to vlastně jsou.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Mezi revmatiky koluje řada mýtů o terapii stravou. Vznik těchto zpráv je přirozený, protože léčba revmatických onemocnění má nežádoucí účinky, kterých se část pacientů bojí. Nicméně žádné potraviny nedokážou to, co léky. Jaké mýty jsou nejčastější a které vyloženě nebezpečné?
Bolesti bederní a křížové části zad, tj. "dolních zad", jsou dennodenním chlebem praktického lékaře a ortopeda. Stěžují si na ně hlavně starší lidé, ale nevyhýbají se ani mladým pacientům. Nejčastěji přicházejí v důsledku přetížení svalových a šlachových struktur příslušné části zad.
