Spojitost artritidy s počasím už vnímaly naše babičky, když v závislosti na intenzitě svých obtíží často úspěšně předpovídaly blížící se déšť.
Spojitost artritidy s počasím už vnímaly naše babičky, když
v závislosti na intenzitě svých obtíží často úspěšně předpovídaly
blížící se déšť. Je ale tato citlivost vlastní všem
podobně revmatologicky nemocným?
Když klesá tlak
Podle
některých odborníků souvisí zhoršení bolesti kloubů s poklesem
atmosférického tlaku, ke kterému obvykle dochází právě před deštěm či
bouřkou. Vědecky dosud nepotvrzené teorie dále spojují změny tlaku
s následným otokem měkkých tkání kolem nemocného kloubu, který pak vede k
podráždění nervů a prohloubení artritické bolesti. Zastánci této
myšlenky připodobňují situaci k balónku umístěnému v tlakové komoře,
jehož objem se následkem uměle vytvořeného podtlaku rovněž zvětšuje.
Role psychiky
Podle jiných může být na vině spíše psychika.
Když je totiž venku ošklivo, míváme větší tendenci k depresivnímu ladění.
To mimo jiné způsobuje, že je bolest hůře snesitelná a subjektivně více vnímaná.
Navíc během deštivých dnů zůstáváme často déle v posteli, následkem čehož se mohou zhoršit takové obtíže, jako je ranní ztuhlost kloubů.
Chceme mít vždy jasno
Doposud
provedené vědecké studie jednoznačně nepotvrdily souvislost mezi
počasím a zhoršením bolesti u jedinců s kloubním onemocněním. Obecně se
zdá, že je pro nás jednoduše přijatelnější, když známe důvody svých
obtíží. Pokud jejich zhoršení nelze v danou chvíli vysvětlit jinak,
počasí nám coby možná příčina všelijakých neduhů poslouží vždycky.
Pro náš organismus je nesmírně důležitá správná a vyrovnaná funkce imunitního systému. Jeho základní činností je rozpoznání škodlivého od neškodného, cizího od vlastního. Někdy ale může začít tělo bojovat proti vlastním buňkám. A vzniká autoimunitní onemocnění, třeba „bechtěrev“…
Každý revmatik ví, že pohyb a sport jsou velmi důležité. Platí to i pro osoby s Bechtěrevovou nemocí. Ideální pro udržení dobré fyzické kondice je například plavání. Za jistých podmínek může tento sport bechtěrevikům velmi prospívat.
Název tato nemoc získala podle toho, že zánět s ní spojený ještě nelze popsat na klasickém rentgenovém snímku, nicméně ohlašuje se již svými příznaky, zejména chronickou bolestí v dolní části zad doprovázenou ranní ztuhlostí. Onemocnění postupně vede k omezení pohyblivosti páteře, ale její komplikace se mohou projevit i na jiných místech těla. Vybrali jsme pro vás čtyři nejčastější z nich.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Bechtěrevova choroba je celoživotní onemocnění, u kterého je léčebným cílem zbavit pacienta bolestí, zmírnit ztuhlost jeho páteře a předcházet či zpomalit nástup nevratných deformit pohybového aparátu. Čím dříve je léčba zahájena, tím větší je její úspěch. Správně zvolená terapie spolu s režimovými opatřeními pomůže pacientům k lepšímu pohybu, zlepší kvalitu jejich života a také jim umožní pokračovat v práci.
