Spojitost artritidy s počasím už vnímaly naše babičky, když v závislosti na intenzitě svých obtíží často úspěšně předpovídaly blížící se déšť.
Spojitost artritidy s počasím už vnímaly naše babičky, když
v závislosti na intenzitě svých obtíží často úspěšně předpovídaly
blížící se déšť. Je ale tato citlivost vlastní všem
podobně revmatologicky nemocným?
Když klesá tlak
Podle
některých odborníků souvisí zhoršení bolesti kloubů s poklesem
atmosférického tlaku, ke kterému obvykle dochází právě před deštěm či
bouřkou. Vědecky dosud nepotvrzené teorie dále spojují změny tlaku
s následným otokem měkkých tkání kolem nemocného kloubu, který pak vede k
podráždění nervů a prohloubení artritické bolesti. Zastánci této
myšlenky připodobňují situaci k balónku umístěnému v tlakové komoře,
jehož objem se následkem uměle vytvořeného podtlaku rovněž zvětšuje.
Role psychiky
Podle jiných může být na vině spíše psychika.
Když je totiž venku ošklivo, míváme větší tendenci k depresivnímu ladění.
To mimo jiné způsobuje, že je bolest hůře snesitelná a subjektivně více vnímaná.
Navíc během deštivých dnů zůstáváme často déle v posteli, následkem čehož se mohou zhoršit takové obtíže, jako je ranní ztuhlost kloubů.
Chceme mít vždy jasno
Doposud
provedené vědecké studie jednoznačně nepotvrdily souvislost mezi
počasím a zhoršením bolesti u jedinců s kloubním onemocněním. Obecně se
zdá, že je pro nás jednoduše přijatelnější, když známe důvody svých
obtíží. Pokud jejich zhoršení nelze v danou chvíli vysvětlit jinak,
počasí nám coby možná příčina všelijakých neduhů poslouží vždycky.
V dnešní době stále roste výskyt bolestí zad, a to ve stále nižším věku. Podobně jako u jiných problémů i zde existuje určitá náchylnost ke vzniku bolestí zad.
Sužuje vás bolest hýždí a zadní strany stehen? Přenáší se i do oblasti třísel či stydké spony? Komplikuje vám tato bolest váš běžný pohyb? Přinášíme vám několik tipů, jak vyzrát na bolest křížokyčelního kloubu.
Pro osoby s Bechtěrevovou chorobou jsou pohyb a rehabilitace naprosto nepostradatelné součásti každodenního života. Přestože v obou případech je jejich hlavním cílem snížit riziko předčasné ztráty hybnosti a předcházet nepříjemným bolestem, v praxi mezi nimi určité rozdíly jsou.
Již v roce 2005 vznikl projekt Béďa, jehož základním cílem bylo ozřejmit a zmapovat situaci pacientů s Bechtěrevovou nemocí, zejména objasnit jejich aktuální zdravotní stav a využívané možnosti léčby.
Pro Bechtěrevovu nemoc je charakteristické zkostnatění vazů okolo páteře. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že tím dostane mícha dodatečnou ochranu…
Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je závažné a svými projevy život omezující chronické autoimunitní onemocnění revmatoidního charakteru. Průlom v terapii jejích těžkých forem přineslo až zavedení cílené biologické léčby. Ačkoli ani s využitím těchto moderních léčiv není možné Bechtěrevovu chorobu zcela vyléčit, jejich vliv na kvalitu života pacientů je obrovský a umožňuje jim návrat k plnohodnotnému životu.
