Spojitost artritidy s počasím už vnímaly naše babičky, když v závislosti na intenzitě svých obtíží často úspěšně předpovídaly blížící se déšť.
Spojitost artritidy s počasím už vnímaly naše babičky, když
v závislosti na intenzitě svých obtíží často úspěšně předpovídaly
blížící se déšť. Je ale tato citlivost vlastní všem
podobně revmatologicky nemocným?
Když klesá tlak
Podle
některých odborníků souvisí zhoršení bolesti kloubů s poklesem
atmosférického tlaku, ke kterému obvykle dochází právě před deštěm či
bouřkou. Vědecky dosud nepotvrzené teorie dále spojují změny tlaku
s následným otokem měkkých tkání kolem nemocného kloubu, který pak vede k
podráždění nervů a prohloubení artritické bolesti. Zastánci této
myšlenky připodobňují situaci k balónku umístěnému v tlakové komoře,
jehož objem se následkem uměle vytvořeného podtlaku rovněž zvětšuje.
Role psychiky
Podle jiných může být na vině spíše psychika.
Když je totiž venku ošklivo, míváme větší tendenci k depresivnímu ladění.
To mimo jiné způsobuje, že je bolest hůře snesitelná a subjektivně více vnímaná.
Navíc během deštivých dnů zůstáváme často déle v posteli, následkem čehož se mohou zhoršit takové obtíže, jako je ranní ztuhlost kloubů.
Chceme mít vždy jasno
Doposud
provedené vědecké studie jednoznačně nepotvrdily souvislost mezi
počasím a zhoršením bolesti u jedinců s kloubním onemocněním. Obecně se
zdá, že je pro nás jednoduše přijatelnější, když známe důvody svých
obtíží. Pokud jejich zhoršení nelze v danou chvíli vysvětlit jinak,
počasí nám coby možná příčina všelijakých neduhů poslouží vždycky.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc postihuje především páteř a pohybový systém obecně. Nebezpečí ovšem hrozí i jinde v organismu. K jakým chorobám jsou tito pacienti náchylnější?
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
Bechtěrevova choroba má špatnou pověst a nebudeme zastírat, že do značné míry oprávněně. U každého má ale jiný průběh. Víte, jak ji ovlivnit ve svůj prospěch?
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
Pacientku Evu začala Bechtěrevova nemoc poprvé trápit v těhotenství a po porodu se projevy choroby zhoršily, a tak vyhledala odborníky. Proč se zrovna u této ženy autoimunitní revmatické onemocnění objevilo a jaké další rizikové faktory přispívají k jeho vzniku?
