Spojitost artritidy s počasím už vnímaly naše babičky, když v závislosti na intenzitě svých obtíží často úspěšně předpovídaly blížící se déšť.
Spojitost artritidy s počasím už vnímaly naše babičky, když
v závislosti na intenzitě svých obtíží často úspěšně předpovídaly
blížící se déšť. Je ale tato citlivost vlastní všem
podobně revmatologicky nemocným?
Když klesá tlak
Podle
některých odborníků souvisí zhoršení bolesti kloubů s poklesem
atmosférického tlaku, ke kterému obvykle dochází právě před deštěm či
bouřkou. Vědecky dosud nepotvrzené teorie dále spojují změny tlaku
s následným otokem měkkých tkání kolem nemocného kloubu, který pak vede k
podráždění nervů a prohloubení artritické bolesti. Zastánci této
myšlenky připodobňují situaci k balónku umístěnému v tlakové komoře,
jehož objem se následkem uměle vytvořeného podtlaku rovněž zvětšuje.
Role psychiky
Podle jiných může být na vině spíše psychika.
Když je totiž venku ošklivo, míváme větší tendenci k depresivnímu ladění.
To mimo jiné způsobuje, že je bolest hůře snesitelná a subjektivně více vnímaná.
Navíc během deštivých dnů zůstáváme často déle v posteli, následkem čehož se mohou zhoršit takové obtíže, jako je ranní ztuhlost kloubů.
Chceme mít vždy jasno
Doposud
provedené vědecké studie jednoznačně nepotvrdily souvislost mezi
počasím a zhoršením bolesti u jedinců s kloubním onemocněním. Obecně se
zdá, že je pro nás jednoduše přijatelnější, když známe důvody svých
obtíží. Pokud jejich zhoršení nelze v danou chvíli vysvětlit jinak,
počasí nám coby možná příčina všelijakých neduhů poslouží vždycky.
Osteoporóza trápí vysoké procento osob trpících Bechtěrevovou chorobou, a to včetně mladých nemocných. Přestože úbytek kostní tkáně nebolí, může vést ke zlomeninám a souvisejícím vážným zdravotním komplikacím. Nově provedené studie naznačují, že biologická léčba užívaná v terapii revmatologických onemocnění může nemocným pomoci také v této oblasti.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Ankylozující spondylitida je chronické kloubní onemocnění charakterizované zánětem kloubů, bolestivostí a ztuhlostí především v dolní části zad. S postupující nemocí dochází ke ztrátě pružnosti.
Cigaretový kouř může u osob s ankylozující spondylitidou až pětkrát znásobit působení zánětu na poškození kostí. Muži, kteří kouří, jsou v porovnání se ženami nekuřačkami vystaveni dokonce třináctinásobnému riziku.
Léčba Bechtěrevovy nemoci vyžaduje dlouhodobý odborný přístup. Tato choroba bohužel není ani při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná. Biologická léčba funguje cíleně na základě detailních poznatků o spouštěčích a průběhu imunitní reakce...
Lidé jsou různí a každému prospívá či škodí něco jiného. To platí i o relativně velké části nemocných revmatoidní artritidou – ti totiž tvrdí, že na ztuhlé a bolavé klouby pomáhá speciální jídelníček.
