Spojitost artritidy s počasím už vnímaly naše babičky, když v závislosti na intenzitě svých obtíží často úspěšně předpovídaly blížící se déšť.
Spojitost artritidy s počasím už vnímaly naše babičky, když
v závislosti na intenzitě svých obtíží často úspěšně předpovídaly
blížící se déšť. Je ale tato citlivost vlastní všem
podobně revmatologicky nemocným?
Když klesá tlak
Podle
některých odborníků souvisí zhoršení bolesti kloubů s poklesem
atmosférického tlaku, ke kterému obvykle dochází právě před deštěm či
bouřkou. Vědecky dosud nepotvrzené teorie dále spojují změny tlaku
s následným otokem měkkých tkání kolem nemocného kloubu, který pak vede k
podráždění nervů a prohloubení artritické bolesti. Zastánci této
myšlenky připodobňují situaci k balónku umístěnému v tlakové komoře,
jehož objem se následkem uměle vytvořeného podtlaku rovněž zvětšuje.
Role psychiky
Podle jiných může být na vině spíše psychika.
Když je totiž venku ošklivo, míváme větší tendenci k depresivnímu ladění.
To mimo jiné způsobuje, že je bolest hůře snesitelná a subjektivně více vnímaná.
Navíc během deštivých dnů zůstáváme často déle v posteli, následkem čehož se mohou zhoršit takové obtíže, jako je ranní ztuhlost kloubů.
Chceme mít vždy jasno
Doposud
provedené vědecké studie jednoznačně nepotvrdily souvislost mezi
počasím a zhoršením bolesti u jedinců s kloubním onemocněním. Obecně se
zdá, že je pro nás jednoduše přijatelnější, když známe důvody svých
obtíží. Pokud jejich zhoršení nelze v danou chvíli vysvětlit jinak,
počasí nám coby možná příčina všelijakých neduhů poslouží vždycky.
Zůstat soběstačný tak dlouho, jak to jen jde. To je hlavní cíl chronicky nemocných a platí to i o lidech, které sužuje revmatická nemoc páteře. Jednou ze zásadních věcí pak bývá poradit si při řízení automobilu.
Ankylozující spondylitida je chronické kloubní onemocnění charakterizované zánětem kloubů, bolestivostí a ztuhlostí především v dolní části zad. S postupující nemocí dochází ke ztrátě pružnosti.
Dálný východ vždy lákal zbytek civilizace a není snad oboru, kde by do západního myšlení a poznatků nezasáhl a nějak jej neovlivnil. Podívejme se na přínos východní medicíny při řešení autoimunitního zánětu pohybové soustavy zvaného Bechtěrevova choroba.
Mnoho lidí si neuvědomuje, že trávicí trakt obsahuje největší počet imunitních buněk ze všech orgánů těla. Proto není divu, že právě toto „sídliště imunity“ je poškozeno v případech, kdy se špatně naprogramovaný imunitní systém obrátí proti a buňkám vlastního těla...
Zrádnost Bechtěrevova onemocnění spočívá v jeho pomalém průběhu. Člověk si nemůže všimnout, že je na páteři něco špatně. Že to, co se tam odehrává, je nezvratný proces.
Osteoporóza trápí vysoké procento osob trpících Bechtěrevovou chorobou, a to včetně mladých nemocných. Přestože úbytek kostní tkáně nebolí, může vést ke zlomeninám a souvisejícím vážným zdravotním komplikacím. Nově provedené studie naznačují, že biologická léčba užívaná v terapii revmatologických onemocnění může nemocným pomoci také v této oblasti.
