I s revmatem se lze stát rodičem. Je ale třeba vše dobře naplánovat
15. 4. 2013
Přestože mohou touto nepříjemnou nemocí trpět i muži, nemocných žen je třikrát více. Mnoho pacientek bývá diagnostikováno mezi 20. a 30. rokem, což je doba, kdy chtějí obvykle plánovat rodinu.
Přestože mohou touto nepříjemnou nemocí trpět i muži, nemocných žen
je třikrát více. Mnoho pacientek bývá diagnostikováno mezi 20. a 30.
rokem, což je doba, kdy chtějí obvykle plánovat rodinu. Existuje
přijatelné řešení?
Pro klidný start
Revmatoidní artritida přináší řadu nežádoucích účinků, proto je nutné, abyste mateřství pečlivě zvážila a také se na něj dobře přichystala.
Dokud nejste psychicky ani fyzicky připravená otěhotnět, používejte antikoncepci.
Nebojte se, že by mohla nemoc poškodit vaše dítě – ve skutečnosti se u 70 až 80 % těhotných revmatiček stav zlepší a jsou téměř bez příznaků. Ačkoliv nepatrné množství žen s artritidou může potratit nebo porodit dítě s nízkou porodní hmotností, drtivá většina má normální těhotenství bez komplikací.
Mějte trpělivost, když se pokoušíte otěhotnět. Říká se sice, že revmatoidní artritida snižuje plodnost, odborníci s tímto názorem ale nesouhlasí. Možným vysvětlením, proč to nejde hned, je spíše zvýšená únava a snížená sexuální touha z důvodu bolestivosti.
Léčbu řešte s odborníkem
Některé léky, které užíváte, mohou způsobit vrozené vady plodu. Proto je důležité, abyste se poradila se svým lékařem o změně terapie několik měsíců předtím, než otěhotníte. Se správnou léčbou a prenatální péčí jsou děti narozené maminkám revmatičkám zdravé stejně jako ostatní.
Díky cílené léčbě se navíc mnohonásobně zlepšuje budoucnost nemocných žen, které tak mohou po celá desetiletí kolem svých dětí fungovat naprosto normálně.
Jakmile se chystáte na početí, domluvte se s revmatologem na možném vysazení jistých přípravků. Některé by neměly být užívané dokonce už 2 roky před plánovaným početím (např. Leflunomid).
Navštěvujte během těhotenství pečlivě svého lékaře – revmatolog pomůže rozhodnout o plánu léčby, která zahrnuje nejen kontrolu příznaků nemoci, ale také bezpečnosti pro vaše dítě. Nízké dávky např. prednisonu jsou obecně považovány za bezpečné i během gravidity a stejně tak i hydroxychlorochin a sulfasalazin.
Spondyloartritidy jsou skupina zánětlivých onemocnění nejen periferních kloubů, ale i páteře a sakroiliakálního skloubení. Pro tyto nemoci jsou typické podobné příznaky, tedy zánětlivá bolest zad a páteře a zánětem v místech, kde se šlachy upínají ke kostem...
Ještě poměrně nedávno nás rodiče i lékaři strašili nevábně chutnajícím i vonícím rybím tukem. Přesto jistě nikdo nepochyboval o jeho pozitivním účinku na organismus. V současné době se naštěstí situace změnila. Rybí tuk již dostanete jako želatinovou tobolku, kterou zapijete vodou.
Cigaretový kouř může u osob s ankylozující spondylitidou až pětkrát znásobit působení zánětu na poškození kostí. Muži, kteří kouří, jsou v porovnání se ženami nekuřačkami vystaveni dokonce třináctinásobnému riziku.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se stát klíčem v nové terapii.
