I s revmatem se lze stát rodičem. Je ale třeba vše dobře naplánovat
15. 4. 2013
Přestože mohou touto nepříjemnou nemocí trpět i muži, nemocných žen je třikrát více. Mnoho pacientek bývá diagnostikováno mezi 20. a 30. rokem, což je doba, kdy chtějí obvykle plánovat rodinu.
Přestože mohou touto nepříjemnou nemocí trpět i muži, nemocných žen
je třikrát více. Mnoho pacientek bývá diagnostikováno mezi 20. a 30.
rokem, což je doba, kdy chtějí obvykle plánovat rodinu. Existuje
přijatelné řešení?
Pro klidný start
Revmatoidní artritida přináší řadu nežádoucích účinků, proto je nutné, abyste mateřství pečlivě zvážila a také se na něj dobře přichystala.
Dokud nejste psychicky ani fyzicky připravená otěhotnět, používejte antikoncepci.
Nebojte se, že by mohla nemoc poškodit vaše dítě – ve skutečnosti se u 70 až 80 % těhotných revmatiček stav zlepší a jsou téměř bez příznaků. Ačkoliv nepatrné množství žen s artritidou může potratit nebo porodit dítě s nízkou porodní hmotností, drtivá většina má normální těhotenství bez komplikací.
Mějte trpělivost, když se pokoušíte otěhotnět. Říká se sice, že revmatoidní artritida snižuje plodnost, odborníci s tímto názorem ale nesouhlasí. Možným vysvětlením, proč to nejde hned, je spíše zvýšená únava a snížená sexuální touha z důvodu bolestivosti.
Léčbu řešte s odborníkem
Některé léky, které užíváte, mohou způsobit vrozené vady plodu. Proto je důležité, abyste se poradila se svým lékařem o změně terapie několik měsíců předtím, než otěhotníte. Se správnou léčbou a prenatální péčí jsou děti narozené maminkám revmatičkám zdravé stejně jako ostatní.
Díky cílené léčbě se navíc mnohonásobně zlepšuje budoucnost nemocných žen, které tak mohou po celá desetiletí kolem svých dětí fungovat naprosto normálně.
Jakmile se chystáte na početí, domluvte se s revmatologem na možném vysazení jistých přípravků. Některé by neměly být užívané dokonce už 2 roky před plánovaným početím (např. Leflunomid).
Navštěvujte během těhotenství pečlivě svého lékaře – revmatolog pomůže rozhodnout o plánu léčby, která zahrnuje nejen kontrolu příznaků nemoci, ale také bezpečnosti pro vaše dítě. Nízké dávky např. prednisonu jsou obecně považovány za bezpečné i během gravidity a stejně tak i hydroxychlorochin a sulfasalazin.
Kdo se potýká s Bechtěrevovou chorobou, má pravděpodobně velmi konkrétní představu o tom, jak dokáže působit na páteř a velké klouby. Ale v pohybovém systému její dosah bohužel nekončí. Může ohrozit naše trávení, vylučování, srdce i zrak.
Ztuhlá záda a kyčle, bolesti kloubů či únava. Každý se někdy takhle cítí, jsou však bohužel lidé, pro které je tento stav každodenní realitou. Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je chronické zánětlivé onemocnění kloubů spadající do kategorie revmatických chorob, které nemocným umí připravit nepříjemné chvilky.
Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je závažné a svými projevy život omezující chronické autoimunitní onemocnění revmatoidního charakteru. Průlom v terapii jejích těžkých forem přineslo až zavedení cílené biologické léčby. Ačkoli ani s využitím těchto moderních léčiv není možné Bechtěrevovu chorobu zcela vyléčit, jejich vliv na kvalitu života pacientů je obrovský a umožňuje jim návrat k plnohodnotnému životu.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Důležité je ale těhotenství naplánovat a dopředu upravit léčbu. Podstatně tak zvýšíte šanci na bezproblémové prožití toto krásného období. Bechtěrevova nemoc neboli ankylozující spondylitida (SA) je chronické onemocnění, které postihuje především klouby páteře a sakroiliakální skloubení spojující kost křížovou a kosti pánevní.
Při vzniku revmatologických chorob hraje roli kromě jiného také dědičnost. Jak je to ale konkrétně u některých z nich? Bechtěrevova choroba patří mezi revmatologická autoimunitní onemocnění s nejpatrnějším genetickým vlivem...
