Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského sedla. O pozitivním vlivu jízdy na koni se zmiňovali již slavní lékaři Hippokrates a Galén.
Co však mohou od této sportovní disciplíny čekat nemocní s Bechtěrevovou nemocí? Jako u všeho v životě jsou to klady i zápory.
Léčivá jízda
Jízda na koni bezesporu organismu svědčí. I proto se můžeme například v lázních nebo rekreačních areálech setkat s nabídkou takových zdravotních jízd. A čím může prospívat?
Při pravidelných jízdách se zlepšuje držení těla.
Posiluje se též svalstvo.
Zvyšuje se schopnost koordinace pohybů.
Zlepšuje se psychický stav.
Nejčastějšími klienty rehabilitace s koněm jsou děti, kterým jízda pomáhá v psychickém i fyzickém vývoji.
Co hrozí?
Častou komplikací tohoto hobby jsou úrazy. Z německých statistik ovšem vyplývá, že až k celé polovině zranění dochází při manipulaci s koněm ve stáji. Na úrazech s přerušením míchy a ochrnutím se podle nich podílí jízda na koni jen přibližně jedním procentem. Z neúrazových komplikací se často ortopedové a revmatologové setkávají u jezdců s burzitidou neboli zánětem tíhového váčku, ale i s postižením páteře a přetížením meziobratlových plotének. A právě zde je, co se jízdy na koni týká, kámen úrazu při Bechtěrevově nemoci.
Rozporuplný verdikt
Na otázku, zda je při Bechtěrevově nemoci vhodná jízda na koni, bohužel neexistuje jednoduchá odpověď. V počátečních stadiích onemocnění mohou pozitiva převážit nad možnými riziky, je však nutná lékařská kontrola předem – nejen od revmatologa, ale i od odborníka na držení těla. V pokročilejších stadiích již jasně převažují rizika a negativa, nehledě k neúměrnému riziku úrazu při nedostatečné pohyblivosti. Ovšem jen lékař, nejlépe sportovní, dokáže poradit, zda je v konkrétním případě pohyb na koni vhodný. Může též doporučit vhodný styl jízdy a naznačit, čeho se v zájmu zdraví zad vyvarovat.
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
Ještě poměrně nedávno nás rodiče i lékaři strašili nevábně chutnajícím i vonícím rybím tukem. Přesto jistě nikdo nepochyboval o jeho pozitivním účinku na organismus. V současné době se naštěstí situace změnila. Rybí tuk již dostanete jako želatinovou tobolku, kterou zapijete vodou.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
Mnoho lidí trpí během zimního období chronickými bolestmi zad, a to aniž by existovaly nějaké objektivní důvody jako zranění, nemoc nebo kostní poškození. Na vině by podle nejnovějších výzkumů mohl být i vitamín D, přesněji řečeno jeho nedostatek.
Myslíte, že na časné léčbě vaší páteře nezáleží? Právě naopak. Historické i poměrně nedávné zkušenosti ukazují, že to je ta jediná cesta, jak se vyhnout skutečně velkým potížím.
