Novinky

Nonradiografická spondylartritida: Proč je třeba s léčbou neotálet?

Nonradiografická spondylartritida: Proč je třeba s léčbou neotálet?

Nonradiografická spondylartritida je počínající revmatický zánět v páteři, který ještě není vidět na klasickém rentgenovém snímku. Odhalit ho je možné pouze díky magnetické rezonanci. Jak ukazuje klinický výzkum, s léčbou této choroby se nevyplácí otálet.

Terapie, která pomáhá

Zahájit příslušnou léčbu je třeba již v době počínající nonradiografické spondylartritidy. Důvodem je právě první slovo v jejím názvu, tedy nonradiografická. Pokud ještě nejsou vidět na rentgenovém snímku žádné změny, znamená to, že páteř zatím není nevratně poškozena, což je pro terapii jistě lepší start, než když je páteř zničená kostěnými srůsty – pak už bývá na zlepšení stavu pozdě.

Ještě nedávno se uvažovalo, zda má taková léčba vůbec smysl. Zabere vůbec? Ano, tzv. cílená neboli biologická léčba má u raných stadií revmatických nemocí páteře silný účinek. A má daleko větší šanci na skutečný úspěch, protože je nasazena do terénu, se kterým si poradí.

Co dělat?

Je to vlastně jednoduché: Každý, koho dlouhodobě bolí záda, by měl zajít k lékaři. Ten poměrně snadno odliší, zda je bolest zad způsobena nezávažnou příčinou (nesprávným držením těla, nedostatkem pohybu), či jde o těžší postižení (třeba poškození meziobratlových plotének). Pozná i příčinu, kterou je skutečně nutné řešit co nejdříve. A nejde jen o revmatické choroby, bolestí páteře se může projevovat i těžká osteoporóza nebo třeba nádorové onemocnění. Revmatický zánět zad se projevuje chronickou bolestí a ztuhlostí v dolní části páteře. Bolest se často objevuje v místě skloubení křížové kosti s pánví, odkud vyzařuje do hýždí nebo zadní strany stehna. Bolest je největší, pokud pacient zůstává v klidu, zmírňuje se při fyzické aktivitě. Když lékař zjistí, že vaše potíže může způsobovat revmatický zánět, provede potřebná vyšetření a v případě potvrzení diagnózy vás odešle ke specialistovi.

Sázka na biologika 

Medikamentózní léčba se převážně omezovala na protizánětlivé a bolest tišící látky (většinou takzvaná nesteroidní antirevmatika nebo kortikosteroidy), které sice uleví bolestem, ale nemohou zastavit průběh samotného onemocnění. Vedle léčby medikamenty jsou žádoucí aktivní a pasivní fyzikální opatření. V popředí stojí intenzivní a pravidelné cvičení, jež může zpomalit hrozící tuhnutí páteře a udržet co možná nejdéle její pohyblivost. Významným přínosem v současné době je tzv. cílená léčba, která je nejúčinnější metodou řešení revmatických nemocí a má prověřenou bezpečnost. Její podstatou je cílený zásah do biologických pochodů, které jsou příčinou nemoci. Vždy je lepší odstranit příčinu problému než napravovat škody, které nadělá. Využijte možnost konzultovat s lékařem obtíže se zády. Nepodceňujte svůj stav, včasná léčba vám může zachránit zdraví.

(pez)

 

Zdroj: https://www.spondylitis.org

 

Hodnocení článku:
(123 hodnocení - 3 z 5)

Další doporučené články

Bechtěrevovu chorobu prozradí rentgen i krev

Bechtěrevovu chorobu prozradí rentgen i krev

Jedním z typických projevů Bechtěrevovy nemoci je bolest v dolních partiích zad. Ta ale může doprovázet mnohá jiná onemocnění. Jak lékaři poznají, že se jedná skutečně o toto revmatologické onemocnění?
13. 10. 2014 Bechtěrevova nemoc
Sedm mýtů o bolestech zad. Kde je pravda?

Sedm mýtů o bolestech zad. Kde je pravda?

Bolest zad je velmi častým jevem – až 80 % lidí se s těmito potížemi někdy během svého života setká. Stejně časté jsou ale i mýty, které se okolo problémů se zády točí. Znáte sedm nejrozšířenějších?
17. 11. 2014 Bechtěrevova nemoc
Osm zažitých mýtů o léčbě běchtěreva jídlem a vínem

Osm zažitých mýtů o léčbě běchtěreva jídlem a vínem

Mezi revmatiky koluje řada mýtů o terapii stravou. Vznik těchto zpráv je přirozený, protože léčba revmatických onemocnění má nežádoucí účinky, kterých se část pacientů bojí. Nicméně žádné potraviny nedokážou to, co léky. Jaké mýty jsou nejčastější a které vyloženě nebezpečné?
26. 10. 2017 Bechtěrevova nemoc