Bolest zad – jedna z nejčastějších stížností, kterou ve svých ordinacích lékaři slýchávají. Potíže s touto částí těla zároveň bývají důvodem i mnoha pracovních neschopností. Věděli jste, že kvůli bolestem zad vyhledá odborníka alespoň jednou za život většina dospělé populace?
Vyvolávajících příčin bolestí zad může být více. Nejčastěji je to
mechanické uskřinutí při náhlém napnutí páteře
vyvolaném nevhodným pohybem. Je ovšem nutné mít na paměti, že problémy
se zády mohou signalizovat i jiná onemocnění, například Bechtěrevovu
chorobu.
Proč bolí záda
Nevysvětlitelná bolest.
Jde-li o bederní páteř, obvykle se potíže zlepší po odpočinku. Naproti
tomu u Bechtěrevovy choroby jsou bolesti a ztuhlost intenzivnější po
probuzení.
Věk. Problémy se zády většinou netrápí nižší
ročníky. Pokud si především mladí muži stěžují na bolesti páteře a boků,
měli by vyhledat lékaře a absolvovat krevní testy a
vyšetření rentgenem, CT či nejlépe magnetickou rezonancí. Někteří
odborníci věří, že rezonancí lze zachytit Bechtěrevovu chorobu
v počátečních stadiích.
Rodinná zátěž. Lidé s určitými
genetickými znaky nesou vyšší riziko pravděpodobnosti, že se u nich
nemoc objeví, ale není to 100% jistota. Zatím je popsáno na 30 genů,
které se mohou na onemocnění podílet. Pokud máte příbuzného trpícího
Crohnovou chorobou, lupénkovou artritidou či Bechtěrevovou nemocí, je
riziko vyšší.
Zhoršující se potíže. Prosté bolesti zad
mohou přijít a odejít. U bechtěreva nikdy neustanou úplně. Cvičení a
léky proti bolesti mívají jen částečný efekt. Postiženému hrozí postupný
srůst obratlů a nehybnost daného úseku páteře.
Léčba
bolesti zad spočívá v tlumení běžně dostupnými léky. Pokud je diagnóza
Bechtěrevovy nemoci jistá, má lékař možnost předepsat přípravky zacílené
přímo na určité látky imunitního systému, které zánět a následnou
bolest způsobují.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Kdo se potýká s Bechtěrevovou chorobou, má pravděpodobně velmi konkrétní představu o tom, jak dokáže působit na páteř a velké klouby. Ale v pohybovém systému její dosah bohužel nekončí. Může ohrozit naše trávení, vylučování, srdce i zrak.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se stát klíčem v nové terapii.
Lidé jsou různí a každému prospívá či škodí něco jiného. To platí i o relativně velké části nemocných revmatoidní artritidou – ti totiž tvrdí, že na ztuhlé a bolavé klouby pomáhá speciální jídelníček.
