Bolest zad – jedna z nejčastějších stížností, kterou ve svých ordinacích lékaři slýchávají. Potíže s touto částí těla zároveň bývají důvodem i mnoha pracovních neschopností. Věděli jste, že kvůli bolestem zad vyhledá odborníka alespoň jednou za život většina dospělé populace?
Vyvolávajících příčin bolestí zad může být více. Nejčastěji je to
mechanické uskřinutí při náhlém napnutí páteře
vyvolaném nevhodným pohybem. Je ovšem nutné mít na paměti, že problémy
se zády mohou signalizovat i jiná onemocnění, například Bechtěrevovu
chorobu.
Proč bolí záda
Nevysvětlitelná bolest.
Jde-li o bederní páteř, obvykle se potíže zlepší po odpočinku. Naproti
tomu u Bechtěrevovy choroby jsou bolesti a ztuhlost intenzivnější po
probuzení.
Věk. Problémy se zády většinou netrápí nižší
ročníky. Pokud si především mladí muži stěžují na bolesti páteře a boků,
měli by vyhledat lékaře a absolvovat krevní testy a
vyšetření rentgenem, CT či nejlépe magnetickou rezonancí. Někteří
odborníci věří, že rezonancí lze zachytit Bechtěrevovu chorobu
v počátečních stadiích.
Rodinná zátěž. Lidé s určitými
genetickými znaky nesou vyšší riziko pravděpodobnosti, že se u nich
nemoc objeví, ale není to 100% jistota. Zatím je popsáno na 30 genů,
které se mohou na onemocnění podílet. Pokud máte příbuzného trpícího
Crohnovou chorobou, lupénkovou artritidou či Bechtěrevovou nemocí, je
riziko vyšší.
Zhoršující se potíže. Prosté bolesti zad
mohou přijít a odejít. U bechtěreva nikdy neustanou úplně. Cvičení a
léky proti bolesti mívají jen částečný efekt. Postiženému hrozí postupný
srůst obratlů a nehybnost daného úseku páteře.
Léčba
bolesti zad spočívá v tlumení běžně dostupnými léky. Pokud je diagnóza
Bechtěrevovy nemoci jistá, má lékař možnost předepsat přípravky zacílené
přímo na určité látky imunitního systému, které zánět a následnou
bolest způsobují.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je jednou z mnoha forem artritidy. Pro spoustu nemocných se může stát doslova noční můrou. Zejména tehdy, když se večer chystají usnout.
Ty tam jsou časy, kdy se nemocným všeho druhu radilo, aby se šetřili. Heslem dneška je hlavně se hýbat. A není to jen nějaká momentální móda – prospěšnost pohybu je dokázána výzkumem.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění. Postihuje v první řadě tzv. sakroiliakální skloubení, tj. kloub mezi křížovou kostí a pánví, a klouby páteře. Někdy jsou ale prvním příznakem onemocnění právě oční změny.
