Bolest zad – jedna z nejčastějších stížností, kterou ve svých ordinacích lékaři slýchávají. Potíže s touto částí těla zároveň bývají důvodem i mnoha pracovních neschopností. Věděli jste, že kvůli bolestem zad vyhledá odborníka alespoň jednou za život většina dospělé populace?
Vyvolávajících příčin bolestí zad může být více. Nejčastěji je to
mechanické uskřinutí při náhlém napnutí páteře
vyvolaném nevhodným pohybem. Je ovšem nutné mít na paměti, že problémy
se zády mohou signalizovat i jiná onemocnění, například Bechtěrevovu
chorobu.
Proč bolí záda
Nevysvětlitelná bolest.
Jde-li o bederní páteř, obvykle se potíže zlepší po odpočinku. Naproti
tomu u Bechtěrevovy choroby jsou bolesti a ztuhlost intenzivnější po
probuzení.
Věk. Problémy se zády většinou netrápí nižší
ročníky. Pokud si především mladí muži stěžují na bolesti páteře a boků,
měli by vyhledat lékaře a absolvovat krevní testy a
vyšetření rentgenem, CT či nejlépe magnetickou rezonancí. Někteří
odborníci věří, že rezonancí lze zachytit Bechtěrevovu chorobu
v počátečních stadiích.
Rodinná zátěž. Lidé s určitými
genetickými znaky nesou vyšší riziko pravděpodobnosti, že se u nich
nemoc objeví, ale není to 100% jistota. Zatím je popsáno na 30 genů,
které se mohou na onemocnění podílet. Pokud máte příbuzného trpícího
Crohnovou chorobou, lupénkovou artritidou či Bechtěrevovou nemocí, je
riziko vyšší.
Zhoršující se potíže. Prosté bolesti zad
mohou přijít a odejít. U bechtěreva nikdy neustanou úplně. Cvičení a
léky proti bolesti mívají jen částečný efekt. Postiženému hrozí postupný
srůst obratlů a nehybnost daného úseku páteře.
Léčba
bolesti zad spočívá v tlumení běžně dostupnými léky. Pokud je diagnóza
Bechtěrevovy nemoci jistá, má lékař možnost předepsat přípravky zacílené
přímo na určité látky imunitního systému, které zánět a následnou
bolest způsobují.
Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je závažné a svými projevy život omezující chronické autoimunitní onemocnění revmatoidního charakteru. Průlom v terapii jejích těžkých forem přineslo až zavedení cílené biologické léčby. Ačkoli ani s využitím těchto moderních léčiv není možné Bechtěrevovu chorobu zcela vyléčit, jejich vliv na kvalitu života pacientů je obrovský a umožňuje jim návrat k plnohodnotnému životu.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Dlouhodobý průběh Bechtěrevovy nemoci a příbuzných onemocnění vystavuje pacienty zvýšenému riziku, že se u nich rozvinou problémy s pohybovým aparátem. Ty si následně mohou časem vyžádat i chirurgický zákrok. Operace může výrazně zlepšit kvalitu života...
Lidé trpící ankylozující spondylitidou, tedy Bechtěrevovou chorobou, by měli na zdraví své páteře dávat obzvlášť velký pozor. Jednou z možností, jak si tuto část těla chránit, je i používání různých ochranných pomůcek, zejména při sportu.
Ač se může zdát ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba velmi limitujícím onemocněním, lze i s tímto hendikepem dokázat velké věci. Jedním ze slavných pacientů byl i papež Jan Pavel II. Narodil se 18. května 1920 v polských Wadowicích pod jménem Karol Józef Wojtyła...
