Novinky

Karel Čapek a jeho boj s Bechtěrevovou nemocí – I. část

Karel Čapek a jeho boj s Bechtěrevovou nemocí – I. část

Bechtěrevova nemoc znatelně ovlivnila nejen život, ale i celé dílo Karla Čapka. Podle svých slov se Karel Čapek od prvních projevů onemocnění až po svou smrt nezbavil všudypřítomné bolesti, se kterou se ale naučil žít.

Velký člověk se s odvahou a silou sobě vlastní pustil do boje s nepříznivými podmínkami. Nepochybně mu v tom pomáhala „zoufalá potřeba harmonie“, věčný optimismus a láska k životu.

První zmínky o Bechtěrevově nemoci neboli ankylozující spondylitidě se datují do doby, kdy Karlovi bylo 21 let. To je ostatně pro Bechtěrevovu nemoc typický začátek. Onemocnění začíná obvykle mezi 20. a 30. rokem života, častěji u mladých mužů.

Čapek ani nebyl odveden na vojnu, důvodem byl „revmatismus obratlových kloubů“, „bolestná dna skoro všech obratlových kloubů v páteři“. Bechtěrevova nemoc byla podle dostupných pramenů důsledkem vážnější spály, kterou Čapek v dětství prodělal.

Bolestivý „Běchtěrev“

Pro Bechtěrevovu nemoc, chronické revmatické onemocnění, jehož příčiny a vznik zatím nejsou zcela objasněny, je typické, že se na jeho vzniku podílí dědičnost (jakási vnímavost a náchylnost imunitního systému k onemocnění) spolu s vnějšími vlivy a infekcí. Role infekce při vzniku onemocnění zatím není zcela objasněna, jde ale o to, že viry nebo bakterie mohou ovlivnit způsob, jakým imunitní systém reaguje.

Drobnými odchylkami a změnami imunitní reakce může dojít i ke vzniku autoimunitního onemocnění, při kterém buňky imunitního systému napadají buňky vlastního těla. V případě Bechtěrevovy nemoci jde o vazy a klouby páteře i další klouby lidského těla.

Blahodárné lázně

Pro léčbu nemoci je nezbytné speciální cvičení, rehabilitace a klid. Od roku 1916 až do své smrti pobýval proto Karel Čapek každoročně v lázních. V tomto mu pomohl i jeho otec, vesnický lékař, který byl Karlovým velkým vzorem.

Kromě bolestí zad trápily Čapka i hluboké deprese, které ho vedly až k úvahám o dobrovolném ukončení života. Čapek dokonce pragmaticky myslel na to, jak by mohl svou sebevraždou pomoci. V průběhu první světové války se nabízel, že provede atentát na některého z vysoce postavených původců války. Naštěstí se ale s jejím koncem Čapkovy obtíže zmírnily, pomalu ustupovaly bolesti i deprese, a on se mohl věnovat své práci i cestování.

Sňatek i přes nemoc

Roku 1921 se Karel chystal uzavřít sňatek s osudovou ženou svého života – Olgou Scheinpflugovou. Jeho otec oběma zamilovaným svatbu rozmlouvá s tím, že Karlův stav v žádném případě není vhodný pro manželství. Na jeho zdraví se jistě podepsaly i neshody a rozepře, kterými bouřlivý vztah procházel.

Karel s Olgou jsou oddáni až v roce 1935, kdy lékaři konstatují zastavení postupu onemocnění.

(hak)

Zdroje:

  • Štěpán Vlašík a kol.: Kniha o Čapkovi
  • Karel Scheinpflug: Můj švagr Karel Čapek
  • Miroslav Halík: Karel Čapek. Život a dílo v datech
Hodnocení článku:
(259 hodnocení - 3 z 5)

Další doporučené články

Pacienti s Bechtěrevovou nemocí, cvičte. Všude!

Pacienti s Bechtěrevovou nemocí, cvičte. Všude!

Sedět delší dobu za počítačem nebo u volantu je nápor i na relativně zdravou tělesnou schránku. Jak nepříjemné to pak musí být pro lidi trpící Bechtěrevovou nemocí?
9. 10. 2011 Bechtěrevova nemoc
Lékař číslo jedna je revmatolog

Lékař číslo jedna je revmatolog

Pokud vás trápí dlouhodobá ztuhlost a bolest zad nebo kloubů, neváhejte navštívit svého praktického lékaře. Ten vás zevrubně vyšetří a případně doporučí návštěvu některého specialisty.
30. 7. 2009 Bechtěrevova nemoc
U Bechtěrevovy nemoci na spánku záleží

U Bechtěrevovy nemoci na spánku záleží

Každý člověk stráví přibližně třetinu života v posteli. Lidé s Bechtěrevovou nemocí často i více – jejich onemocnění se totiž běžně projevuje zvýšenou únavností.
1. 4. 2012 Bechtěrevova nemoc