Léčba Bechtěrevovy nemoci vyžaduje dlouhodobý odborný přístup. Tato choroba bohužel není ani při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná. Biologická léčba funguje cíleně na základě detailních poznatků o spouštěčích a průběhu imunitní reakce...
Léčba Bechtěrevovy nemoci vyžaduje dlouhodobý odborný přístup. Tato choroba bohužel není ani při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná, a podávané léky se tedy zaměřují pouze na zmírnění příznaků a zpomalení postupu onemocnění. Konkrétně potlačením zánětlivé aktivity a imunitního systému, který reaguje proti tkáním vlastního těla.
Jak biologická léčba vlastně funguje?
V současné době se rozvíjí také poměrně nová skupina léčiv – biologická léčba. Ta sice rovněž funguje na principu potlačení přehnané reakce imunitního systému, avšak velmi cíleně na základě detailních poznatků o spouštěčích a průběhu imunitní reakce. Proto mají tyto léky výrazně menší nežádoucí účinky než klasické imunosupresivní léky.
Kdy může být biologická léčba nasazena?
Poměrně nedávné studie prokázaly, že u neustupující Bechtěrevovy nemoci s degenerací páteře, která nereaguje na protizánětlivou léčbu, je neefektivní jak metotrexát, tak sulfasalazin. Novější biologická léčba je na druhou stranu v těchto případech extrémně účinná. Zastavuje aktivitu choroby, snižuje zánět a zlepšuje hybnost páteře.
Současné chorobu modifikující léky (DMARDs), jako jsou již zmíněný metotrexát nebo sulfasalazin, které mohou být účinné u zánětlivého postižení kloubů mimo páteř, bohužel nebývají účinné při postižení samotné páteře. A pokud u pacientů s převládajícím postižením páteře nejsou účinné ani protizánětlivé léky (NSAIDs), bývá zvolena právě biologická léčba.
Zlepšení, které je jejím výsledkem, pak trvá celé roky léčby. Pokud je léčba z jakéhokoliv důvodu přerušena, dochází prakticky u všech pacientů k relapsu onemocnění. Na druhou stranu, pokud je pak léčba opět nasazena, bývá zpravidla znovu stejně účinná.
Bechtěrevova choroba bohužel stále patří mezi nevyléčitelná onemocnění. Vedle již delší dobu používaných protizánětlivých léků či léků tlumících imunitní systém se do centra pozornosti revmatologů i samotných nemocných dostává cílená biologická léčba.
Ještě poměrně nedávno nás rodiče i lékaři strašili nevábně chutnajícím i vonícím rybím tukem. Přesto jistě nikdo nepochyboval o jeho pozitivním účinku na organismus. V současné době se naštěstí situace změnila. Rybí tuk již dostanete jako želatinovou tobolku, kterou zapijete vodou.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
V České republice mají pacienti svá práva garantována zákony. V praxi ale občas může být náročné zjistit, na co máme v rámci lékařské péče nárok, a domoci se ho. Pacientská organizace Revma Liga Česká republika proto připravila online seminář s odborníky na zdravotnické právo z advokátní kanceláře dubanska & co., kteří pacientům s revmatickým onemocněním poskytli odpovědi na jejich nejčastější otázky. Doporučení právních specialistů jsme pro vás shrnuli do deseti nejpodstatnějších bodů.
Zvládání Bechtěrevovy nemoci vyžaduje kromě podávání léků také pravidelné cvičení. Cykloturistika nejen ulevuje od bolesti, ale zmírňuje i příznaky a zpomaluje rozvoj onemocnění. Je však tím pravým sportem pro lidi s ankylozující spondylitidou?