Budí vás nad ránem bolest zad? Návštěvu lékaře neodkládejte!
4. 6. 2015
Většina z nás alespoň jednou v životě pocítila bolest zad. Ne vždy jde ale pouze o důsledek sedavého zaměstnání či špatného držení těla. Bolest v dolní části zad totiž bývá i jedním z prvních příznaků závažné Bechtěrevovy choroby.
Většina z nás alespoň jednou v životě pocítila bolest zad. Ne vždy jde ale pouze o důsledek sedavého zaměstnání či špatného držení těla. Bolest v dolní části zad totiž bývá i jedním z prvních příznaků závažné Bechtěrevovy choroby.
Na rozdíl od běžněji se vyskytujících bolestí zad se potíže při Bechtěrevově chorobě zhoršují v období klidu. Nejintenzivnější bývá bolest po ránu při vstávání a není výjimkou, že dotyčného nad ránem probudí ze spánku. Rozcvičení naopak problémy zmírní. V případě, že za bolestmi zad stojí vyhřezlá ploténka či degenerativní změny na páteři, bývá situace opačná. Tělesná námaha vše často jen zvýrazní, v klidu potíže spíše ustupují.
Když si stěžuje mládí
Zatímco běžné bolesti zad se vyskytují spíše u starších osob, pro Bechtěrevovu chorobu je typický rozvoj prvních příznaků v období adolescence či časné dospělosti. Problémy se zády bez zjevné příčiny, které se vyskytnou u takto mladého člověka, by proto měly být vždy vyšetřeny odborníkem. Pokud jsou lokalizovány v oblasti spojení pánve a kosti křížové a jestliže bolest doprovází pocit ztuhlosti, může se jednat právě o bechtěreva.
Co naznačuje problém
Mezi varovné příznaky, které upozorňují na přítomnost Bechtěrevovy choroby, patří:
plíživě se rozvíjející bolest v dolní části zad,
začátek obtíží ve věku nižším než 40 let,
zmírnění bolesti po rozcvičení,
žádné zlepšení v klidu,
potíže přicházející ve druhé polovině noci.
Pro úspěšnou léčbu je nezbytné včasné odhalení nemoci. Jen svědomitě prováděné každodenní cvičení v kombinaci s odborně vedenou rehabilitací a léčbou může významně zpomalit průběh onemocnění. Proto je důležité nepodceňovat počáteční příznaky a včas podstoupit patřičná vyšetření.
Možného zhoršení nemoci a ztráty soběstačnosti se obává asi každý pacient s Bechtěrevovou chorobou – jak zvládnu pracovat, jak budu provádět každodenní činnosti? I když se mnoho okolností jeví jako velká neznámá, většina z nich má řešení. V první řadě je potřeba požádat o pomoc. A to nejen své blízké, ale i český sociální systém.
Dědičnost hraje důležitou roli při vzniku překvapivě velkého množství lidských chorob. Zjednodušeně lze říci, že nám rodiče dávají do vínku určitou pravděpodobnost, že se u nás dané onemocnění projeví, a to prostřednictvím genů, které od nich získáváme...
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
Většina pacientů trpících Bechtěrevovou chorobou operační zákrok nevyžaduje. V některých případech ale nelze volit jinak než se obrátit o pomoc na chirurgii. I když se nikomu dobrovolně „pod kudlu“ nechce, šikovné ruce operatérů dokážou často až zázračně bolavým zádům ulevit.
Léčba Bechtěrevovy nemoci vyžaduje dlouhodobý odborný přístup. Tato choroba bohužel není ani při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná. Biologická léčba funguje cíleně na základě detailních poznatků o spouštěčích a průběhu imunitní reakce...
Pacientku Evu začala Bechtěrevova nemoc poprvé trápit v těhotenství a po porodu se projevy choroby zhoršily, a tak vyhledala odborníky. Proč se zrovna u této ženy autoimunitní revmatické onemocnění objevilo a jaké další rizikové faktory přispívají k jeho vzniku?
