Bolesti zad nejsou chvilkovou záležitostí, jde velmi často o chronické obtíže. Akutní bolest se sice často rychle zlepší, ovšem dlouhodobé problémy se zády řadu pacientů doprovázejí celoživotně.
Jen málo lidí na vlastní kůži nikdy nezažilo bolesti beder. Jde o jeden z nejčastějších zdravotních problémů dnešní doby, během života se s ním setká až 60 % populace. Existuje ale účinné řešení?
Zpřesnění diagnózy
Skupina kanadských vědců se zabývala otázkou, jaký je další průběh u pacientů se syndromem „lower back pain“ neboli bolesti dolní části zad. Jde o skupinu diagnóz, do které spadají všechny možné příčiny bolestí bederní páteře. Důležité při hledání příčiny je nejprve vyloučit závažné stavy, jako jsou:
zlomeniny u osteoporózy,
fraktury po úrazu,
bolesti v důsledku metastáz do páteře při nádorových onemocněních,
zánětlivé procesy, jako je například Bechtěrevova nemoc.
Bolavá záda jako celoživotní problém?
Lidé, kteří vyhledali kvůli déle než tři týdny trvajícím bolestem beder odbornou pomoc, trpěli podobnými obtížemi i v následujícím roce.
Došlo u nich ovšem k výraznému ústupu akutní bolesti, velká změna byla patrná již po šesti týdnech léčby.
Bolesti dolní části zad jsou chronickým problémem, který vyžaduje dlouhodobou léčbu – o této diagnóze bychom měli tedy uvažovat spíše jako o astmatu či cukrovce, kde má pro zlepšení nemalý význam dodržování zdravého životního stylu, cvičení a péče o sebe sama.
Pomáhají léky i rehabilitace
Akutní potíže zad velmi dobře ustupují po podání volně prodejných léků proti bolesti a zánětu. Pomáhá i teplo a přiměřená zátěž. Při chronických bolestech sice také léky zaberou, neméně důležitá je ale i rehabilitace a cvičení. Problém mohou vyřešit i spinální manipulační techniky – ty si ale nechte provést jen od zkušeného rehabilitačního lékaře. Pokud bolesti zad trvají déle než několik týdnů a nelepší se po podání léků ani po cvičení, navštivte odborníka.
Bechtěrevova choroba dokáže nemocným znepříjemnit každý pohyb. V dnešní době se ale fantazii meze nekladou, bechtěrevikům usnadňuje život řada kompenzačních pomůcek – od holí a podavačů až po speciální pracovní stoly. Razantní proměnou může projít i domácí prostředí, aby co nejvíce vyhovovalo potřebám každodenního života s chorobou, která omezuje hybnost kloubů.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Název tato nemoc získala podle toho, že zánět s ní spojený ještě nelze popsat na klasickém rentgenovém snímku, nicméně ohlašuje se již svými příznaky, zejména chronickou bolestí v dolní části zad doprovázenou ranní ztuhlostí. Onemocnění postupně vede k omezení pohyblivosti páteře, ale její komplikace se mohou projevit i na jiných místech těla. Vybrali jsme pro vás čtyři nejčastější z nich.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
V posledních letech získávají oblibu u lidí s artritidou nejrůznější typy diet. Doposud však neexistuje žádná taková, u které by byla prokázána účinnost řádnou vědeckou studií.
