Bolesti zad nejsou chvilkovou záležitostí, jde velmi často o chronické obtíže. Akutní bolest se sice často rychle zlepší, ovšem dlouhodobé problémy se zády řadu pacientů doprovázejí celoživotně.
Jen málo lidí na vlastní kůži nikdy nezažilo bolesti beder. Jde o jeden z nejčastějších zdravotních problémů dnešní doby, během života se s ním setká až 60 % populace. Existuje ale účinné řešení?
Zpřesnění diagnózy
Skupina kanadských vědců se zabývala otázkou, jaký je další průběh u pacientů se syndromem „lower back pain“ neboli bolesti dolní části zad. Jde o skupinu diagnóz, do které spadají všechny možné příčiny bolestí bederní páteře. Důležité při hledání příčiny je nejprve vyloučit závažné stavy, jako jsou:
zlomeniny u osteoporózy,
fraktury po úrazu,
bolesti v důsledku metastáz do páteře při nádorových onemocněních,
zánětlivé procesy, jako je například Bechtěrevova nemoc.
Bolavá záda jako celoživotní problém?
Lidé, kteří vyhledali kvůli déle než tři týdny trvajícím bolestem beder odbornou pomoc, trpěli podobnými obtížemi i v následujícím roce.
Došlo u nich ovšem k výraznému ústupu akutní bolesti, velká změna byla patrná již po šesti týdnech léčby.
Bolesti dolní části zad jsou chronickým problémem, který vyžaduje dlouhodobou léčbu – o této diagnóze bychom měli tedy uvažovat spíše jako o astmatu či cukrovce, kde má pro zlepšení nemalý význam dodržování zdravého životního stylu, cvičení a péče o sebe sama.
Pomáhají léky i rehabilitace
Akutní potíže zad velmi dobře ustupují po podání volně prodejných léků proti bolesti a zánětu. Pomáhá i teplo a přiměřená zátěž. Při chronických bolestech sice také léky zaberou, neméně důležitá je ale i rehabilitace a cvičení. Problém mohou vyřešit i spinální manipulační techniky – ty si ale nechte provést jen od zkušeného rehabilitačního lékaře. Pokud bolesti zad trvají déle než několik týdnů a nelepší se po podání léků ani po cvičení, navštivte odborníka.
Podle studie zveřejněné v časopise Journal of American Academy of Dermatology přibližně 20 procent z žen mezi 18 až 29 roky věku navštěvuje solária. Dermatologové na Loyola University věří, že závislost na opalování je legitimní zdravotní problém. Seznamte se s tanorexií.
Bechtěrevova choroba dokáže nemocným znepříjemnit každý pohyb. V dnešní době se ale fantazii meze nekladou, bechtěrevikům usnadňuje život řada kompenzačních pomůcek – od holí a podavačů až po speciální pracovní stoly. Razantní proměnou může projít i domácí prostředí, aby co nejvíce vyhovovalo potřebám každodenního života s chorobou, která omezuje hybnost kloubů.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
Zablokovaná krční páteř, úraz, špatné držení těla, ale i Bechtěrevova nemoc. Bolesti hlavy mohou mít často příčinu v problémech se zády, zejména v oblasti krku a horní části hrudníku. Důvod vašich obtíží přitom odhalí jedině lékař, návštěvu ordinace tak není v případě výrazných a dlouhodobých bolestí vhodné odkládat.
Bechtěrevova choroba je celoživotní onemocnění, u kterého je léčebným cílem zbavit pacienta bolestí, zmírnit ztuhlost jeho páteře a předcházet či zpomalit nástup nevratných deformit pohybového aparátu. Čím dříve je léčba zahájena, tím větší je její úspěch. Správně zvolená terapie spolu s režimovými opatřeními pomůže pacientům k lepšímu pohybu, zlepší kvalitu jejich života a také jim umožní pokračovat v práci.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
