Podezření na Bechtěrevovu nemoc potvrdí odpovědi na čtyři otázky
1. 7. 2012
Bolesti zad jsou jedním z nejčastějších problémů, který trápí dospělou populaci.
Čekání na diagnózu
Určit správně Bechtěrevovu nemoc neboli ankylozující spondylitidu se lékařům podaří často až za dlouhou dobu. Většinou jde o pět až deset let od začátku prvních příznaků, kdy se už na rentgenu objeví nevratné změny páteře a kloubů. Do té doby jde často o zapeklitý oříšek, který musí rozlousknout až zkušený revmatolog. Dříve než se k němu dostanete, vás ale může čekat nekonečné putování po ordinacích různých lékařů a nepříjemné obtíže.
Rodinné zatížení
Pokud se někdo z vašich příbuzných léčí či léčil s bechtěrevem, je zvýšená pravděpodobnost, že tato nemoc potká i vás. Vlohy k ankylozující spondylitidě jsou totiž dědičné. Je to ale jen možnost, neznamená to stoprocentní jistotu. Jde totiž o velmi složitou souhru vrozených dispozic, faktorů prostředí a reakce imunitního systému.
Čtyři otázky, které napoví
Podezření na bechtěreva si lékař, ale i sám pacient může ověřit čtyřmi důležitými otázkami:
Trápí vás ranní ztuhlost trvající déle než půl hodiny?
Zlepšují se obtíže při pohybu, a v klidu se naopak zhoršují?
Budí vás ve druhé polovině noci bolesti zad?
Trápí vás i proměnlivé bolesti hýždí?
Pokud jsou odpovědi na výše uvedené otázky kladně, je velmi pravděpodobné, že trpíte Bechtěrevovou nemocí. Svěřte se se svými problémy a s podezřeními praktickému lékaři, který vás vyšetří a pošle k revmatologovi. Ten s pomocí dalších metod ankylozující spondylitidu potvrdí, nebo naopak vyloučí.
Bechtěrevova nemoc je chronické degenerativní onemocnění, jehož léčba není nijak snadná. Lidé, kteří se s touto nemocí potýkají, jsou obvykle mladí, aktivní, v nejlepším věku.
Zaklonit hlavu a pozorovat mraky na obloze, vyndat knížku z horní police, ohlédnout se za sebe – pro zdravého člověka jde o běžné činnosti, které vykonává samozřejmě.
V předchozím článku jsme vás seznámili s příběhem Vlaďky – odvážné a aktivní ženy, která sama trpí Bechtěrevovou chorobou. A její elán bychom jí všichni mohli rozhodně závidět.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Bechtěreviky často trápí bolesti zad. Nesnesitelné bývají především po ránu. Lze je samozřejmě utišit léky, i když ani to někdy nebývá snadné. Výzkumy však ukazují, že klíčem k bezbolestnému životu je pravidelné cvičení. Ztuhlá záda tak můžete rozcvičit třeba na gymnastickém míči.
Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je závažné a svými projevy život omezující chronické autoimunitní onemocnění revmatoidního charakteru. Průlom v terapii jejích těžkých forem přineslo až zavedení cílené biologické léčby. Ačkoli ani s využitím těchto moderních léčiv není možné Bechtěrevovu chorobu zcela vyléčit, jejich vliv na kvalitu života pacientů je obrovský a umožňuje jim návrat k plnohodnotnému životu.
