Podezření na Bechtěrevovu nemoc potvrdí odpovědi na čtyři otázky
1. 7. 2012
Bolesti zad jsou jedním z nejčastějších problémů, který trápí dospělou populaci.
Čekání na diagnózu
Určit správně Bechtěrevovu nemoc neboli ankylozující spondylitidu se lékařům podaří často až za dlouhou dobu. Většinou jde o pět až deset let od začátku prvních příznaků, kdy se už na rentgenu objeví nevratné změny páteře a kloubů. Do té doby jde často o zapeklitý oříšek, který musí rozlousknout až zkušený revmatolog. Dříve než se k němu dostanete, vás ale může čekat nekonečné putování po ordinacích různých lékařů a nepříjemné obtíže.
Rodinné zatížení
Pokud se někdo z vašich příbuzných léčí či léčil s bechtěrevem, je zvýšená pravděpodobnost, že tato nemoc potká i vás. Vlohy k ankylozující spondylitidě jsou totiž dědičné. Je to ale jen možnost, neznamená to stoprocentní jistotu. Jde totiž o velmi složitou souhru vrozených dispozic, faktorů prostředí a reakce imunitního systému.
Čtyři otázky, které napoví
Podezření na bechtěreva si lékař, ale i sám pacient může ověřit čtyřmi důležitými otázkami:
Trápí vás ranní ztuhlost trvající déle než půl hodiny?
Zlepšují se obtíže při pohybu, a v klidu se naopak zhoršují?
Budí vás ve druhé polovině noci bolesti zad?
Trápí vás i proměnlivé bolesti hýždí?
Pokud jsou odpovědi na výše uvedené otázky kladně, je velmi pravděpodobné, že trpíte Bechtěrevovou nemocí. Svěřte se se svými problémy a s podezřeními praktickému lékaři, který vás vyšetří a pošle k revmatologovi. Ten s pomocí dalších metod ankylozující spondylitidu potvrdí, nebo naopak vyloučí.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Možného zhoršení nemoci a ztráty soběstačnosti se obává asi každý pacient s Bechtěrevovou chorobou – jak zvládnu pracovat, jak budu provádět každodenní činnosti? I když se mnoho okolností jeví jako velká neznámá, většina z nich má řešení. V první řadě je potřeba požádat o pomoc. A to nejen své blízké, ale i český sociální systém.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
Přestože mohou touto nepříjemnou nemocí trpět i muži, nemocných žen je třikrát více. Mnoho pacientek bývá diagnostikováno mezi 20. a 30. rokem, což je doba, kdy chtějí obvykle plánovat rodinu.
Pacientku Evu začala Bechtěrevova nemoc poprvé trápit v těhotenství a po porodu se projevy choroby zhoršily, a tak vyhledala odborníky. Proč se zrovna u této ženy autoimunitní revmatické onemocnění objevilo a jaké další rizikové faktory přispívají k jeho vzniku?
Většina z nás zná potíže se zády v nejrůznějších podobách podstatně důvěrněji, než bychom chtěli. A právě možná díky tomu o této civilizační chorobě koluje mezi lidmi kromě faktů i mnoho mýtů. Rádi bychom vás seznámili s několika z nich.