Podezření na Bechtěrevovu nemoc potvrdí odpovědi na čtyři otázky
1. 7. 2012
Bolesti zad jsou jedním z nejčastějších problémů, který trápí dospělou populaci.
Čekání na diagnózu
Určit správně Bechtěrevovu nemoc neboli ankylozující spondylitidu se lékařům podaří často až za dlouhou dobu. Většinou jde o pět až deset let od začátku prvních příznaků, kdy se už na rentgenu objeví nevratné změny páteře a kloubů. Do té doby jde často o zapeklitý oříšek, který musí rozlousknout až zkušený revmatolog. Dříve než se k němu dostanete, vás ale může čekat nekonečné putování po ordinacích různých lékařů a nepříjemné obtíže.
Rodinné zatížení
Pokud se někdo z vašich příbuzných léčí či léčil s bechtěrevem, je zvýšená pravděpodobnost, že tato nemoc potká i vás. Vlohy k ankylozující spondylitidě jsou totiž dědičné. Je to ale jen možnost, neznamená to stoprocentní jistotu. Jde totiž o velmi složitou souhru vrozených dispozic, faktorů prostředí a reakce imunitního systému.
Čtyři otázky, které napoví
Podezření na bechtěreva si lékař, ale i sám pacient může ověřit čtyřmi důležitými otázkami:
Trápí vás ranní ztuhlost trvající déle než půl hodiny?
Zlepšují se obtíže při pohybu, a v klidu se naopak zhoršují?
Budí vás ve druhé polovině noci bolesti zad?
Trápí vás i proměnlivé bolesti hýždí?
Pokud jsou odpovědi na výše uvedené otázky kladně, je velmi pravděpodobné, že trpíte Bechtěrevovou nemocí. Svěřte se se svými problémy a s podezřeními praktickému lékaři, který vás vyšetří a pošle k revmatologovi. Ten s pomocí dalších metod ankylozující spondylitidu potvrdí, nebo naopak vyloučí.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Fakt, že Bechtěrevova nemoc postihuje páteř, je všeobecně známá skutečnost. Onemocnění se ale dotýká i srdce, cév a hlavně největší tepny v těle – aorty.
Spondyloartritidy jsou skupina zánětlivých onemocnění nejen periferních kloubů, ale i páteře a sakroiliakálního skloubení. Pro tyto nemoci jsou typické podobné příznaky, tedy zánětlivá bolest zad a páteře a zánětem v místech, kde se šlachy upínají ke kostem...
