Podezření na Bechtěrevovu nemoc potvrdí odpovědi na čtyři otázky
1. 7. 2012
Bolesti zad jsou jedním z nejčastějších problémů, který trápí dospělou populaci.
Čekání na diagnózu
Určit správně Bechtěrevovu nemoc neboli ankylozující spondylitidu se lékařům podaří často až za dlouhou dobu. Většinou jde o pět až deset let od začátku prvních příznaků, kdy se už na rentgenu objeví nevratné změny páteře a kloubů. Do té doby jde často o zapeklitý oříšek, který musí rozlousknout až zkušený revmatolog. Dříve než se k němu dostanete, vás ale může čekat nekonečné putování po ordinacích různých lékařů a nepříjemné obtíže.
Rodinné zatížení
Pokud se někdo z vašich příbuzných léčí či léčil s bechtěrevem, je zvýšená pravděpodobnost, že tato nemoc potká i vás. Vlohy k ankylozující spondylitidě jsou totiž dědičné. Je to ale jen možnost, neznamená to stoprocentní jistotu. Jde totiž o velmi složitou souhru vrozených dispozic, faktorů prostředí a reakce imunitního systému.
Čtyři otázky, které napoví
Podezření na bechtěreva si lékař, ale i sám pacient může ověřit čtyřmi důležitými otázkami:
Trápí vás ranní ztuhlost trvající déle než půl hodiny?
Zlepšují se obtíže při pohybu, a v klidu se naopak zhoršují?
Budí vás ve druhé polovině noci bolesti zad?
Trápí vás i proměnlivé bolesti hýždí?
Pokud jsou odpovědi na výše uvedené otázky kladně, je velmi pravděpodobné, že trpíte Bechtěrevovou nemocí. Svěřte se se svými problémy a s podezřeními praktickému lékaři, který vás vyšetří a pošle k revmatologovi. Ten s pomocí dalších metod ankylozující spondylitidu potvrdí, nebo naopak vyloučí.
Každý člověk stráví přibližně třetinu života v posteli. Lidé s Bechtěrevovou nemocí často i více – jejich onemocnění se totiž běžně projevuje zvýšenou únavností.
Mezi revmatiky koluje řada mýtů o terapii stravou. Vznik těchto zpráv je přirozený, protože léčba revmatických onemocnění má nežádoucí účinky, kterých se část pacientů bojí. Nicméně žádné potraviny nedokážou to, co léky. Jaké mýty jsou nejčastější a které vyloženě nebezpečné?
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Minus 110 stupňů Celsia ve spodním prádle? Pro většinu lidí je to naprosto nepřijatelná představa. Pro lidi postižené revmatickými chorobami je tzv. kryoterapie, tedy léčba chladem, účinným způsobem zmírňování zdravotních obtíží.
Bechtěrevova choroba je celoživotní onemocnění, u kterého je léčebným cílem zbavit pacienta bolestí, zmírnit ztuhlost jeho páteře a předcházet či zpomalit nástup nevratných deformit pohybového aparátu. Čím dříve je léčba zahájena, tím větší je její úspěch. Správně zvolená terapie spolu s režimovými opatřeními pomůže pacientům k lepšímu pohybu, zlepší kvalitu jejich života a také jim umožní pokračovat v práci.
