Cvičení, nebo rehabilitace? Běchtěrevova choroba si žádá obojí
1. 8. 2011
Pro osoby s Bechtěrevovou chorobou jsou pohyb a rehabilitace naprosto nepostradatelné součásti každodenního života. Přestože v obou případech je jejich hlavním cílem snížit riziko předčasné ztráty hybnosti a předcházet nepříjemným bolestem, v praxi mezi nimi určité rozdíly jsou.
Každodenní cvičení je nutností
Pravidelné cvičení by mělo být součástí každodenního programu u všech jedinců, jimž byla diagnostikována Bechtěrevova choroba. Jedná se o rozsáhlou skupinu nejrůznějších cviků, jimž je potřeba věnovat alespoň několik minut denně a které můžete provádět nejen doma, ale třeba také v práci v době poledního volna, venku na procházce a podobně. Nezapomínejte však, že na počátku každého cvičebního programu byste měli svůj cvičební plán konzultovat s lékařem či fyzioterapeutem.
Alespoň pár minut denně
Donutit se k pravidelnému cvičení bývá dost nelehký úkol. V případě osob postižených Bechtěrevovou chorobou se však nevyplácí situaci podceňovat. Pravidelné cvičení totiž pomáhá nejen udržet správné držení těla a pružnost páteře, zároveň předchází vzniku často velmi nepříjemných až krutých bolestí.
Nepodceňujte účinky rehabilitace
Rehabilitace je neméně důležitá – i přesto, že její absolvování nemusí být nutně každodenní. Minimálně jednou týdně by ji však měl každý nemocný podstoupit, aby se dosáhlo dostatečného efektu. Součástí rehabilitačního cvičení je nácvik nezbytných cviků a především jejich správného provedení – a to včetně tolik důležitého nácviku dechového cvičení. Pojem rehabilitace také zahrnuje nejrůznější masáže páteře a především její dostatečné rozcvičování.
Najít si každý den alespoň několik minut a věnovat se pravidelnému cvičení tedy rozhodně stojí za to. Na druhou stranu však nezapomínejte na to, že více neznamená vždy lépe a že nic se nemá přehánět. Nejinak tomu je i v tomto případě.
Bolavá záda dokážou život pořádně znepříjemnit. Lidé s Bechtěrevovou chorobou se s tímto problémem setkávají téměř denně. Co dělat, aby se bolest během dne dala lépe snášet? Kromě dodržování léčby existují i další možnosti, jak si alespoň trochu ulevit.
Řeč je o chronické nemoci, která od určitého stadia může život nemocného začít ovlivňovat natolik, že vykonávat zaměstnání je náhle příliš náročné. Bechtěrevova choroba se postupem času vyvíjí a někdy může člověka dovést až do invalidního důchodu.
Bechtěrevova nemoc znatelně ovlivnila nejen život, ale i celé dílo Karla Čapka. Podle svých slov se Karel Čapek od prvních projevů onemocnění až po svou smrt nezbavil všudypřítomné bolesti, se kterou se ale naučil žít.
Bechtěrevova nemoc je mimo jiné spojena s postupným tuhnutím páteře, okolí páteřních svalů, vazů a jednotlivých obratlů. Jedním z častých problémů, které bechtěreviky trápí, je nepohodlí při spánku, obtížné usínání, bolesti a ztuhlost svalstva.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Ankylozující spondylitida je nepříjemné onemocnění, které vede k chronickému zánětu kloubů páteře a kloubu křížokyčelního. Zasáhnout však může také plíce, ledviny, srdce nebo oči.
