Bolesti zad nejsou chvilkovou záležitostí, jde velmi často o chronické obtíže. Akutní bolest se sice často rychle zlepší, ovšem dlouhodobé problémy se zády řadu pacientů doprovázejí celoživotně.
Jen málo lidí na vlastní kůži nikdy nezažilo bolesti beder. Jde o jeden z nejčastějších zdravotních problémů dnešní doby, během života se s ním setká až 60 % populace. Existuje ale účinné řešení?
Zpřesnění diagnózy
Skupina kanadských vědců se zabývala otázkou, jaký je další průběh u pacientů se syndromem „lower back pain“ neboli bolesti dolní části zad. Jde o skupinu diagnóz, do které spadají všechny možné příčiny bolestí bederní páteře. Důležité při hledání příčiny je nejprve vyloučit závažné stavy, jako jsou:
zlomeniny u osteoporózy,
fraktury po úrazu,
bolesti v důsledku metastáz do páteře při nádorových onemocněních,
zánětlivé procesy, jako je například Bechtěrevova nemoc.
Bolavá záda jako celoživotní problém?
Lidé, kteří vyhledali kvůli déle než tři týdny trvajícím bolestem beder odbornou pomoc, trpěli podobnými obtížemi i v následujícím roce.
Došlo u nich ovšem k výraznému ústupu akutní bolesti, velká změna byla patrná již po šesti týdnech léčby.
Bolesti dolní části zad jsou chronickým problémem, který vyžaduje dlouhodobou léčbu – o této diagnóze bychom měli tedy uvažovat spíše jako o astmatu či cukrovce, kde má pro zlepšení nemalý význam dodržování zdravého životního stylu, cvičení a péče o sebe sama.
Pomáhají léky i rehabilitace
Akutní potíže zad velmi dobře ustupují po podání volně prodejných léků proti bolesti a zánětu. Pomáhá i teplo a přiměřená zátěž. Při chronických bolestech sice také léky zaberou, neméně důležitá je ale i rehabilitace a cvičení. Problém mohou vyřešit i spinální manipulační techniky – ty si ale nechte provést jen od zkušeného rehabilitačního lékaře. Pokud bolesti zad trvají déle než několik týdnů a nelepší se po podání léků ani po cvičení, navštivte odborníka.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Možného zhoršení nemoci a ztráty soběstačnosti se obává asi každý pacient s Bechtěrevovou chorobou – jak zvládnu pracovat, jak budu provádět každodenní činnosti? I když se mnoho okolností jeví jako velká neznámá, většina z nich má řešení. V první řadě je potřeba požádat o pomoc. A to nejen své blízké, ale i český sociální systém.
S nadcházejícím létem se blíží čas, kdy si většina z nás vybírá alespoň část dovolené a vyráží na daleké i blízké cesty. Nejinak je tomu i u pacientů s Bechtěrevovou nemocí. Také na dovolené je však třeba pamatovat na pravidelný režim...
Potíže s klouby se nevyplácí podceňovat. Čím dříve se vydáte k lékaři, tím větší máte šanci vyhnout se potížím s nimi. Jen odborník dokáže vybrat léčbu, která vás může doslova postavit zpět na nohy.
Spondyloartritidy jsou skupina zánětlivých onemocnění nejen periferních kloubů, ale i páteře a sakroiliakálního skloubení. Pro tyto nemoci jsou typické podobné příznaky, tedy zánětlivá bolest zad a páteře a zánětem v místech, kde se šlachy upínají ke kostem...
Bechtěrevova nemoc neboli ankylozující spondylitida je revmatické onemocnění vyznačující se postižením páteře. Zhoršuje pohyblivost a způsobuje bolesti zad. Nejčastěji jsou jeho nositeli muži, ani ženy ale nejsou mezi pacienty výjimkou. Projevy a závažnost přitom mohou být u každého jiné v závislosti právě na pohlaví.
