Novinky

Karel Čapek a jeho boj s Bechtěrevovou nemocí – II. část

Karel Čapek a jeho boj s Bechtěrevovou nemocí – II. část

Po třicátém roce života se Čapkův stav opět zhoršil, bojoval i s jakousi vnitřní krizí. Psychická nejistota a obtíže se nutně musely odrazit i v jeho zdravotním stavu. ...

alentem a úsilím génia ale Čapek dokázal využít i této krize, a tak odraz oné vnitřní nejistoty můžeme zaznamenat v jeho díle, zejména v románu Krakatit.

V době života Karla Čapka ale nebyla známa žádná účinná léčba Bechtěrevovy nemoci. Postup onemocnění, které není ani v dnešní době moderními léky snadno léčitelné, byl za Čapkova života takřka nezastavitelný.

Bez kouře i mluvení

Oslabený organismus, duševní vyčerpání, zklamání a obavy z přicházející druhé světové války spolu se zvýšenou vnímavostí k infekcím byly příčinou toho, že banální chřipka, kterou Čapek onemocněl v polovině prosince 1938, neměla nijak lehký průběh. Před Vánocemi se sice Čapkův stav zlepšil, a on mohl vstát z lůžka, po několika dnech ale znovu ulehl, k chřipkovému onemocnění se přidal i zánět ledvin a také zápal plic.

Nutno říci, že Karel Čapek byl po celý svůj život kuřák, jeho ošetřující lékaři mu v tomto stavu ale zakázali kouřit i mluvit. Přesto se ale Čapkův stav nijak nelepšil, v té době nebyla dostupná antibiotická léčba, a tak byl zápal plic takřka neřešitelnou situací. Na konzultaci byli na Štědrý den roku 1938 přivoláni i profesor Charvát a profesor Pelnář, přesto ale Karel Čapek den poté onemocnění podlehl.

Podle lékařské zprávy byla příčinou smrti bronchopneumonie – tedy zápal plic, podle vyprávění novinářky Mileny Jesenské je ale nutné pohlížet na konec života největšího českého spisovatele z jiného úhlu:
„Nebojoval. Nerval se. Nezápasil. Přestal jenom dýchat a přestal jenom žít. Chcete-li, věřte si, že zemřel na bronchitidu a na zápal plic.“

Duševní a tělesné vyčerpání, útoky ze strany nepřátel, ale i dřívějších přátel a ztráta ideálů způsobily, že se zhroutil celý Čapkův svět. Čapkova mysl se nijak nebránila a on zemřel v souladu se svou celoživotní filozofií; s vírou v to, že věci se budou dít tak, jak mají, a co se má stát, se stane.

Nebránit se tomu, co musí nutně přijít, být spokojen s okamžiky, které prožil, s láskou v život a člověka samotného: „Po strašlivé rozkoši bytí nastalo strašlivé prázdno nebytí. Najednou nebylo zač mít odpovědnost.“

Karel Čapek a jeho boj s Bechtěrevovou nemocí – I. část

(hak)

Zdroje:

  • Štěpán Vlašík a kol.: Kniha o Čapkovi
  • Karel Scheinpflug: Můj švagr Karel Čapek
  • Miroslav Halík: Karel Čapek. Život a dílo v datech
Hodnocení článku:
(309 hodnocení - 3 z 5)

Další doporučené články

Osm zažitých mýtů o léčbě běchtěreva jídlem a vínem

Osm zažitých mýtů o léčbě běchtěreva jídlem a vínem

Mezi revmatiky koluje řada mýtů o terapii stravou. Vznik těchto zpráv je přirozený, protože léčba revmatických onemocnění má nežádoucí účinky, kterých se část pacientů bojí. Nicméně žádné potraviny nedokážou to, co léky. Jaké mýty jsou nejčastější a které vyloženě nebezpečné?
26. 10. 2017 Bechtěrevova nemoc
Život s bechtěrevem aneb Jak to zvládat v pohodě

Život s bechtěrevem aneb Jak to zvládat v pohodě

Pacienti s Bechtěrevovou chorobou (označováni jako bechtěrevici) mají často velké obavy, jak zvládnou žít, pracovat a radovat se ze života s touto nemocí. Stačí však dodržovat několik pravidel, která jim mohou pomoci vyhnout se mnoha nepříjemnostem.
20. 7. 2015 Bechtěrevova nemoc