Novinky

Karel Čapek a jeho boj s Bechtěrevovou nemocí – II. část

Karel Čapek a jeho boj s Bechtěrevovou nemocí – II. část

Po třicátém roce života se Čapkův stav opět zhoršil, bojoval i s jakousi vnitřní krizí. Psychická nejistota a obtíže se nutně musely odrazit i v jeho zdravotním stavu. ...

alentem a úsilím génia ale Čapek dokázal využít i této krize, a tak odraz oné vnitřní nejistoty můžeme zaznamenat v jeho díle, zejména v románu Krakatit.

V době života Karla Čapka ale nebyla známa žádná účinná léčba Bechtěrevovy nemoci. Postup onemocnění, které není ani v dnešní době moderními léky snadno léčitelné, byl za Čapkova života takřka nezastavitelný.

Bez kouře i mluvení

Oslabený organismus, duševní vyčerpání, zklamání a obavy z přicházející druhé světové války spolu se zvýšenou vnímavostí k infekcím byly příčinou toho, že banální chřipka, kterou Čapek onemocněl v polovině prosince 1938, neměla nijak lehký průběh. Před Vánocemi se sice Čapkův stav zlepšil, a on mohl vstát z lůžka, po několika dnech ale znovu ulehl, k chřipkovému onemocnění se přidal i zánět ledvin a také zápal plic.

Nutno říci, že Karel Čapek byl po celý svůj život kuřák, jeho ošetřující lékaři mu v tomto stavu ale zakázali kouřit i mluvit. Přesto se ale Čapkův stav nijak nelepšil, v té době nebyla dostupná antibiotická léčba, a tak byl zápal plic takřka neřešitelnou situací. Na konzultaci byli na Štědrý den roku 1938 přivoláni i profesor Charvát a profesor Pelnář, přesto ale Karel Čapek den poté onemocnění podlehl.

Podle lékařské zprávy byla příčinou smrti bronchopneumonie – tedy zápal plic, podle vyprávění novinářky Mileny Jesenské je ale nutné pohlížet na konec života největšího českého spisovatele z jiného úhlu:
„Nebojoval. Nerval se. Nezápasil. Přestal jenom dýchat a přestal jenom žít. Chcete-li, věřte si, že zemřel na bronchitidu a na zápal plic.“

Duševní a tělesné vyčerpání, útoky ze strany nepřátel, ale i dřívějších přátel a ztráta ideálů způsobily, že se zhroutil celý Čapkův svět. Čapkova mysl se nijak nebránila a on zemřel v souladu se svou celoživotní filozofií; s vírou v to, že věci se budou dít tak, jak mají, a co se má stát, se stane.

Nebránit se tomu, co musí nutně přijít, být spokojen s okamžiky, které prožil, s láskou v život a člověka samotného: „Po strašlivé rozkoši bytí nastalo strašlivé prázdno nebytí. Najednou nebylo zač mít odpovědnost.“

Karel Čapek a jeho boj s Bechtěrevovou nemocí – I. část

(hak)

Zdroje:

  • Štěpán Vlašík a kol.: Kniha o Čapkovi
  • Karel Scheinpflug: Můj švagr Karel Čapek
  • Miroslav Halík: Karel Čapek. Život a dílo v datech
Hodnocení článku:
(1248 hodnocení - 3 z 5)

Další doporučené články

Mám Bechtěreva. A přesto řídím auto!

Mám Bechtěreva. A přesto řídím auto!

Lidé s Bechtěrevovou chorobou mají oproti zdravé populaci ztížené životní podmínky. Protože jim jejich onemocnění neumožňuje hýbat se v celém rozsahu, musejí často používat různé pomůcky. A právě ty jim mohou usnadnit život. Třeba při řízení auta.
13. 8. 2008 Bechtěrevova nemoc
Zkroťte bechtěreva biologickou léčbou a pravidelným cvičením

Zkroťte bechtěreva biologickou léčbou a pravidelným cvičením

Bechtěrevova choroba bohužel stále patří mezi nevyléčitelná onemocnění. Vedle již delší dobu používaných protizánětlivých léků či léků tlumících imunitní systém se do centra pozornosti revmatologů i samotných nemocných dostává cílená biologická léčba.
17. 12. 2012 Bechtěrevova nemoc
Naučte se správně sedět, záda vám poděkují

Naučte se správně sedět, záda vám poděkují

Bolavá záda dokážou život pořádně znepříjemnit. Lidé s Bechtěrevovou chorobou se s tímto problémem setkávají téměř denně. Co dělat, aby se bolest během dne dala lépe snášet? Kromě dodržování léčby existují i další možnosti, jak si alespoň trochu ulevit.
3. 8. 2015 Bechtěrevova nemoc
Inzerce: