Léčba Bechtěrevovy nemoci vyžaduje dlouhodobý odborný přístup. Tato choroba bohužel není ani při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná. Biologická léčba funguje cíleně na základě detailních poznatků o spouštěčích a průběhu imunitní reakce...
Léčba Bechtěrevovy nemoci vyžaduje dlouhodobý odborný přístup. Tato choroba bohužel není ani při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná, a podávané léky se tedy zaměřují pouze na zmírnění příznaků a zpomalení postupu onemocnění. Konkrétně potlačením zánětlivé aktivity a imunitního systému, který reaguje proti tkáním vlastního těla.
Jak biologická léčba vlastně funguje?
V současné době se rozvíjí také poměrně nová skupina léčiv – biologická léčba. Ta sice rovněž funguje na principu potlačení přehnané reakce imunitního systému, avšak velmi cíleně na základě detailních poznatků o spouštěčích a průběhu imunitní reakce. Proto mají tyto léky výrazně menší nežádoucí účinky než klasické imunosupresivní léky.
Kdy může být biologická léčba nasazena?
Poměrně nedávné studie prokázaly, že u neustupující Bechtěrevovy nemoci s degenerací páteře, která nereaguje na protizánětlivou léčbu, je neefektivní jak metotrexát, tak sulfasalazin. Novější biologická léčba je na druhou stranu v těchto případech extrémně účinná. Zastavuje aktivitu choroby, snižuje zánět a zlepšuje hybnost páteře.
Současné chorobu modifikující léky (DMARDs), jako jsou již zmíněný metotrexát nebo sulfasalazin, které mohou být účinné u zánětlivého postižení kloubů mimo páteř, bohužel nebývají účinné při postižení samotné páteře. A pokud u pacientů s převládajícím postižením páteře nejsou účinné ani protizánětlivé léky (NSAIDs), bývá zvolena právě biologická léčba.
Zlepšení, které je jejím výsledkem, pak trvá celé roky léčby. Pokud je léčba z jakéhokoliv důvodu přerušena, dochází prakticky u všech pacientů k relapsu onemocnění. Na druhou stranu, pokud je pak léčba opět nasazena, bývá zpravidla znovu stejně účinná.
Ztuhlá záda a kyčle, bolesti kloubů či únava. Každý se někdy takhle cítí, jsou však bohužel lidé, pro které je tento stav každodenní realitou. Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je chronické zánětlivé onemocnění kloubů spadající do kategorie revmatických chorob, které nemocným umí připravit nepříjemné chvilky.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Dálný východ vždy lákal zbytek civilizace a není snad oboru, kde by do západního myšlení a poznatků nezasáhl a nějak jej neovlivnil. Podívejme se na přínos východní medicíny při řešení autoimunitního zánětu pohybové soustavy zvaného Bechtěrevova choroba.
Dlouhodobý průběh Bechtěrevovy nemoci a příbuzných onemocnění vystavuje pacienty zvýšenému riziku, že se u nich rozvinou problémy s pohybovým aparátem. Ty si následně mohou časem vyžádat i chirurgický zákrok. Operace může výrazně zlepšit kvalitu života...
Skladba jídelníčku může u lidí s Bechtěrevovou chorobou významně ovlivnit, jak se v průběhu dne budou cítit. Rad ohledně správného stravování a dodržování zdravého životního stylu je nepřeberné množství. Vybíráme ty zásadní, které opravdu fungují.
Název tato nemoc získala podle toho, že zánět s ní spojený ještě nelze popsat na klasickém rentgenovém snímku, nicméně ohlašuje se již svými příznaky, zejména chronickou bolestí v dolní části zad doprovázenou ranní ztuhlostí. Onemocnění postupně vede k omezení pohyblivosti páteře, ale její komplikace se mohou projevit i na jiných místech těla. Vybrali jsme pro vás čtyři nejčastější z nich.
