Bechtěrevova nemoc: trpět mohou i klouby mimo páteř
6. 10. 2019
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba je známá především jako onemocnění postihující dolní část zad. Jedná se však o systémové onemocnění, které může mít mnoho dalších projevů. Přečtěte si, jaké další klouby mohou být touto nemocí zasaženy.
Ankylozující spondylitida nejsou jen bolavá záda
Bechtěrevova nemoc je nejčastěji spojována s bolestí a ztuhlostí v dolní části zad. Tyto problémy bývají nejintenzivnější ráno po probuzení anebo po delší době nečinnosti. Mimo to se však mohou vyskytnout ještě další doprovodné příznaky, jako jsou zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, hubnutí, začervenání a bolest očí, potíže se srdcem či střevní záněty. Bolesti kloubů se mohou vyskytnout také na jiných místech než jen v oblasti zad.
Klouby, které trpí Bechtěrevovou nemocí nejčastěji
Kromě křížokyčelního skloubení v dolní části zad (také nazývané sakroiliakální [SI] skloubení) mohou být postiženy i další klouby. Konkrétní příznaky se vyskytují zhruba u tohoto množství pacientů:
krk 75 %,
střední až horní část zad 50–70 %,
paty a ramena 30 %,
kolena 20 %,
zápěstí, prsty na nohou či na rukou 5 %.
Pokud se symptomy Bechtěrevovy choroby manifestují i mimo páteř, může to být znamení, že jde o závažnější formu nemoci. Proto je důležité vědět, jak tyto příznaky rozpoznat, aby mohla být co nejdříve započata léčba, kterou by se zabránilo dalšímu rozvoji onemocnění.
Jak poznám, že je s klouby něco v nepořádku?
Postižené klouby bývají oteklé, začervenalé a teplejší. Takto se nejčastěji projevuje postižení ramenních kloubů, kolen, kotníků či malých kloubů na nohou. Ztuhlost a otoky jsou nejhorší ráno a po rozcvičení se zlepšují. Pohyblivost v kloubu bývá snížená a také chůze může být bolestivá. Pokud je ankylozující spondylitidou postižen kyčelní kloub, bolest se nejčastěji přenáší do třísel, kolen nebo hýždí. V tomto případě vznikají obtíže v kyčelních kloubech typicky před dovršením 16 let věku.
Pokud vás trápí některé z těchto kloubních potíží, neváhejte a sdělte to svému lékaři. Z časného zahájení léčby jistě budete mít prospěch.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Každý člověk potýkající se s Bechtěrevovou nemocí by se měl snažit být aktivní. Díky vhodnému cvičení lze předcházet nežádoucímu zkracování svalů a tuhnutí páteře. Snáze se tak udržuje i co největší rozsah pohybu ve velkých a menších kloubech. Nechte se inspirovat našimi tipy.
Mnoho lidí si neuvědomuje, že trávicí trakt obsahuje největší počet imunitních buněk ze všech orgánů těla. Proto není divu, že právě toto „sídliště imunity“ je poškozeno v případech, kdy se špatně naprogramovaný imunitní systém obrátí proti a buňkám vlastního těla...
Bolesti bederní a křížové části zad, tj. "dolních zad", jsou dennodenním chlebem praktického lékaře a ortopeda. Stěžují si na ně hlavně starší lidé, ale nevyhýbají se ani mladým pacientům. Nejčastěji přicházejí v důsledku přetížení svalových a šlachových struktur příslušné části zad.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
Kdo se potýká s Bechtěrevovou chorobou, má pravděpodobně velmi konkrétní představu o tom, jak dokáže působit na páteř a velké klouby. Ale v pohybovém systému její dosah bohužel nekončí. Může ohrozit naše trávení, vylučování, srdce i zrak.
