Bechtěrevova nemoc: trpět mohou i klouby mimo páteř
6. 10. 2019
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba je známá především jako onemocnění postihující dolní část zad. Jedná se však o systémové onemocnění, které může mít mnoho dalších projevů. Přečtěte si, jaké další klouby mohou být touto nemocí zasaženy.
Ankylozující spondylitida nejsou jen bolavá záda
Bechtěrevova nemoc je nejčastěji spojována s bolestí a ztuhlostí v dolní části zad. Tyto problémy bývají nejintenzivnější ráno po probuzení anebo po delší době nečinnosti. Mimo to se však mohou vyskytnout ještě další doprovodné příznaky, jako jsou zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, hubnutí, začervenání a bolest očí, potíže se srdcem či střevní záněty. Bolesti kloubů se mohou vyskytnout také na jiných místech než jen v oblasti zad.
Klouby, které trpí Bechtěrevovou nemocí nejčastěji
Kromě křížokyčelního skloubení v dolní části zad (také nazývané sakroiliakální [SI] skloubení) mohou být postiženy i další klouby. Konkrétní příznaky se vyskytují zhruba u tohoto množství pacientů:
krk 75 %,
střední až horní část zad 50–70 %,
paty a ramena 30 %,
kolena 20 %,
zápěstí, prsty na nohou či na rukou 5 %.
Pokud se symptomy Bechtěrevovy choroby manifestují i mimo páteř, může to být znamení, že jde o závažnější formu nemoci. Proto je důležité vědět, jak tyto příznaky rozpoznat, aby mohla být co nejdříve započata léčba, kterou by se zabránilo dalšímu rozvoji onemocnění.
Jak poznám, že je s klouby něco v nepořádku?
Postižené klouby bývají oteklé, začervenalé a teplejší. Takto se nejčastěji projevuje postižení ramenních kloubů, kolen, kotníků či malých kloubů na nohou. Ztuhlost a otoky jsou nejhorší ráno a po rozcvičení se zlepšují. Pohyblivost v kloubu bývá snížená a také chůze může být bolestivá. Pokud je ankylozující spondylitidou postižen kyčelní kloub, bolest se nejčastěji přenáší do třísel, kolen nebo hýždí. V tomto případě vznikají obtíže v kyčelních kloubech typicky před dovršením 16 let věku.
Pokud vás trápí některé z těchto kloubních potíží, neváhejte a sdělte to svému lékaři. Z časného zahájení léčby jistě budete mít prospěch.
Zablokovaná krční páteř, úraz, špatné držení těla, ale i Bechtěrevova nemoc. Bolesti hlavy mohou mít často příčinu v problémech se zády, zejména v oblasti krku a horní části hrudníku. Důvod vašich obtíží přitom odhalí jedině lékař, návštěvu ordinace tak není v případě výrazných a dlouhodobých bolestí vhodné odkládat.
Existuje celá řada rostlin, které lze použít při léčbě revmatických potíží a zmírnit tak bolesti kloubů. Jejich dlouhodobé užívání může dokonce snížit vznik chronických zánětů. Mezi nejpopulárnější bylinky patří andělika, pampeliška, zázvor, starček obecný, jalovec, hořčice, řebříček, heřmánek, černý pepř či majoránka.
Nadbytečné kilogramy trápí až třetinu dospělé české populace. Je to časovaná bomba nejen pro společenský život, ale i pro naše zdraví. K obezitě se totiž obvykle přidávají další nemoci, jako je cukrovka, nemoci srdce a cév, a dokonce i rakovina.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Lidé s Bechtěrevovou chorobou mají oproti zdravé populaci ztížené životní podmínky. Protože jim jejich onemocnění neumožňuje hýbat se v celém rozsahu, musejí často používat různé pomůcky. A právě ty jim mohou usnadnit život. Třeba při řízení auta.
