S Bechtěrevovou chorobou bojují i vrcholoví sportovci
19. 1. 2013
A není jich málo. Někteří rezignují, ale většina se se svým osudem statečně popere. Mnoho jich také začne pomáhat i svým spolupacientům.
A není jich málo. Někteří rezignují, ale většina se se svým osudem
statečně popere. Mnoho jich také začne pomáhat i svým spolupacientům.
Bojovník ve sportu i v nemoci
Rico
Brogna byl úspěšným hráčem nejvyšší profesionální americké baseballové
ligy, když mu byla v roce 1991, tedy v 21 letech, diagnostikována
Bechtěrevova choroba. I s vážnou nemocí pokračoval v profesionální hře
až do roku 2000, kdy kariéru ukončil. Miláčkem fanoušků i médií se stal
nejen pro svoji statečnost, s jakou se chorobě postavil, ale také pro
svůj morální kredit a charakter: "Ve hře plné sobectví a arogance je
Brogna jako příjemná oáza," napsal mimo jiné tisk. Namísto toho, aby
rezignoval nebo žil do konce života ze zašlé slávy, zůstal ve vrcholovém
sportu, začal se věnovat osvětě a shánět peníze na podporu výzkumu a
léčby tohoto onemocnění.
Ti druzí
Kromě Brogny jsou známy případy i dalších vrcholových sportovců, kterým byla Bechtěrevova nemoc diagnostikována:
profesionální golfista Ian Woosnam,
hráč kulečníku Chris Small – toho nemoc přiměla ukončit kariéru,
Ellyn Robinson, profesionální vzpěračka – mimo jiné obhájila doktorský titul v oboru tělovýchovy.
Dokazovat zdánlivě nemožné
Rico
Brogna se po své diagnóze začal věnovat charitě a v letech 1997 až 2001
byl například mluvčím Americké asociace pro spondylitidu. Věta, kterou
Brogna kdysi komentoval svou sportovní i charitativní činnost, pak může
sloužit jako moto všem lidem, kteří se celý život musí potýkat s vážným
onemocněním: "Doufám, že mohu být inspirací pro ostatní, aby dělali
věci, o kterých si mysleli, že s Bechtěrevovou nemocí dělat nemohou.
Naučte se zkoušet to, o čem jste si mysleli, že je nemožné – a můžete
dosáhnout velkých věcí."
Každý člověk potýkající se s Bechtěrevovou nemocí by se měl snažit být aktivní. Díky vhodnému cvičení lze předcházet nežádoucímu zkracování svalů a tuhnutí páteře. Snáze se tak udržuje i co největší rozsah pohybu ve velkých a menších kloubech. Nechte se inspirovat našimi tipy.
Skladba jídelníčku může u lidí s Bechtěrevovou chorobou významně ovlivnit, jak se v průběhu dne budou cítit. Rad ohledně správného stravování a dodržování zdravého životního stylu je nepřeberné množství. Vybíráme ty zásadní, které opravdu fungují.
Bechtěrevova nemoc neboli ankylozující spondylitida je revmatické onemocnění vyznačující se postižením páteře. Zhoršuje pohyblivost a způsobuje bolesti zad. Nejčastěji jsou jeho nositeli muži, ani ženy ale nejsou mezi pacienty výjimkou. Projevy a závažnost přitom mohou být u každého jiné v závislosti právě na pohlaví.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Bechtěrevova choroba dokáže nemocným znepříjemnit každý pohyb. V dnešní době se ale fantazii meze nekladou, bechtěrevikům usnadňuje život řada kompenzačních pomůcek – od holí a podavačů až po speciální pracovní stoly. Razantní proměnou může projít i domácí prostředí, aby co nejvíce vyhovovalo potřebám každodenního života s chorobou, která omezuje hybnost kloubů.
Ankylozující spondylitida je chronické kloubní onemocnění charakterizované zánětem kloubů, bolestivostí a ztuhlostí především v dolní části zad. S postupující nemocí dochází ke ztrátě pružnosti.
