Bechtěrevici mají zvýšené riziko vzniku osteoporózy
31. 10. 2012
Kosti jsou cílem různých zánětlivých revmatických onemocnění, příkladem může být artritida či Bechtěrevova choroba.
Jak se mění skelet
Při Bechtěrevově nemoci se mění především v páteři různé vazby a spojení. Jak konkrétně?
Dochází k přestavbě páteřních obratlů a meziobratlových spojení.
Ubývá kostní hmoty uvnitř obratle.
Naopak okolní tkáň kostnatí, zejména kloubní pouzdra a vazy – tento jev se nazývá ankylóza a páteř při ní může ztuhnout v jakémkoliv postavení.
Včasný rentgen pomáhá
Ztráta kostní hustoty, typická pro řídnutí kostí, byla zjištěna již v počátcích onemocnění bechtěrevem. Lékaři diagnostikovali osteoporózu v kyčelních kostech a páteři, tudíž zejména kyčel a obratle jsou nejvíce ohroženy patologickými zlomeninami. U pacientů s touto chorobou by proto již v rané fázi nemoci mělo být provedeno rentgenové či CT vyšetření kvůli diagnostice osteoporózy. Pozdější snímky bývají totiž zkreslovány výše zmíněnou přestavbou kostí.
Riziko je velké
Výskyt zlomenin je častější u mužů a roste přímo úměrně s postupem nemoci. Nejčastějším rizikovým faktorem jsou úrazy. Při rozvoji Bechtěrevovy choroby a osteoporózy může i jen pouhý pád na zem způsobit komplikované poškození páteře.
Nejčastějšími projevy zlomenin obratlů jsou ostré nebo tupé bolesti zad.
Pohyb těchto zlomených útvarů může vést k anatomickým změnám páteře.
Nejvíce bývají postiženy obratle na pomezí hrudní a bederní oblasti.
Může dojít k utlačení nervů a neurologickým projevům.
Při stlačení míchy může dojít ve vzácných případech k úmrtí.
Zlomeninami mohou být samozřejmě postiženy i ostatní části páteře, v každém případě je diagnostika velmi obtížná. Pro větší přehled je třeba doplnit rentgenový snímek ještě CT nebo MRI vyšetřením.
Bolesti zad konzultujte s lékařem
Osteoporóza je závažná komplikace, která často vede ke zlomeninám obratlů. U pacientů s Bechtěrevovou nemocí by měl být kladen větší důraz na prevenci, např. na léčbu bisfosfáty. Pokud patříte do rizikové skupiny a objeví se u vás bolesti zad nebo problémy s pohybem, raději navštivte svého praktického lékaře. Neléčená zlomenina může mít závažné následky.
Pro osoby s Bechtěrevovou chorobou jsou pohyb a rehabilitace naprosto nepostradatelné součásti každodenního života. Přestože v obou případech je jejich hlavním cílem snížit riziko předčasné ztráty hybnosti a předcházet nepříjemným bolestem, v praxi mezi nimi určité rozdíly jsou.
Pokud vás již léta trápí „bolavá záda“ a je to čím dál horší, zpozorněte! Plíživý nástup Bechtěrevovy choroby a ne příliš dobré povědomí o ní mají často za následek velmi pozdní stanovení diagnózy. Poradíme, jak rozpoznat již počáteční příznaky této nemoci.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Bechtěrevova choroba bohužel stále patří mezi nevyléčitelná onemocnění. Vedle již delší dobu používaných protizánětlivých léků či léků tlumících imunitní systém se do centra pozornosti revmatologů i samotných nemocných dostává cílená biologická léčba.
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Nonradiografická spondylartritida je počínající revmatický zánět v páteři, který ještě není vidět na klasickém rentgenovém snímku. Odhalit ho je možné pouze díky magnetické rezonanci. Jak ukazuje klinický výzkum, s léčbou této choroby se nevyplácí otálet.
