Každý člověk stráví přibližně třetinu života v posteli. Lidé s Bechtěrevovou nemocí často i více – jejich onemocnění se totiž běžně projevuje zvýšenou únavností.
Deset rad, jak na to
Základem je kvalitní, dostatečně pevná matrace. Nemá být ani příliš tvrdá, ani moc měkká. Spánek na moc poddajné matraci může vést k prohloubení deformace páteře.
Nechte si s výběrem matrace poradit. Nevybírejte primárně podle ceny – několik ušetřených stokorun se může prodražit. Na druhou stranu ani to nejdražší nemusí být nejlepší. Ptejte se ve specializovaném obchodě nebo ve zdravotnických potřebách.
Než matraci koupíte, zkuste si na ni lehnout asi na dvacet minut. V dobrých obchodech je to bráno jako samozřejmost, přece jenom vybíráte výrobek, který vám má sloužit řadu let.
Vodní lůžko není vhodné, neposkytuje zádům dostatečnou oporu.
Vysoké polštáře nepořizujte, mohou podpořit abnormální postavení krční páteře. Někteří lékaři doporučují dát si pod hlavu raději složenou osušku. Nepodkládejte si polštářem ani nohy.
Nespěte na boku ani stočení do klubíčka, nejlépe je ležet na břiše nebo na zádech.
Nosíte-li korzet, odložte ho před spaním.
Zkuste se před usnutím protáhnout.
Madlo nebo opěrka na zdi vedle lůžka vám může usnadnit vstávání.
Promluvte si o spánku, výběru postele a matrace i se svým revmatologem nebo fyzioterapeutem.
Bolesti bederní a křížové části zad, tj. "dolních zad", jsou dennodenním chlebem praktického lékaře a ortopeda. Stěžují si na ně hlavně starší lidé, ale nevyhýbají se ani mladým pacientům. Nejčastěji přicházejí v důsledku přetížení svalových a šlachových struktur příslušné části zad.
Název tato nemoc získala podle toho, že zánět s ní spojený ještě nelze popsat na klasickém rentgenovém snímku, nicméně ohlašuje se již svými příznaky, zejména chronickou bolestí v dolní části zad doprovázenou ranní ztuhlostí. Onemocnění postupně vede k omezení pohyblivosti páteře, ale její komplikace se mohou projevit i na jiných místech těla. Vybrali jsme pro vás čtyři nejčastější z nich.
Dálný východ vždy lákal zbytek civilizace a není snad oboru, kde by do západního myšlení a poznatků nezasáhl a nějak jej neovlivnil. Podívejme se na přínos východní medicíny při řešení autoimunitního zánětu pohybové soustavy zvaného Bechtěrevova choroba.
Biologická neboli také cílená léčba nabízí v poslední době nečekané možnosti při léčbě řady onemocnění, která nelze zdolat klasickými medikamenty: nádorovými onemocněními počínaje přes střevní onemocnění a revmatickými nemocemi konče...
Moderní medicína se snaží odhalit tajemství genové informace v lidských buňkách. Díky těmto pokrokům už známe příčinu mnoha závažných onemocnění. Vědci nyní objevili gen, který by mohl pomoci předpovědět vznik Bechtěrevovy choroby.