Bechtěrevova choroba je značně individuální. Zatímco někteří nemocní žijí řadu let, aniž by je nemoc významněji omezovala v aktivitě, jiní se záhy po stanovení diagnózy stávají invalidními.
Jasno již na počátku
Podle nedávno provedené německé studie je možné pomocí stanovení několika bioukazatelů vyhledat z řad nemocných ty, u nichž existuje vysoké riziko nepříznivého průběhu Bechtěrevovy choroby. Tak by tito pacienti se špatnou prognózou byli nalezeni již na počátku vlastního onemocnění, což by vedlo ke zpřesnění léčby. Vedle využití zobrazovacích metod by napovědělo i testování krve. A jak výzkum německých odborníků probíhal?
Pro účely výzkumu rozčlenili pacienty s Bechtěrevovou chorobou do dvou skupin podle přítomnosti a rychlosti rozvoje takzvaných syndezmofytů (typické kostěné struktury v oblasti páteře, které značí závažný průběh nemoci).
Ve skupině nemocných, u kterých choroba postupovala nemilosrdně rychle, přitom nalezli hned několik látek, jejichž hladina v krvi byla nápadně zvýšena.
Jednalo se například o růstové faktory nebo enzymy spjaté s kostním metabolismem − a právě ty mohou posloužit coby bioukazatelé napovídající budoucí průběh onemocnění.
Naděje je v rychlosti
Pokud bude v budoucnu skutečně možné předem odhalit nemocné s Bechtěrevovou chorobou, jimž hrozí rychlé zhoršení zdravotního stavu, nebo dokonce invalidita, znamená to pro lékaře jakýsi náskok před vlastní chorobou. Pak je možné nabídnout těmto pacientům odpovídající intenzivní léčbu již krátce po stanovení diagnózy a tím zpomalit progresi choroby a oddálit nezvratné změny páteře.
Minus 110 stupňů Celsia ve spodním prádle? Pro většinu lidí je to naprosto nepřijatelná představa. Pro lidi postižené revmatickými chorobami je tzv. kryoterapie, tedy léčba chladem, účinným způsobem zmírňování zdravotních obtíží.
Název tato nemoc získala podle toho, že zánět s ní spojený ještě nelze popsat na klasickém rentgenovém snímku, nicméně ohlašuje se již svými příznaky, zejména chronickou bolestí v dolní části zad doprovázenou ranní ztuhlostí. Onemocnění postupně vede k omezení pohyblivosti páteře, ale její komplikace se mohou projevit i na jiných místech těla. Vybrali jsme pro vás čtyři nejčastější z nich.
Bolest zad je velmi častým jevem – až 80 % lidí se s těmito potížemi někdy během svého života setká. Stejně časté jsou ale i mýty, které se okolo problémů se zády točí. Znáte sedm nejrozšířenějších?
Ruský neurolog, psychiatr a fyziolog Vladimír Michajlovič Bechtěrev je známý zejména díky Bechtěrevově nemoci, kterou poprvé popsal právě on. Význam tohoto lékaře a vědce v dějinách medicíny byl však mnohem větší.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
Bolest zad postihne alespoň jednou během života většinu populace. V části případů odezní sama od sebe, jindy je třeba vyhledat lékaře. Jak poznáte, že nastala doba pro odbornou pomoc?
