Bechtěrevem trpí muži i ženy, ovšem každý jinak

U většiny onemocnění se předpokládá, že je průběh stejný u všech pacientů bez rozdílu pohlaví. Ovšem u Bechtěrevovy choroby tomu tak není. Jaké jsou největší odlišnosti?

Genderové rozdíly jsou výraznější u radiologicky prokázané Bechtěrevovy choroby. Jedná se o stav, kdy jsou projevy patrné na rentgenovém snímku. A konkrétní fakta?

• Dříve si odborníci mysleli, že Bechtěrevova choroba trápí z 90 % muže. Tato domněnka však byla chybná, ve skutečnosti jsou muži postiženi zhruba jen 2–3× častěji než ženy.
• U mužů byl zjištěn časnější nástup nemoci, ale kratší doba, která uplyne do stanovení diagnózy. Důvod spočívá mimo jiné ve snaze lékařů nesnímkovat pánev a bederní páteř u žen v reprodukčním věku.
• Rozdíly jsou i v klinickém průběhu choroby. Ženy častěji trápí bolesti páteře a periferních kloubů, zatímco muže bolí více kyčelní klouby. Pacientky pak typicky trpí ztuhlostí páteře a zánětem svalových úponů.
• Laboratorní ukazatele zánětu jsou významně vyšší u mužů bechtěreviků, což naznačuje výraznější stupeň systémového zánětu.
• Postup rentgenových známek onemocnění je rychlejší u mužů než u žen. Jako důvod je zvažováno vyšší zastoupení manuálních profesí u mužů.
• Při srovnávání radiologických nálezů a subjektivních obtíží pacientů bylo zjištěno, že ženy prožívají při stejném stupni onemocnění více bolesti a funkčních omezení než muži. Přesto však je dopad na kvalitu života výraznější u mužů.
• Mezi bechtěreviky je méně vdaných a ženatých a více svobodných a rozvedených. Ženy mají méně často děti. Aktivita onemocnění však byla nižší u vdaných pacientek než u rozvedených.

Neviditelné obtíže  

Existuje také radiologicky neprokázaná Bechtěrevova choroba. Na začátku onemocnění mohou být již přítomny příznaky v plné síle, na rentgenových snímcích však ještě nemusí být patrné žádné změny. V tomto období je může zobrazit pouze magnetická rezonance, kterou ale nelze provádět plošně. Pokud však lékař specialista uzná, že se pravděpodobně jedná o bechtěreva, je možno i bez průkazu zahájit adekvátní léčbu. Délka tohoto období bývá různá. Trvá-li bolest méně než jeden rok, pouze třetina pacientů má dobře patrné změny na rentgenu. Zmíněná etapa je většinou delší u žen, ty poté dosahují vyšší aktivity choroby a dřívější invalidity.

(pez)

Zdroj:
www.wjgnet.com