Osteoporóza trápí vysoké procento osob trpících Bechtěrevovou chorobou, a to včetně mladých nemocných. Přestože úbytek kostní tkáně nebolí, může vést ke zlomeninám a souvisejícím vážným zdravotním komplikacím. Nově provedené studie naznačují, že biologická léčba užívaná v terapii revmatologických onemocnění může nemocným pomoci také v této oblasti.
Léky a nedostatek pohybu
Příčin zvýšeného výskytu osteoporózy mezi nemocnými s Bechtěrevovou chorobou je hned několik. Patří mezi ně především:
zhoršující se omezení hybnosti,
užívání některých léků, zejména kortikoidů.
Nemalou roli však vedle výše zmíněných příčin hraje celkový zánět, který v organismu při autoimunitním onemocnění, jakým je i Bechtěrevova choroba, probíhá. Biologická léčba, jejímž úkolem je chorobný zánětlivý proces utlumit, proto pomáhá předcházet nežádoucím osteoporotickým změnám, ke kterým by v průběhu onemocnění jinak docházelo. Podle nových vědeckých poznatků to však není to jediné, čím biologická léčba zdraví kostí prospívá.
Prevence i léčba
Vědci porovnávali hustotu kostní hmoty pacientů užívajících biologické léky zaměřené proti zánět podporující látce TNF-alfa a nemocných, kteří takto léčeni nebyli. Zjistili přitom, že tento typ cílené terapie podporuje kostní tvorbu a zvyšuje měřenou hustotu kostní tkáně. Nejenže tak působí jako prevence vzniku osteoporózy, dokáže ji také do jisté míry léčit.
Ačkoliv se ztráta kostní hmoty může zdát v porovnání s každodenními potížemi úzce souvisejícími s Bechtěrevovou chorobou jako nevýznamná maličkost, není tomu tak. Zlomenina vzniklá jako důsledek oslabení kosti totiž může vést k nemožnosti pravidelného cvičení, které je pro dobrý průběh onemocnění tolik důležité.
Řeč je o chronické nemoci, která od určitého stadia může život nemocného začít ovlivňovat natolik, že vykonávat zaměstnání je náhle příliš náročné. Bechtěrevova choroba se postupem času vyvíjí a někdy může člověka dovést až do invalidního důchodu.
Každý revmatik ví, že pohyb a sport jsou velmi důležité. Platí to i pro osoby s Bechtěrevovou nemocí. Ideální pro udržení dobré fyzické kondice je například plavání. Za jistých podmínek může tento sport bechtěrevikům velmi prospívat.
Možného zhoršení nemoci a ztráty soběstačnosti se obává asi každý pacient s Bechtěrevovou chorobou – jak zvládnu pracovat, jak budu provádět každodenní činnosti? I když se mnoho okolností jeví jako velká neznámá, většina z nich má řešení. V první řadě je potřeba požádat o pomoc. A to nejen své blízké, ale i český sociální systém.
Bechtěrevova choroba dokáže nemocným znepříjemnit každý pohyb. V dnešní době se ale fantazii meze nekladou, bechtěrevikům usnadňuje život řada kompenzačních pomůcek – od holí a podavačů až po speciální pracovní stoly. Razantní proměnou může projít i domácí prostředí, aby co nejvíce vyhovovalo potřebám každodenního života s chorobou, která omezuje hybnost kloubů.
Většina z nás alespoň jednou v životě pocítila bolest zad. Ne vždy jde ale pouze o důsledek sedavého zaměstnání či špatného držení těla. Bolest v dolní části zad totiž bývá i jedním z prvních příznaků závažné Bechtěrevovy choroby.
Pro osoby s Bechtěrevovou chorobou jsou pohyb a rehabilitace naprosto nepostradatelné součásti každodenního života. Přestože v obou případech je jejich hlavním cílem snížit riziko předčasné ztráty hybnosti a předcházet nepříjemným bolestem, v praxi mezi nimi určité rozdíly jsou.
