Osteoporóza trápí vysoké procento osob trpících Bechtěrevovou chorobou, a to včetně mladých nemocných. Přestože úbytek kostní tkáně nebolí, může vést ke zlomeninám a souvisejícím vážným zdravotním komplikacím. Nově provedené studie naznačují, že biologická léčba užívaná v terapii revmatologických onemocnění může nemocným pomoci také v této oblasti.
Léky a nedostatek pohybu
Příčin zvýšeného výskytu osteoporózy mezi nemocnými s Bechtěrevovou chorobou je hned několik. Patří mezi ně především:
zhoršující se omezení hybnosti,
užívání některých léků, zejména kortikoidů.
Nemalou roli však vedle výše zmíněných příčin hraje celkový zánět, který v organismu při autoimunitním onemocnění, jakým je i Bechtěrevova choroba, probíhá. Biologická léčba, jejímž úkolem je chorobný zánětlivý proces utlumit, proto pomáhá předcházet nežádoucím osteoporotickým změnám, ke kterým by v průběhu onemocnění jinak docházelo. Podle nových vědeckých poznatků to však není to jediné, čím biologická léčba zdraví kostí prospívá.
Prevence i léčba
Vědci porovnávali hustotu kostní hmoty pacientů užívajících biologické léky zaměřené proti zánět podporující látce TNF-alfa a nemocných, kteří takto léčeni nebyli. Zjistili přitom, že tento typ cílené terapie podporuje kostní tvorbu a zvyšuje měřenou hustotu kostní tkáně. Nejenže tak působí jako prevence vzniku osteoporózy, dokáže ji také do jisté míry léčit.
Ačkoliv se ztráta kostní hmoty může zdát v porovnání s každodenními potížemi úzce souvisejícími s Bechtěrevovou chorobou jako nevýznamná maličkost, není tomu tak. Zlomenina vzniklá jako důsledek oslabení kosti totiž může vést k nemožnosti pravidelného cvičení, které je pro dobrý průběh onemocnění tolik důležité.
Chystáte se ke koupi nové matrace? Pak věnujte pozornost následujícím řádkům. Špatná volba totiž může pro vaše záda znamenat katastrofu. Během spánku dochází k regeneraci svalů a uvolnění páteře. Bez dostatečné opory jsou ale svaly napnuté a páteř zkřivená. Není se pak čemu divit, když se budíme rozlámaní a unavenější než večer. Jak vybrat správnou matraci a všem těmto problémům předejít?
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Bolavá záda dokážou život pořádně znepříjemnit. Lidé s Bechtěrevovou chorobou se s tímto problémem setkávají téměř denně. Co dělat, aby se bolest během dne dala lépe snášet? Kromě dodržování léčby existují i další možnosti, jak si alespoň trochu ulevit.
Většina pacientů trpících Bechtěrevovou chorobou operační zákrok nevyžaduje. V některých případech ale nelze volit jinak než se obrátit o pomoc na chirurgii. I když se nikomu dobrovolně „pod kudlu“ nechce, šikovné ruce operatérů dokážou často až zázračně bolavým zádům ulevit.
