Osteoporóza trápí vysoké procento osob trpících Bechtěrevovou chorobou, a to včetně mladých nemocných. Přestože úbytek kostní tkáně nebolí, může vést ke zlomeninám a souvisejícím vážným zdravotním komplikacím. Nově provedené studie naznačují, že biologická léčba užívaná v terapii revmatologických onemocnění může nemocným pomoci také v této oblasti.
Léky a nedostatek pohybu
Příčin zvýšeného výskytu osteoporózy mezi nemocnými s Bechtěrevovou chorobou je hned několik. Patří mezi ně především:
zhoršující se omezení hybnosti,
užívání některých léků, zejména kortikoidů.
Nemalou roli však vedle výše zmíněných příčin hraje celkový zánět, který v organismu při autoimunitním onemocnění, jakým je i Bechtěrevova choroba, probíhá. Biologická léčba, jejímž úkolem je chorobný zánětlivý proces utlumit, proto pomáhá předcházet nežádoucím osteoporotickým změnám, ke kterým by v průběhu onemocnění jinak docházelo. Podle nových vědeckých poznatků to však není to jediné, čím biologická léčba zdraví kostí prospívá.
Prevence i léčba
Vědci porovnávali hustotu kostní hmoty pacientů užívajících biologické léky zaměřené proti zánět podporující látce TNF-alfa a nemocných, kteří takto léčeni nebyli. Zjistili přitom, že tento typ cílené terapie podporuje kostní tvorbu a zvyšuje měřenou hustotu kostní tkáně. Nejenže tak působí jako prevence vzniku osteoporózy, dokáže ji také do jisté míry léčit.
Ačkoliv se ztráta kostní hmoty může zdát v porovnání s každodenními potížemi úzce souvisejícími s Bechtěrevovou chorobou jako nevýznamná maličkost, není tomu tak. Zlomenina vzniklá jako důsledek oslabení kosti totiž může vést k nemožnosti pravidelného cvičení, které je pro dobrý průběh onemocnění tolik důležité.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Bechtěrevova nemoc je chronické zánětlivé onemocnění postihující především páteř. Častým příznakem je zhoršující se ztuhlost páteře, ztráta pružnosti a omezení pohybu. Dobrou zprávou je, že pravidelné cvičení může ohebnost zvýšit a posílit svaly.
Bolest zad je velmi častým jevem – až 80 % lidí se s těmito potížemi někdy během svého života setká. Stejně časté jsou ale i mýty, které se okolo problémů se zády točí. Znáte sedm nejrozšířenějších?
Pojem nonradiografická spondylartritida zní poněkud nesrozumitelně. Jinými slovy jde o zánět kloubů uvnitř páteře, který rentgen nedokáže odhalit. Přitom když je nemoc objevena dostatečně brzy, lze ji úspěšně řešit.
O kvalitě dovolené často rozhodují detaily, a to nejen u lidí trpících tzv. Bechtěrevovou nemocí. Přečtěte si, na co všechno byste při plánování výletu neměli zapomenout.
Ztuhlá záda a kyčle, bolesti kloubů či únava. Každý se někdy takhle cítí, jsou však bohužel lidé, pro které je tento stav každodenní realitou. Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je chronické zánětlivé onemocnění kloubů spadající do kategorie revmatických chorob, které nemocným umí připravit nepříjemné chvilky.
