Zůstat soběstačný tak dlouho, jak to jen jde. To je hlavní cíl chronicky nemocných a platí to i o lidech, které sužuje revmatická nemoc páteře. Jednou ze zásadních věcí pak bývá poradit si při řízení automobilu.
I když se může řízení vozu s revmatickou nemocí stát obtížnější, není tak jednoduché se ho vzdát. Pro obyvatele menších obcí se špatnou dostupností veřejné dopravy je jízda autem doslova nutností. Naštěstí lze mnoho obtíží s řízením vyřešit pomocí následujících opatření:
Nasedání. Zhoršila se u vás schopnost nasedání? Pootočit páteř už prostě nelze jako dříve. Co s tím? Otočte se ke dveřím zády a posaďte se na sedadlo. Teprve potom otočte celé tělo směrem dopředu. Při vystupování postup zopakujte: nejdříve vytočte nohy ven a teprve potom vstaňte.
Seřízení. Nepodceňujte polohu těla při řízení. Když se vám podaří najít tu správnou, která nebude příliš zatěžovat páteř, budete méně unavení a vyhnete se zbytečné bolesti. Ale nejdříve si pořádně nastavte sedadlo, zrcátka a volant.
Pohodlí. Můžete vyzkoušet různé ortopedické pomůcky, které zlepší váš komfort při sezení. Zeptejte se ve zdravotnických potřebách, ale nekupujte je naslepo. Nechte si vše předvést a v klidu se rozhodněte, jaké skutečně potřebujete.
Klimatizace. Někomu uleví od bolesti v zádech vyhřívaná sedačka nebo teplý vzduch proudící na nohy, jinému zase chladnější klima. Nebojte se experimentovat, ale při vyšší teplotě dávejte pozor na nebezpečí mikrospánku.
Pomůcky. Jestli vám nestačí standardní zrcátka, nakupte si pomocná. Ve specializovaných obchodech je velký výběr, včetně zrcátek speciálně namířených na děti na zadním sedadle. Není to velká investice a vaše pohodlí při řízení se díky nim může výrazně zvýšit.
Přestávky. Revmatikům většinou nevyhovuje zůstávat dlouho v jedné poloze. Snažte se vyhýbat cestám, které nestihnete za hodinu. Pokud to jinak nejde, dělejte si pravidelné přestávky a během nich se vždy rozhýbejte.
Nevzdávejte se řízení jen proto, že vše již není jako dříve. Co nejvíce si manipulaci s vozem usnadněte a uvidíte, kolik věcí se zlepší, nebo dokonce vrátí do normálního stavu.
Ústní hygiena a prevence onemocnění zubů je jednou z podmínek úspěšné léčby revmatických onemocnění. Proto takové léčbě často předchází návštěva zubního lékaře. Úspěch léčby revmatických nemocí jde tedy ruku v ruce se zdravými zuby a dásněmi.
Mnoho lidí si neuvědomuje, že trávicí trakt obsahuje největší počet imunitních buněk ze všech orgánů těla. Proto není divu, že právě toto „sídliště imunity“ je poškozeno v případech, kdy se špatně naprogramovaný imunitní systém obrátí proti a buňkám vlastního těla...
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
Bechtěrevova choroba má špatnou pověst a nebudeme zastírat, že do značné míry oprávněně. U každého má ale jiný průběh. Víte, jak ji ovlivnit ve svůj prospěch?
Řidič, policista, učitel, ba dokonce i lékař. Tato a další zaměstnání vašim bolavým zádům rozhodně nepřidají, a bechtěrevikům mohou dokonce výrazně uškodit. Přinášíme seznam povolání, kterým byste se měli obloukem vyhnout v případě, že trpíte chronickými bolestmi zad.
