Vaše nemoc vám nemusí bránit dostatečně se věnovat dětem
6. 2. 2011
Vychovávání dětí a starost o rodinu není jednoduchý úkol ani pro zdravého člověka. Pokud trpíte artritidou, bude to pro vás znamenat mnoho přemýšlení a plánování navíc. Pokud se ale na vše pečlivě připravíte, může mít vaše nemoc na chod rodiny jen minimální vliv.
Připravte se na změnu
Všichni rodiče mají podobné obavy a starosti a všichni musí uzpůsobit svůj dosavadní životní styl novému přírůstku. Když máte chronickou nemoc jako artritidu, budete muset některé věci promyslet poněkud podrobněji. Asi se budete muset smířit s tím, že po fyzické stránce budete poněkud méně aktivní rodič, než je běžné. Pamatujte ale na to, že mnohem důležitější je být tu pro své dítě, když vás potřebuje.
Artritida a vaše děti
Někteří rodiče se obávají, že jejich děti po nich artritidu podědí. Je třeba si uvědomit, že přestože pro revmatoidní artritidu existují některé genetické vlohy, rozhodně není pravidlem, že by dítě muselo být stejně postižené jako jeho rodič.
Nezapomeňte ani na sebe
Je pochopitelně mnohem těžší soustředit se na svou vlastní chorobu a její léčbu, když musíte zvládat výchovu dítěte. Na druhou stranu, pokud budete zanedbávat svůj zdravotní stav, stejně se to nakonec nepříznivě projeví i na vaší péči o rodinu. Proto si dopřejte dostatečný čas na odpočinek.
Nemá cenu se snažit udělat několik věcí najednou, protože pravděpodobně neuděláte dobře ani jednu z nich. Nebojte se také požádat své okolí o pomoc, pokud je to nutné. Měli byste si určit priority, budete se možná muset rozhodnout, jestli je v danou chvíli důležitější utřít prach v obýváku, anebo se věnovat dítěti. Buďte také otevření ohledně své nemoci a umožněte své rodině pochopit vaše problémy. Jenom tak vás bude umět podpořit a pomoci vám, až to budete potřebovat.
Rodiče dětí s juvenilní revmatoidní artritidou dobře vědí, jak je u tohoto onemocnění zásadní včasné zahájení léčby. V opačném případě totiž postupem času dochází k nevratnému poškození kloubů, prohlubuje se doprovodná bolest a únava a rozvíjí se obávané omezení hybnosti. Tomuto nepříznivému průběhu onemocnění účinně brání cílená léčba.
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
Chrupavka z kmenových buněk skýtá naději pro poškozené kolenní klouby. Vědci totiž zjistili, že chrupavka může vzniknout použitím dospělých kmenových buněk kostní dřeně a kůže, a v současnosti navíc experimentují s rozličnými chemickými a mechanickými stimuly, aby zlepšili její vlastnosti.
Revmatoidní artritida se v České republice objevuje u jednoho procenta populace. Postihuje tak zhruba sto tisíc lidí. Nejčastěji tímto zánětlivým onemocněním trpí ženy, které mají dědičné predispozice. V pořadu U lékaře o revmatoidní artritidě mluvil profesor Jiří Vencovský - předseda české revmatologické společnosti Jana Evangelisty Purkyněho, který zároveň pracuje v revmatologickém ústavu v Praze.
Nad diagnózou „revma“ u dětí lidé často žasnou. Revma je podle všeobecných představ totiž nemocí vyššího věku a postihuje především seniory. Revmatické onemocnění se přitom dětem a dospívajícím nevyhýbá. Jeho projevy se ale mohou výrazně lišit od revma dospělých.
