Rodiče dětí s juvenilní revmatoidní artritidou dobře vědí, jak je u tohoto onemocnění zásadní včasné zahájení léčby. V opačném případě totiž postupem času dochází k nevratnému poškození kloubů, prohlubuje se doprovodná bolest a únava a rozvíjí se obávané omezení hybnosti. Tomuto nepříznivému průběhu onemocnění účinně brání cílená léčba.
Hra o čas
Moderní medicína už natolik postoupila, že díky včasnému určení diagnózy juvenilní revmatoidní artritidy a nasazení účinné léčby je dnes možné dopřát dětem velmi kvalitní dospívání. V ideálním případě lze docílit takového stavu, kdy se u nich po celý život žádné závažnější projevy revmatoidní artritidy nevyskytnou. Onemocnění sice nelze zcela vyléčit, je ale možné ho zpomalit na maximální možnou míru. Odborníci se shodují, že čím dříve je nastavena vhodná léčba, tím lepší je celková prognóza choroby.
Bez obávaných operací
Objev cílené léčby představuje pro děti s juvenilní revmatoidní artritidou obrovský přínos. Ještě nedávno lékaři své dětské pacienty nezřídka odesílali na ortopedické operace, včetně celkových náhrad velkých kloubů. V současné době jsou i konzultace revmatologů s ortopedy v podstatě okrajovou záležitostí.
Stop zánětu!
Cílená léčba cílí na konkrétní molekuly, které se v organismu podílí na vzniku chronického zánětu zaměřeného proti jeho vlastním tkáním. Tím, že je zánětlivý proces výrazně zpomalen, je také zabráněno postupujícímu poškození kloubů a příznakům, které se s ním pojí. Kloub se tak stává méně zatuhlým a bolestivým a dítě již není tolik unavené. Nemocný je rovněž uchráněn od takového poškození kloubu, které by časem vedlo k nutnosti jeho výměny.
Pokud u svého dítěte pozorujete zarudlé, oteklé a na dotek citlivé klouby, dlouhodobě zvýšenou tělesnou teplotu, únavu nebo kulhání, obraťte se s tímto podezřením co nejdříve na dětského lékaře, který provede všechna potřebná vyšetření, případně vás nasměruje k dalším odborníkům.
44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
Jedná se o dvě naprosto odlišné nemoci, ovšem s podobnými názvy – ty pletou hlavu laické veřejnosti i studentům medicíny. Společné mají jen jedno: vznikají v případě, kdy se imunita vymkne kontrole.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covid-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Mj. na to jsme se zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Revmatoidní artritidu a artrózu mnoho lidí zaměňuje. Tato dvě onemocnění mají sice leccos společného, mají však také celou řadu odlišností. Jaké příznaku jsou pro ně typické?
