Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti.
Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti. Látky užívané k biologické léčbě jsou zacíleny na cytokiny a snížením jejich účinků zamezí zánětu.
Co jsou to cytokiny?
Jde o molekuly, které hrají důležitou roli v mezibuněčné komunikaci. Cytokiny jsou látky produkované např. buňkami imunitního systému, které spouštějí a udržují zánětlivou reakci v místě poškození. Cytokiny dokážou ovlivnit tvorbu dalších cytokinů, jde o jakousi kaskádu, a výsledkem může být často i nekontrolovatelný zánětlivý děj, poškození buněk a tkání a v případě, že se tvorba cytokinů vymkne kontrole, i vznik autoimunitního poškození.
Mezi nejdůležitější cytokiny u revmatických nemocí patří TNFα (tumory nekrotizující faktor α), interleukin 1 (IL-1) a interleukin 6 (IL-6). Biologická léčba je zamířena právě na tyto cytokiny, u revmatických nemocí jde zejména o látky blokující účinky TNFα.
Pomocí biologické léčby je možno léčit tyto revmatické nemoci:
revmatoidní artritida,
JIA (juvenilní idiopatická artritida),
lupénka (psoriáza),
psoriatická artritida,
Bechtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida).
Biologická léčba u revmatických onemocnění účinkuje tak, že:
blokuje signální molekuly nebo jejich receptory, a tím pádem omezuje nežádoucí zánět,
napravuje „chybnou“ imunitní reakci podpořením správných, a naopak zabráněním chybným procesům.
Účinky biologické léčby přicházejí velmi rychle, většinou se objevují v průběhu dnů až týdnů. Biologické léky zmírňují obtíže, zpomalují až zastavují průběh onemocnění a zlepšují kvalitu života pacientů.
Jednou z úspěšných metod léčby lupénky, která nejen že prospívá kůži, ale také funguje jako výborná forma odpočinku, je takzvaná balneofototerapie. Přestože je dostupná i v prostorách kožních klinik v naší zemi, ideální je vydat se za ní přímo k Rudému moři.
Plocha dlaní a plosek nohou činí jen 5 % povrchu organismu, což se může zdát málo. Ale protože tyto části těla používáme každý den na maximum, jakékoli poranění pokožky zde vnímáme nadmíru citelně. Tedy i výsev lupénky.
I když je lupénka u dětí v mnohém podobná lupénce dospělých, vyskytují se zároveň určité odlišnosti, a to hlavně v její léčbě. V současnosti neexistuje lék, který by lupénku zcela vyléčil. Léčba lupénky je sice jen symptomatická (potlačuje příznaky nemoci), zato velmi obsáhlá...
O bezpečném opalování toho bylo řečeno a napsáno už mnoho – nosit klobouk, brýle s UV filtrem, používat opalovací krém s ochranným faktorem. Přesto se například ve Velké Británii počet případů rakoviny kůže za poslední dvě desetiletí zdvojnásobil a každý rok jsou hlášeny tisíce nových případů.
Kožní onemocnění má na člověka velký psychický dopad. Viditelné postižení vzbuzuje v ostatních strach z nákazy a někdy může být i zdrojem posměchu a vyřazení z kolektivu. Léčbou a správnou životosprávou lze projevy psoriázy mírnit, někdy ale musí na pomoc přijít i korektivní kosmetika.
Lupénka patří mezi chronická onemocnění, jejichž průběh a závažnost projevů jsou ovlivňovány vnějšími podmínkami. K těm, které můžeme jen obtížně eliminovat a bránit se jim, patří mimo jiné počasí. Zde je několik tipů, jak přežít zimní měsíce, aniž by se vaše onemocnění příliš zhoršilo.
