V případě těchto dvou chorob opravdu platí, že vše souvisí se vším. Psoriatická artritida je forma postižení kloubů, která sužuje některé lidi s lupénkou.
Umí potrápit
hlavními příznaky psoriatické artritidy jsou bolesti kloubů, ztuhlost a otoky
obtíže mohou postihnout kteroukoliv část těla, včetně konečků prstů a páteře
intenzita postižení se může lišit – od relativně lehčích až po velmi těžké problémy
u psoriatické artritidy, stejně tak jako u lupénky, se mohou střídat aktivní období (vzplanutí nemoci) s jejím zmírněním či ústupem (remisí)
zatím neexistuje léčba, která by psoriatickou artritidu zcela vyléčila, je ale k dispozici celá řada léků, které pomáhají udržet nemoc pod kontrolou a zabránit poškození kloubů; bez léčby může vést tato artritida i k těžké invaliditě
Kdy se psoriatická artritida objevuje?
Onemocnění vzniká, když imunitní systém začíná napadat zdravé buňky a tkáně vlastního těla. Nadměrná imunitní odpověď je příčinou nejen kožních změn a tvorby šupinek, ale i zánětu v kloubech. Není zcela jasné, proč se imunitní systém obrací proti zdravým tkáním, ale pravděpodobně hraje roli dědičnost i prostředí. U řady lidí s psoriatickou artritidou se objevila lupénka nebo postižení kloubů v rodině. Byly nalezeny i některé geny, které s rozvojem psoriatické artritidy souvisí. Nemoc může být u lidí, kteří k ní mají dispozice, spuštěna úrazem nebo infekcí.
V ohrožení
Některé faktory mohou zvýšit riziko, že se psoriatická artritida objeví právě u vás. Které to jsou?
Lupénka neboli psoriáza. Projevuje se červenými skvrnkami na kůži s bílými šupinami a představuje nejvýznamnější rizikový faktor rozvoje psoriatické artritidy. Nejvíce ohroženi jsou jedinci, u kterých se psoriatické změny objevily i na nehtech.
Rodinná zátěž. Řada lidí s tímto kloubním onemocněním má sourozence nebo rodiče, kteří se potýkají se stejným problémem.
Věk. Přestože psoriatickou artritidou může onemocnět každý, objevuje se nejčastěji u lidí mezi 30. a 50. rokem věku.
Je všeobecně známo, že projevy lupénky často vznikají po akutních virových nebo bakteriálních infekčních onemocněních. Často se jedná o infekce způsobené streptokoky, jako například hnisavou angínu, zánět středního ucha a podobně. Jiná, hlavně virová onemocnění horních cest dýchacích hrají roli spíše při opakování výsevů. Jak bakterie komplikují již vzniklé kožní projevy a jakou roli při lupénce hrají plísně?
Podle španělských vědců prý ano! Pacienti s lupénkou, zejména ti, kteří vyžadují systémovou léčbu, mívají často sklon k nabírání hmotnosti. To představuje velké riziko nejen pro kardiovaskulární systém, ale dokonce to může ovlivnit i účinnost terapie.
Psoriázu neboli lupénku lékaři bohužel stále neumějí vyléčit. Ale snaží se spolu s vědci, aby se to změnilo. Jakým směrem se ubírá výzkum a co je v léčbě nového?
Kožní onemocnění má na člověka velký psychický dopad. Viditelné postižení vzbuzuje v ostatních strach z nákazy a někdy může být i zdrojem posměchu a vyřazení z kolektivu. Léčbou a správnou životosprávou lze projevy psoriázy mírnit, někdy ale musí na pomoc přijít i korektivní kosmetika.
