Přestože bylo již tolikrát řečeno, že lupénka nepatří mezi přenosná onemocnění, stále si to ještě mnoho lidí myslí. Tato a mnohé další dezinformace, kterými je tato choroba opředena, přitom komplikují život všem – zdravým i nemocným. Pravdu nabízí následující řádky.
1. Lupénku můžu „chytit“
Snad nejčastěji se vyskytující mýtus doslova nabádá zdravé jedince, aby se vyvarovali blízkého kontaktu s psoriatikem. Lupénka ve skutečnosti není nakažlivé onemocnění ani není infekčního původu. Vzniká u jedinců s vrozenou dispozicí, a to na základě působení některého z možných spouštěčů, často stresu, poranění kůže či léků.
2. Psoriatici jsou lidé zanedbávající hygienu
Očista nemá se vznikem lupénky nic společného. Přestože jsou příznaky nemoci pozorovatelné na kůži, choroba samotná začíná pod jejím povrchem. Buňky, které jsou součástí imunitního systému, putují do spodních vrstev pokožky, kde rozpoutají chronický zánět. S ním pak souvisí i nadměrná tvorba nových kožních buněk a jejich nevzhledné olupování, kterému ani zvýšenou hygienou zabránit nelze.
3. Jedná se pouze o kosmetický problém
Postižení kůže zdaleka není to jediné, co psoriatiky trápí. S onemocněním se pojí také bolest, vážné onemocnění kloubů, zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, cukrovky a deprese.
4. Lupénka je dočasné onemocnění
První příznaky se nejčastěji objevují ve věku od 15 do 25 let. Choroba představuje celoživotní zdravotní problém. U nemocných se střídají období klidu s obdobími takzvaného vzplanutí, kdy dochází ke zvýraznění příznaků choroby.
5. Úplné vyléčení je možné
Podobně jako v případě jiných onemocnění i terapie lupénky zaznamenala v posledních letech výrazný pokrok, zejména v souvislosti s objevením cílené léčby. Přestože se ji daří pomocí moderních léků lépe kontrolovat, zcela vyléčit psoriázu lékaři zatím neumí.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
I když je lupénka u dětí v mnohém podobná lupénce dospělých, vyskytují se zároveň určité odlišnosti, a to hlavně v její léčbě. V současnosti neexistuje lék, který by lupénku zcela vyléčil. Léčba lupénky je sice jen symptomatická (potlačuje příznaky nemoci), zato velmi obsáhlá...
Brzy se z oblohy posype sníh a teplota bude mrazivá. To může u řady jedinců způsobit nepříjemně suchou kůži a její pálení. Obtíže častěji vnímají lidé s ekzémem nebo lupénkou. Jak v zimním období udržet problematickou pokožku klidnou a bez výrazných projevů zánětu a nezkazit si vánoční svátky?
Lupénka je velmi nepříjemná choroba. Existuje však soubor obecných doporučení, která mohou takto postiženým lidem pomoci snížit nepohodlí a naopak maximalizovat účinnost léčby.
Lupénka nijak neovlivňuje reprodukční systém člověka. Proto by sama o sobě neměla představovat překážku v otěhotnění. Řada nemocných ale užívá léky, které se před, během ani po těhotenství a při kojení nedoporučují. Při plánování miminka je tak třeba vždy spolupracovat s lékařem.
