Přestože bylo již tolikrát řečeno, že lupénka nepatří mezi přenosná onemocnění, stále si to ještě mnoho lidí myslí. Tato a mnohé další dezinformace, kterými je tato choroba opředena, přitom komplikují život všem – zdravým i nemocným. Pravdu nabízí následující řádky.
1. Lupénku můžu „chytit“
Snad nejčastěji se vyskytující mýtus doslova nabádá zdravé jedince, aby se vyvarovali blízkého kontaktu s psoriatikem. Lupénka ve skutečnosti není nakažlivé onemocnění ani není infekčního původu. Vzniká u jedinců s vrozenou dispozicí, a to na základě působení některého z možných spouštěčů, často stresu, poranění kůže či léků.
2. Psoriatici jsou lidé zanedbávající hygienu
Očista nemá se vznikem lupénky nic společného. Přestože jsou příznaky nemoci pozorovatelné na kůži, choroba samotná začíná pod jejím povrchem. Buňky, které jsou součástí imunitního systému, putují do spodních vrstev pokožky, kde rozpoutají chronický zánět. S ním pak souvisí i nadměrná tvorba nových kožních buněk a jejich nevzhledné olupování, kterému ani zvýšenou hygienou zabránit nelze.
3. Jedná se pouze o kosmetický problém
Postižení kůže zdaleka není to jediné, co psoriatiky trápí. S onemocněním se pojí také bolest, vážné onemocnění kloubů, zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, cukrovky a deprese.
4. Lupénka je dočasné onemocnění
První příznaky se nejčastěji objevují ve věku od 15 do 25 let. Choroba představuje celoživotní zdravotní problém. U nemocných se střídají období klidu s obdobími takzvaného vzplanutí, kdy dochází ke zvýraznění příznaků choroby.
5. Úplné vyléčení je možné
Podobně jako v případě jiných onemocnění i terapie lupénky zaznamenala v posledních letech výrazný pokrok, zejména v souvislosti s objevením cílené léčby. Přestože se ji daří pomocí moderních léků lépe kontrolovat, zcela vyléčit psoriázu lékaři zatím neumí.
Není to tak dávno, co se u pacientů s lupénkou začala využívat nová léčebná možnost – laser. Lasery, které vysílají světlo ve vlnové délce od ultrafialového k infračervenému, mají v dermatologii obecně široké využití, ovšem pro lupénku je jejich využití naopak vysoce specifické.
V zimě dostává naše pokožka „zabrat“, a to především kvůli vnějším vlivům. Velké problémy pak představuje chladný a mrazivý vzduch zejména pro osoby, které mají psoriázu. Studený vítr venku a suchý vzduch uvnitř může kůži vysušovat a zhoršit tak její stav.
Zatímco velkou část nemocí na první pohled nevidíte, u lupénky je to zpravidla přesně naopak. Kůže pacientů bývá pokryta nevzhlednými červenými ložisky s olupujícími se bílými šupinkami. Cílem léčby je postižení kůže pokud možno minimalizovat. Ovšem to může nějakou dobu trvat a stejně tak se může výskyt ložisek opakovaně vracet.
Spánek. Mozkem navozený stav, kdy se organismus může zregenerovat a zrestituovat síly. Je stále předmětem zkoumání ve spánkových laboratořích, existují i léky, které ho mají při poruchách navodit. Jakou roli hraje spánek v životě psoriatiků?
Lidé s lupénkou jsou oproti ostatní populaci až dvakrát více ohroženi rozvojem deprese. Vinu na tom mohou nést jednak biologické pochody, které psoriázu spouštějí, ale také častá společenská izolace těchto osob. Jak se tedy těžké skleslosti a „nenáladě“ bránit?
Zima je pro pokožku velice zátěžovým obdobím – a to zdaleka nejen pro nemocné s lupénkou neboli psoriázou. Péče o kůži v zimě je pro lidi s normálním typem pleti důležitá. Pro lidi s lupénkou je ale naprosto nezbytná. Jenže aby taková péče byla pro tuto skupinu lidí přínosem a ne problémem, je třeba používat odpovídající hydratační a regenerační prostředky. Čeho si tedy při výběru všímat a kde vůbec hledat?