Ke vzniku psoriázy může vést více faktorů. Jedním z nich je i určitá genetická výbava, která rozvoj tohoto chronického onemocnění usnadňuje. Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že náchylnost k lupénce, kterou máme uloženou v genech, není v historii lidstva žádnou novinkou.
Nedávno zveřejněná americká studie potvrdila následující:
Genetické změny spojené s některými moderními chorobami, například lupénkou či Crohnovou chorobou, mohou být extrémně staré.
Jejich původ je pravděpodobně u našich pradávných předků, neandertálců a takzvaných denisovanů, kteří žili před desítkami tisíc let.
Evoluční výhoda – šance na přežití
Genetická predispozice k rozvoji některých onemocnění patrně přetrvala po tak dlouhou dobu z nějakého důvodu. Tím může být skutečnost, že svému nositeli přináší vedle samotné choroby také určitou evoluční výhodu. Dobrým příkladem je onemocnění srpkovitou anémií, které sice nemocného zatěžuje chudokrevností, zároveň ho ale chrání proti malárii. Červené krvinky ve tvaru srpku totiž nemůže napadnout parazit, který nemoc vyvolává. Proto v malarických oblastech najdeme vysoké procento obyvatel trpících právě tímto onemocněním krve. Podobně i genetická náchylnost k autoimunitním onemocněním, jakými lupénka i Crohnova choroba bezpochyby jsou, mohla být v minulosti pro dotyčného příznivá. Aktivnější imunitní systém totiž mohl představovat zvýšenou ochranu proti záplavě všudypřítomných choroboplodných zárodků.
Zkoumáním a porovnáváním jednotlivých částí DNA moderního člověka a jeho předchůdců mohou vědci osvětlit genetickou historii našeho druhu. Shodné části genomu přítomné u nás i našich předků mimo jiné napovídají o společných chorobách, či alespoň náchylnosti k jejich rozvoji.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Se zimním obdobím logicky přichází studený a suchý vzduch, nízké teploty, málo sluníčka, a tím pádem všechno, co lupénce zrovna moc neprospívá. Zkušený pacient s lupénkou už ví, čeho se v zimě vyvarovat, a co mu naopak udělá dobře...
Léto za dveřmi, noviny a časopisy plné varování o škodlivosti slunečních paprsků a naše poličky s kosmetikou se rozšiřují o krémy na opalování, nejlépe s vysokým UV faktorem.
Zima je pro pokožku velice zátěžovým obdobím – a to zdaleka nejen pro nemocné s lupénkou neboli psoriázou. Péče o kůži v zimě je pro lidi s normálním typem pleti důležitá. Pro lidi s lupénkou je ale naprosto nezbytná. Jenže aby taková péče byla pro tuto skupinu lidí přínosem a ne problémem, je třeba používat odpovídající hydratační a regenerační prostředky. Čeho si tedy při výběru všímat a kde vůbec hledat?
Máte psoriázu? Pak se na léto připravujte postupně po celý rok. Jak? Postupně zvyšujte dávky slunečního záření. Každý den přidejte pět minut a nikdy nebuďte na slunci déle než půl hodiny bez použití opalovacích krémů. Pokud jedete na dovolenou, zapomeňte na stres a maximalizujte výhody dovolené.
Lupénka – velmi nepříjemné onemocnění kůže (ale i kloubů), které se nevyhýbá mužům ani ženám, dětem ani dospělým. Právě jim je určen Světový den lupénky.
