Ke vzniku psoriázy může vést více faktorů. Jedním z nich je i určitá genetická výbava, která rozvoj tohoto chronického onemocnění usnadňuje. Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že náchylnost k lupénce, kterou máme uloženou v genech, není v historii lidstva žádnou novinkou.
Nedávno zveřejněná americká studie potvrdila následující:
Genetické změny spojené s některými moderními chorobami, například lupénkou či Crohnovou chorobou, mohou být extrémně staré.
Jejich původ je pravděpodobně u našich pradávných předků, neandertálců a takzvaných denisovanů, kteří žili před desítkami tisíc let.
Evoluční výhoda – šance na přežití
Genetická predispozice k rozvoji některých onemocnění patrně přetrvala po tak dlouhou dobu z nějakého důvodu. Tím může být skutečnost, že svému nositeli přináší vedle samotné choroby také určitou evoluční výhodu. Dobrým příkladem je onemocnění srpkovitou anémií, které sice nemocného zatěžuje chudokrevností, zároveň ho ale chrání proti malárii. Červené krvinky ve tvaru srpku totiž nemůže napadnout parazit, který nemoc vyvolává. Proto v malarických oblastech najdeme vysoké procento obyvatel trpících právě tímto onemocněním krve. Podobně i genetická náchylnost k autoimunitním onemocněním, jakými lupénka i Crohnova choroba bezpochyby jsou, mohla být v minulosti pro dotyčného příznivá. Aktivnější imunitní systém totiž mohl představovat zvýšenou ochranu proti záplavě všudypřítomných choroboplodných zárodků.
Zkoumáním a porovnáváním jednotlivých částí DNA moderního člověka a jeho předchůdců mohou vědci osvětlit genetickou historii našeho druhu. Shodné části genomu přítomné u nás i našich předků mimo jiné napovídají o společných chorobách, či alespoň náchylnosti k jejich rozvoji.
Lupénka je vleklé onemocnění, které život sice neohrožuje, ale dokáže ho pořádně znepříjemnit. Některé zevní podněty přitom mohou nemoc zhoršit, jiné naopak vylepšit.
Pod pojmem lupénka si většinou představíme pouze suchou, šupinatou kůži. Toto onemocnění se ale může projevit i v podobě postižení kloubů, a to i bez kožních příznaků. Onemocnění kloubů v rámci lupénky je chronické a zánětlivé a postihuje až čtyřicet psoriatiků ze sta.
Je všeobecně známo, že projevy lupénky často vznikají po akutních virových nebo bakteriálních infekčních onemocněních. Často se jedná o infekce způsobené streptokoky, jako například hnisavou angínu, zánět středního ucha a podobně. Jiná, hlavně virová onemocnění horních cest dýchacích hrají roli spíše při opakování výsevů. Jak bakterie komplikují již vzniklé kožní projevy a jakou roli při lupénce hrají plísně?
Pokud vám lékaři oznámili, že trpíte psoriatickou artritidou, nezoufejte! I s tímto onemocněním můžete prožít aktivní život plný radosti a štěstí. Poradíme vám, jak se vypořádat s každodenními problémy, zejména se zvládáním bolesti, zlepšováním tělesné kondice a zapojením se do pracovního kolektivu.
Lupénka je kožní onemocnění související s imunitním systémem. Při jejím vzniku hraje roli zčásti autoimunita, zčásti ale také dědičnost. Děti rodičů postižených lupénkou mají 30% riziko vzniku lupénky. Co tato nemoc pro dítě znamená a čeho se vyvarovat, se dozvíte z následujících řádků.
Psoriáza neboli lupénka postihuje především kůži. Při léčbě se využívají různé masti, gely, mléka, ale také kortikosteroidy, fototerapie a v poslední době i cílená léčba. Máte-li méně závažné projevy, pak můžete vyzkoušet i tzv. „domácí“ přípravky. Jaké to jsou?
