Ke vzniku psoriázy může vést více faktorů. Jedním z nich je i určitá genetická výbava, která rozvoj tohoto chronického onemocnění usnadňuje. Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že náchylnost k lupénce, kterou máme uloženou v genech, není v historii lidstva žádnou novinkou.
Nedávno zveřejněná americká studie potvrdila následující:
Genetické změny spojené s některými moderními chorobami, například lupénkou či Crohnovou chorobou, mohou být extrémně staré.
Jejich původ je pravděpodobně u našich pradávných předků, neandertálců a takzvaných denisovanů, kteří žili před desítkami tisíc let.
Evoluční výhoda – šance na přežití
Genetická predispozice k rozvoji některých onemocnění patrně přetrvala po tak dlouhou dobu z nějakého důvodu. Tím může být skutečnost, že svému nositeli přináší vedle samotné choroby také určitou evoluční výhodu. Dobrým příkladem je onemocnění srpkovitou anémií, které sice nemocného zatěžuje chudokrevností, zároveň ho ale chrání proti malárii. Červené krvinky ve tvaru srpku totiž nemůže napadnout parazit, který nemoc vyvolává. Proto v malarických oblastech najdeme vysoké procento obyvatel trpících právě tímto onemocněním krve. Podobně i genetická náchylnost k autoimunitním onemocněním, jakými lupénka i Crohnova choroba bezpochyby jsou, mohla být v minulosti pro dotyčného příznivá. Aktivnější imunitní systém totiž mohl představovat zvýšenou ochranu proti záplavě všudypřítomných choroboplodných zárodků.
Zkoumáním a porovnáváním jednotlivých částí DNA moderního člověka a jeho předchůdců mohou vědci osvětlit genetickou historii našeho druhu. Shodné části genomu přítomné u nás i našich předků mimo jiné napovídají o společných chorobách, či alespoň náchylnosti k jejich rozvoji.
V případě těchto dvou chorob opravdu platí, že vše souvisí se vším. Psoriatická artritida je forma postižení kloubů, která sužuje některé lidi s lupénkou.
V ČR trpí revmatoidní artritidou přes 85 000 lidí všech věkových kategorií. Pomocnou ruku nejen jim, ale i jejich rodinným příslušníkům již mnoho let mj. nabízí pacientská organizace Revma Liga ČR. Jedním z jejích počinů je i projekt Revma mapa, který má – jak už vyplývá z jeho názvu – zmapovat úroveň lékařské péče o revmatiky, ale také pomoci ji v mnoha ohledech zlepšit.
Vlasová psoriáza postihuje nejméně polovinu všech pacientů s lupénkou. Projevuje se typicky výskytem šupinatých ložisek v pokožce hlavy, které mohou být doprovázena dalšími projevy, jako je zarudnutí či svědění. Víte, jak se jí jednou pro vždy zbavit?
Každé porušení povrchu kůže zvyšuje riziko zanesení infekce do vzniklé rány. Protože lupénka postihuje právě tento orgán, nabízí se otázka, zda infekce ohrožuje i majitele této nemoci.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
