Ke vzniku psoriázy může vést více faktorů. Jedním z nich je i určitá genetická výbava, která rozvoj tohoto chronického onemocnění usnadňuje. Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že náchylnost k lupénce, kterou máme uloženou v genech, není v historii lidstva žádnou novinkou.
Nedávno zveřejněná americká studie potvrdila následující:
Genetické změny spojené s některými moderními chorobami, například lupénkou či Crohnovou chorobou, mohou být extrémně staré.
Jejich původ je pravděpodobně u našich pradávných předků, neandertálců a takzvaných denisovanů, kteří žili před desítkami tisíc let.
Evoluční výhoda – šance na přežití
Genetická predispozice k rozvoji některých onemocnění patrně přetrvala po tak dlouhou dobu z nějakého důvodu. Tím může být skutečnost, že svému nositeli přináší vedle samotné choroby také určitou evoluční výhodu. Dobrým příkladem je onemocnění srpkovitou anémií, které sice nemocného zatěžuje chudokrevností, zároveň ho ale chrání proti malárii. Červené krvinky ve tvaru srpku totiž nemůže napadnout parazit, který nemoc vyvolává. Proto v malarických oblastech najdeme vysoké procento obyvatel trpících právě tímto onemocněním krve. Podobně i genetická náchylnost k autoimunitním onemocněním, jakými lupénka i Crohnova choroba bezpochyby jsou, mohla být v minulosti pro dotyčného příznivá. Aktivnější imunitní systém totiž mohl představovat zvýšenou ochranu proti záplavě všudypřítomných choroboplodných zárodků.
Zkoumáním a porovnáváním jednotlivých částí DNA moderního člověka a jeho předchůdců mohou vědci osvětlit genetickou historii našeho druhu. Shodné části genomu přítomné u nás i našich předků mimo jiné napovídají o společných chorobách, či alespoň náchylnosti k jejich rozvoji.
Lupénka. Onemocnění, které se může lehce stát noční můrou postižených pacientů. Je to totiž onemocnění pouze léčitelné, nikoliv však vyléčitelné. Přesto ale existují možnosti, jak snížit pravděpodobnost, že se tato nemoc po období klidu znovu přihlásí k životu.
Spánek. Mozkem navozený stav, kdy se organismus může zregenerovat a zrestituovat síly. Je stále předmětem zkoumání ve spánkových laboratořích, existují i léky, které ho mají při poruchách navodit. Jakou roli hraje spánek v životě psoriatiků?
Lupénka postihuje nejen povrch těla, ale i sliznice uvnitř těla a existuje i tzv. orální psoriáza (lupénka v oblasti úst). Není nijak závažná, umí ale znepříjemňovat život. Často je dost obtížné tuto nemoc diagnostikovat, protože je relativně vzácná a má rozličné projevy.
Kožní onemocnění má na člověka velký psychický dopad. Viditelné postižení vzbuzuje v ostatních strach z nákazy a někdy může být i zdrojem posměchu a vyřazení z kolektivu. Léčbou a správnou životosprávou lze projevy psoriázy mírnit, někdy ale musí na pomoc přijít i korektivní kosmetika.
Zima je pro pokožku velice zátěžovým obdobím – a to zdaleka nejen pro nemocné s lupénkou neboli psoriázou. Péče o kůži v zimě je pro lidi s normálním typem pleti důležitá. Pro lidi s lupénkou je ale naprosto nezbytná. Jenže aby taková péče byla pro tuto skupinu lidí přínosem a ne problémem, je třeba používat odpovídající hydratační a regenerační prostředky. Čeho si tedy při výběru všímat a kde vůbec hledat?
Představte si situaci, kdy se ve vašem těle odehrává krutý boj. Podrážděný imunitní systém kolem sebe kope jak vzteklý kůň a mnohdy zuřivě útočí proti pokožce. Všechny bitvy se pak na kůži objevují v podobě lupénky.
