Ke vzniku psoriázy může vést více faktorů. Jedním z nich je i určitá genetická výbava, která rozvoj tohoto chronického onemocnění usnadňuje. Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že náchylnost k lupénce, kterou máme uloženou v genech, není v historii lidstva žádnou novinkou.
Nedávno zveřejněná americká studie potvrdila následující:
Genetické změny spojené s některými moderními chorobami, například lupénkou či Crohnovou chorobou, mohou být extrémně staré.
Jejich původ je pravděpodobně u našich pradávných předků, neandertálců a takzvaných denisovanů, kteří žili před desítkami tisíc let.
Evoluční výhoda – šance na přežití
Genetická predispozice k rozvoji některých onemocnění patrně přetrvala po tak dlouhou dobu z nějakého důvodu. Tím může být skutečnost, že svému nositeli přináší vedle samotné choroby také určitou evoluční výhodu. Dobrým příkladem je onemocnění srpkovitou anémií, které sice nemocného zatěžuje chudokrevností, zároveň ho ale chrání proti malárii. Červené krvinky ve tvaru srpku totiž nemůže napadnout parazit, který nemoc vyvolává. Proto v malarických oblastech najdeme vysoké procento obyvatel trpících právě tímto onemocněním krve. Podobně i genetická náchylnost k autoimunitním onemocněním, jakými lupénka i Crohnova choroba bezpochyby jsou, mohla být v minulosti pro dotyčného příznivá. Aktivnější imunitní systém totiž mohl představovat zvýšenou ochranu proti záplavě všudypřítomných choroboplodných zárodků.
Zkoumáním a porovnáváním jednotlivých částí DNA moderního člověka a jeho předchůdců mohou vědci osvětlit genetickou historii našeho druhu. Shodné části genomu přítomné u nás i našich předků mimo jiné napovídají o společných chorobách, či alespoň náchylnosti k jejich rozvoji.
Lidé s lupénkou jsou oproti ostatní populaci až dvakrát více ohroženi rozvojem deprese. Vinu na tom mohou nést jednak biologické pochody, které psoriázu spouštějí, ale také častá společenská izolace těchto osob. Jak se tedy těžké skleslosti a „nenáladě“ bránit?
Lupénka postihuje nejen povrch těla, ale i sliznice uvnitř těla a existuje i tzv. orální psoriáza (lupénka v oblasti úst). Není nijak závažná, umí ale znepříjemňovat život. Často je dost obtížné tuto nemoc diagnostikovat, protože je relativně vzácná a má rozličné projevy.
O bezpečném opalování toho bylo řečeno a napsáno už mnoho – nosit klobouk, brýle s UV filtrem, používat opalovací krém s ochranným faktorem. Přesto se například ve Velké Británii počet případů rakoviny kůže za poslední dvě desetiletí zdvojnásobil a každý rok jsou hlášeny tisíce nových případů.
V ČR trpí revmatoidní artritidou přes 85 000 lidí všech věkových kategorií. Pomocnou ruku nejen jim, ale i jejich rodinným příslušníkům již mnoho let mj. nabízí pacientská organizace Revma Liga ČR. Jedním z jejích počinů je i projekt Revma mapa, který má – jak už vyplývá z jeho názvu – zmapovat úroveň lékařské péče o revmatiky, ale také pomoci ji v mnoha ohledech zlepšit.
Některým pacientům s psoriázou přináší podzim a zima, kromě zkracujících se dnů a příslibu sněhu, i zhoršení stavu pleti. Není nutné propadat zoufalství. Přinášíme odpovědi na 5 nejčastějších otázek týkajících se péče o pleť s lupénkou v zimě včetně tipů, jak o pokožku v nadcházejících chladných měsících nejlépe pečovat.
