Novinky - psoriáza

Lupénku komplikují další nemoci. Odhalte je včas

Lupénku komplikují další nemoci. Odhalte je včas

Lidé postižení lupénkou netrpí jen touto chorobou, ale i dalšími přidruženými nemocemi. Ty se u nich objevují častěji než v běžné populaci. Je velmi důležité odhalit jejich prvotní příznaky a následně je léčit. Poznejte ta nejčastěji se vyskytující doprovodná onemocnění.

1. Psoriatická artritida

Odhaduje se, že minimálně 30 % lidí postižených lupénkou trpí psoriatickou artritidou. Ta může být mírná a vyvíjet se pomalu, nebo závažná a vzniknout náhle. U 85 % pacientů předcházejí kožní změny změnám kloubním. Psoriáza může poškozovat periferní klouby končetin, ale méně často i jiné části kostry (páteř, pánev). Mezi typické příznaky patří:

  • generalizovaná únava,
  • citlivost, bolest nebo otok šlach,
  • nateklé prsty na rukou a nohou,
  • ztuhnutí, bolest, pulzování a citlivost v jednom nebo více kloubech,
  • snížený rozsah pohybu,
  • ranní ztuhlost a únava,
  • změny na nehtech (náchylnost nehtů na houbové infekce),
  • zarudnutí a bolest oka, podobně jako při zánětu očních spojivek.

Cílem léčby je zmírnit bolest, zmenšit otok, pomoci kloubem správně hýbat a zabránit dalšímu poškození. Využívají se tři druhy léků:

  • nesteroidní protizánětlivé léky – aspirin, ibuprofen,
  • chorobu modifikující přípravky – antirevmatika,
  • biologické léky – protilátky proti tumor nekrotizujícímu faktoru alfa (vyvolává zánět), např. Enbrel (etanercept), Humira (adalimumab), Remicade (infliximab) a Simponi (golimumab).

Mezi další způsoby, jak lze tišit bolest, patří cvičení, akupunktura či meditace. Vhodnými sportovními disciplínami jsou plavání, vodní aerobik, chůze a jóga.

2. Onemocnění srdce a cukrovka

Pacienti s těžkou psoriázou mají o 58 % vyšší riziko srdečního infarktu, u mozkové mrtvice je to 43 %. Bylo prokázáno, že dlouhodobý přetrvávající chronický zánět postihující velké části těla vede k zánětlivým změnám i ve velkých tepnách, např. v aortě. Bylo však také odhaleno, že pacienti mohou agresivní léčbou psoriázy snížit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. U psoriatiků lze kvůli systémovému zánětu očekávat i vznik inzulínové rezistence až cukrovky 2. typu. Je třeba na to myslet, pokud se objeví:

  • časté močení,
  • nadměrná žízeň,
  • extrémní hlad,
  • nevysvětlitelná ztráta hmotnosti,
  • velká únava a podrážděnost,
  • časté infekce,
  • rozmazané vidění,
  • pomalu se hojící rány a modřiny,
  • opakované infekce kůže, dásní nebo močového měchýře.

Často se stává, že lidé s cukrovkou 2. typu nemají žádné symptomy. Proto by měl lékař u psoriatiků na to myslet a snažit se redukovat riziko vzniku, např. zdravou stravou, pravidelným cvičením a kontrolou krevního tlaku, cholesterolu a krevního cukru.

3. Deprese

Psoriáza představuje také výraznou zátěž pro psychiku. Říká se, že deprese je jejím hlavním „doprovodem“ – vyskytuje se u takto postižených lidí dvakrát častěji než u zdravé populace. Pokud u sebe sledujete poruchy spánku, ztrátu energie, nedostatek zájmů a radosti ze života či neschopnost soustředit se, měli byste se poradit s lékařem o možné léčbě.

4. Těhotenství raději naplánujte

Předpokládá se, že psoriáza je alespoň zčásti genetické onemocnění, ale není dostatečně vysvětleno, jak se přenáší z generace na generaci. Jestliže jeden rodič trpí psoriázou, je 10% možnost, že ji bude mít i dítě. Pokud jsou postiženi oba rodiče, riziko stoupá až na více než 50 %. Mnoho doktorů doporučuje ženám během plánování početí, těhotenství i kojení nejméně škodlivé formy terapie, jako např. UVB fototerapii. Pro obě pohlaví pak platí, že např. metotrexát je nutné vysadit alespoň 12 týdnů před plánovaným početím. Podobně jako retinoidy může i tento lék vyvolat různé vrozené malformace a defekty plodu.

Mezi ostatní přidružené nemoci u psoriázy řadíme nádorová onemocnění, obezitu, metabolický syndrom nebo jiná autoimunitní onemocnění jako např. Crohnovu chorobu. Lidé trpící psoriázou mají též zvýšené riziko rakoviny kůže a lymfomů, a to nejen jako následek onemocnění, ale i samotné léčby.

(bri)

Zdroj: www.psoriasis.org

Hodnocení článku:
(42 hodnocení - 2,9 z 5)

Další doporučené články

Aby kůže v zimě nevolala o pomoc

Aby kůže v zimě nevolala o pomoc

V zimě dostává naše pokožka „zabrat“, a to především kvůli vnějším vlivům. Velké problémy pak představuje chladný a mrazivý vzduch zejména pro osoby, které mají psoriázu. Studený vítr venku a suchý vzduch uvnitř může kůži vysušovat a zhoršit tak její stav.
14. 12. 2013 Psoriáza
Tipy, jak lupénce nedat v zimě šanci

Tipy, jak lupénce nedat v zimě šanci

Některým pacientům s psoriázou přináší podzim a zima, kromě zkracujících se dnů a příslibu sněhu, i zhoršení stavu pleti. Není nutné propadat zoufalství. Přinášíme odpovědi na 5 nejčastějších otázek týkajících se péče o pleť s lupénkou v zimě včetně tipů, jak o pokožku v nadcházejících chladných měsících nejlépe pečovat.
14. 12. 2015 Psoriáza
Slunce může psoriatikům pomáhat i škodit

Slunce může psoriatikům pomáhat i škodit

Příznivé efekty slunečního záření na projevy lupénky jsou všem nemocným dobře známy. Ale pozor na přemíru slunění, spálení kůže může dokonce lupénku u lidí s genetickou predispozicí spustit. Slunění dokáže u řady lidí kožní projevy lupénky zlepšit...
28. 6. 2010 Psoriáza
Léčba lupénky: rozvoj medicíny dává naději dalším nemocným

Léčba lupénky: rozvoj medicíny dává naději dalším nemocným

Terapie psoriázy prošla v posledních letech velkým rozvojem. Téměř každým rokem mají lékaři a jejich pacienti k dispozici nový lék či možnost jeho využití. A to je pro sedm a půl milionu lidí, kteří trpí právě tímto onemocněním, jistě dobrá zpráva.
2. 9. 2014 Psoriáza
Biologická léčba: zacíleno na cytokiny

Biologická léčba: zacíleno na cytokiny

Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti.
29. 4. 2010 Psoriáza