Jako by nestačilo, že psoriáza ošklivě hyzdí kůži – po zhojených ložiscích navíc často na pokožce zůstávají i nevzhledné skvrny. Vědci však už přišli na to, jak k tomuto jevu dochází.

Jako by nestačilo, že psoriáza ošklivě hyzdí kůži – po zhojených ložiscích navíc často na pokožce zůstávají i nevzhledné skvrny. Vědci však už přišli na to, jak k tomuto jevu dochází. 

Svědivá a bolestivá ložiska, jež se vyskytují u lupénky, jsou velmi obtěžující. Nicméně alespoň ve většině případů nakonec zánětlivé ataky zmizí. Bohužel po nich může zůstat připomínka v podobě tmavě zbarvené skvrny na kůži. Naštěstí mohou nové vědecké poznatky o mechanismu vzniku těchto zvýšeně pigmentovaných míst nabídnout i nové možnosti jejich léčby.

Škodlivá aktivita

Imunita člověka je velmi komplikovaný a komplexní systém, ve kterém hrají důležitou roli imunitní buňky a také cytokiny – látky zprostředkující komunikaci v rámci imunitního systému. V případě lupénky však chybí úplná rovnováha celého systému a je známo, že je zvýšena aktivita dvou cytokinů: interleukinu-17 (IL-17) a tumor nekrotizujícího faktoru (TNF).

Kde se bere nežádoucí zabarvení kůže

Po odeznění klasických obtíží se může na kůži objevit tmavší zabarvení. Dosud medicína předpokládala, že za zvýšenou pigmentaci ložisek po psoriáze stojí léčba světlem, tzv. fototerapie, a to přesto, že tato metoda nemůže způsobit například spálení jako od slunce.

Zánět kůže jako viník?

Lékaři ale nyní přišli s novou teorií. Melanocyty jsou buňky odpovědné za hnědé zbarvení kůže. Jsou přítomny v každé zdravé pokožce a tvoří pigment zvaný melanin. V průběhu zánětlivého vzplanutí lupénky dochází k jejich zmnožení, a to na dvoj- až trojnásobek. Nárůst melanocytů se přitom doposud dával do souvislosti pouze s rozvojem nádorového růstu. Nicméně u lupénky dochází k množení nenádorovému, a to nejspíše na podkladě stimulace již zmiňovanými zvýšenými mediátory IL-17 a TNF. Tyto mediátory zároveň brání melanocytům uvolňovat pigment do okolí, a proto mohou být v průběhu akutního vzplanutí lupénky na kůži světlá ložiska. Jenže po odeznění zánětu zmnožené melanocyty vypustí doposud skladovaný pigment a na kůži se objeví ona zvýšená a nehezká pigmentace.

Veškeré tyto nové poznatky mohou dát impulz pro vývoj modernějších léčiv, a to nejen na lupénku. Mohla by se uplatnit i při terapii dalších postižení kůže, jakými jsou například ekzémy.

(boba)

Zdroj: www.sciencedaily.com