Nasadili vám biologickou léčbu? Nechte se nejprve očkovat!
24. 1. 2014
Cílená léčba je při některých revmatických onemocněních velmi prospěšná. Podobně jako mnohé jiné léky užívané při terapii těchto chorob však ovlivňuje imunitní systém organismu, což může představovat problém například v souvislosti s očkováním. Které typy vakcín jsou pro vás bezpečné?
Očkování během léčby
Biologickou léčbou navozené utlumení
určitých procesů obranyschopnosti organismu je pro léčbu autoimunitních
chorob, mezi které patří i revmatoidní artritida, Bechtěrevova choroba
nebo psoriatická artritida, zcela zásadní. Na druhou stranu s sebou ale
přináší zvýšené riziko infekcí, protože imunitu jednoduše řečeno
připraví o část zbraní potřebných pro boj s mikroorganismy. Podobně může
být pro organismus obtížné bojovat s očkovací látkou obsahující živé,
byť oslabené bakterie nebo viry, ale také vytvořit dostatečné množství
protilátek důležitých pro budoucí kontakt s chorobou, proti které je
vakcína připravena.
Snížená účinnost
Podle odborníků je v
průběhu cílené léčby bezpečné očkování takzvanými inaktivovanými
vakcínami. Není však bohužel zaručeno, že bude tvorba protilátek
dostatečná, a očkování tak účinné. Proto je jistější odsunout vakcinaci
do doby, kdy bude revmatické onemocnění méně aktivní a léky bude možné
vysadit. Inaktivované jsou například očkovací látky proti:
dávivému kašli,
dětské přenosné obrně,
klíšťové encefalitidě,
virové hepatitidě typu A,
chřipce.
Živé vakcíny raději předem
V případě
živých vakcín není během terapie biologiky jejich aplikace doporučována
vůbec. Takové očkování je proto vhodné podstoupit ještě před jejím
nasazením, pochopitelně umožňuje-li to základní onemocnění. Příkladem
živých vakcín je například očkování proti:
Probiotické bakterie jsou dlouhou dobu známé svým příznivým účinkem na trávicí systém. Se zásadní novinkou však nyní přichází výzkum, který odhalil prospěšnost probiotik i mimo střeva. Z nového způsobu léčby by měli těžit zejména pacienti trpící psoriázou.
Lupénka a psoriatická artritida mohou přinést do vašich vztahů mnoho neobvyklého. Možná budete kvůli svému onemocnění váhat, jestli půjdete na schůzku s někým, kdo je vám sympatický. Nenechte se však znejistit svým strachem a zkuste střízlivě zhodnotit své obavy.
Lupénka je neinfekční onemocnění kůže. Není nakažlivé. Přesto se nemocní mohou cítit rozpačitě, když si okolí včetně kolegů, zákazníků či klientů všímá nevzhledných zarudlých kožních lézí pokrytých šupinkami loupající se kůže. Jak se vlastně psoriatik nejlépe zapojí do pracovního procesu?
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
S příchodem podzimu jsou sluneční paprsky stále vzácnější a pokles venkovní teploty vyžaduje další a další vrstvy oblečení. Pokud jste sužováni lupénkou, možná jste se na toto období těšili jako na možnost skrytí některých nedostatků.
Lupénkou trpí miliony lidí po celém světě. Autoimunitní onemocnění kůže, jehož příčina není dosud známá, nevypadá ale vždy stejně. Většina lidí trpí takzvanou ložiskovou neboli plakovou lupénkou, druhou nejčastější formu představuje kapkovitá lupénka. Prozaický název této formy kožní choroby je odvozen od vzhledu vyrážky, která je po těle rozeseta jako kapky vody.
