Nasadili vám biologickou léčbu? Nechte se nejprve očkovat!
24. 1. 2014
Cílená léčba je při některých revmatických onemocněních velmi prospěšná. Podobně jako mnohé jiné léky užívané při terapii těchto chorob však ovlivňuje imunitní systém organismu, což může představovat problém například v souvislosti s očkováním. Které typy vakcín jsou pro vás bezpečné?
Očkování během léčby
Biologickou léčbou navozené utlumení
určitých procesů obranyschopnosti organismu je pro léčbu autoimunitních
chorob, mezi které patří i revmatoidní artritida, Bechtěrevova choroba
nebo psoriatická artritida, zcela zásadní. Na druhou stranu s sebou ale
přináší zvýšené riziko infekcí, protože imunitu jednoduše řečeno
připraví o část zbraní potřebných pro boj s mikroorganismy. Podobně může
být pro organismus obtížné bojovat s očkovací látkou obsahující živé,
byť oslabené bakterie nebo viry, ale také vytvořit dostatečné množství
protilátek důležitých pro budoucí kontakt s chorobou, proti které je
vakcína připravena.
Snížená účinnost
Podle odborníků je v
průběhu cílené léčby bezpečné očkování takzvanými inaktivovanými
vakcínami. Není však bohužel zaručeno, že bude tvorba protilátek
dostatečná, a očkování tak účinné. Proto je jistější odsunout vakcinaci
do doby, kdy bude revmatické onemocnění méně aktivní a léky bude možné
vysadit. Inaktivované jsou například očkovací látky proti:
dávivému kašli,
dětské přenosné obrně,
klíšťové encefalitidě,
virové hepatitidě typu A,
chřipce.
Živé vakcíny raději předem
V případě
živých vakcín není během terapie biologiky jejich aplikace doporučována
vůbec. Takové očkování je proto vhodné podstoupit ještě před jejím
nasazením, pochopitelně umožňuje-li to základní onemocnění. Příkladem
živých vakcín je například očkování proti:
Přestože bylo již tolikrát řečeno, že lupénka nepatří mezi přenosná onemocnění, stále si to ještě mnoho lidí myslí. Tato a mnohé další dezinformace, kterými je tato choroba opředena, přitom komplikují život všem – zdravým i nemocným. Pravdu nabízí následující řádky.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Psoriáza zdaleka není jen pouhým onemocněním kůže. Představuje komplexní problém, který více či méně ovlivňuje také duševní zdraví. Statistiky hovoří jasně: až čtvrtina psoriatiků trpí depresí.
Neexistuje žádný vědecký důkaz, že by určité potraviny měly přímý pozitivní vliv na psoriázu. Je však dokázáno, že snížení hmotnosti může zmírnit symptomy onemocnění – doporučuje se proto vyvážená strava a stabilní váha. Která jídla jsou tedy vhodná, a jakých je naopak potřeba se vyvarovat?
Lupénka je obtěžující onemocnění postihující kůži, pokožku hlavy a nehty. Někdy se nemoc projeví i na kloubech. Co ji spouští, lékaři bohužel stále přesně nevědí. Trochu jasněji je v otázce, zda psoriáza souvisí s pitím kravského nebo kozího mléka.
Pod latinským pojmenováním psoriáza se ukrývá kožní onemocnění zvané lupénka. Je typické hlavně úporným svěděním pokožky. Postižené ale mohou být i další části vašeho těla.
