Nasadili vám biologickou léčbu? Nechte se nejprve očkovat!
24. 1. 2014
Cílená léčba je při některých revmatických onemocněních velmi prospěšná. Podobně jako mnohé jiné léky užívané při terapii těchto chorob však ovlivňuje imunitní systém organismu, což může představovat problém například v souvislosti s očkováním. Které typy vakcín jsou pro vás bezpečné?
Očkování během léčby
Biologickou léčbou navozené utlumení
určitých procesů obranyschopnosti organismu je pro léčbu autoimunitních
chorob, mezi které patří i revmatoidní artritida, Bechtěrevova choroba
nebo psoriatická artritida, zcela zásadní. Na druhou stranu s sebou ale
přináší zvýšené riziko infekcí, protože imunitu jednoduše řečeno
připraví o část zbraní potřebných pro boj s mikroorganismy. Podobně může
být pro organismus obtížné bojovat s očkovací látkou obsahující živé,
byť oslabené bakterie nebo viry, ale také vytvořit dostatečné množství
protilátek důležitých pro budoucí kontakt s chorobou, proti které je
vakcína připravena.
Snížená účinnost
Podle odborníků je v
průběhu cílené léčby bezpečné očkování takzvanými inaktivovanými
vakcínami. Není však bohužel zaručeno, že bude tvorba protilátek
dostatečná, a očkování tak účinné. Proto je jistější odsunout vakcinaci
do doby, kdy bude revmatické onemocnění méně aktivní a léky bude možné
vysadit. Inaktivované jsou například očkovací látky proti:
dávivému kašli,
dětské přenosné obrně,
klíšťové encefalitidě,
virové hepatitidě typu A,
chřipce.
Živé vakcíny raději předem
V případě
živých vakcín není během terapie biologiky jejich aplikace doporučována
vůbec. Takové očkování je proto vhodné podstoupit ještě před jejím
nasazením, pochopitelně umožňuje-li to základní onemocnění. Příkladem
živých vakcín je například očkování proti:
Lupénka a psoriatická artritida mohou přinést do vašich vztahů mnoho neobvyklého. Možná budete kvůli svému onemocnění váhat, jestli půjdete na schůzku s někým, kdo je vám sympatický. Nenechte se však znejistit svým strachem a zkuste střízlivě zhodnotit své obavy.
Pokud trpíte lupénkou, jistě jste si povšimli změny projevů onemocnění v průběhu jara a léta. Lékaři věří, že zlepšení stavu nastává v důsledku působení UV záření na kůži, které tlumí proces dělení kožních buněk.
Podle španělských vědců prý ano! Pacienti s lupénkou, zejména ti, kteří vyžadují systémovou léčbu, mívají často sklon k nabírání hmotnosti. To představuje velké riziko nejen pro kardiovaskulární systém, ale dokonce to může ovlivnit i účinnost terapie.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Lupénka je v našich končinách poměrně časté onemocnění. Bez léčby se ale zhojí jen velice zřídka. Pokud tedy chcete vyzkoušet něco jiného než klasické pobyty u moře a masti, vyzkoušejte biologickou léčbu.
Léto je fajn období pro každého, nemocným s psoriázou však nabízí něco navíc. Sluneční paprsky totiž umí obvykle ulevit pokožce a zlepšit její stav i vzhled. S opalováním se to však nesmí přehánět.