Pokud vás bolí klouby a vaše pohyblivost a s ní i kvalita života se zhoršuje, něco je jistě v nepořádku. Možná se jedná o revmatoidní artritidu, lidově revma.
Nepodceňte lékařskou prohlídku
Váš praktický lékař může vyslovit podezření na tuto autoimunitní chorobu na základě vašich příznaků. Proto vás pošle na vyšetření ke specialistovi – revmatologovi. Ten musí určit, jestli se opravdu jedná právě o revmatoidní artritidu, nebo o jiný kloubní zánět. Aby byla diagnóza spolehlivá, lékař se vyptá na vaše obtíže a rodinnou anamnézu (onemocnění vyskytující se u vašich blízkých příbuzných). Pečlivě vás vyšetří a následně vás odešle k provedení různých testů.
Lze poznat revma z krve?
Při posuzování vašeho zdravotního stavu je zásadní, aby lékař pečlivě prohlédl a vyšetřil všechny klouby vašeho těla. Zaměří se na otoky, bolest, zarudnutí kůže a omezení pohyblivosti. Pro revmatoidní artritidu je typické, že postihuje klouby symetricky. Při tomto tzv. fyzikálním vyšetření se může rovněž prokázat i zvýšená teplota či přítomnost revmatických uzlíků. Následně vás revmatolog odešle na krev. Jak lze poznat artritidu z krve? Revmatoidní artritida je, jak již bylo zmíněno, autoimunitní onemocnění charakteristické tím, že tělo vytváří protilátky proti strukturám kloubu. Tyto protilátky lze z krve zjistit. Někdy je to ovšem svízelné – revmatoidní faktor se prokáže u 80 % pacientů a na druhou stranu tento faktor prokazujeme i u jiných kloubních onemocnění. To protilátka anti-CCP ukazuje na diagnózu revmatoidní artritidy více jednoznačně, ale prokazujeme ji jen u 60 % pacientů. Posuzuje se i sedimentace a hodnoty CRP (signalizují přítomnost zánětu).
Posviťme si na klouby
Dále přichází ke slovu zobrazovací metody – rentgen, ultrazvuk, magnetická rezonance. Pokud se ale například na rentgenu nenaleznou žádné změny, neznamená to, že je revmatoidní artritida vyloučena. Jen změny v kloubu ještě nejsou tak velké, aby se projevily na snímku.
Je jen málo tak všestranných a užitečných sportovních aktivit, jako je severská chůze – nordic walking. Chůze s dvěma hůlkami podobnými těm běžkařským procvičuje a posiluje až 90 % svalů v lidském těle. Již dlouho nejde o prostou módní záležitost, investice do nordic walkingu je jen jednorázová a nenáročná.
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
Stejně jako každý rok i letos spadá na 12. říjen Světový den artritidy. A podobně jako v předchozích letech má i letošní ročník své téma. Tentokrát je to „Living Better, Ageing Well“, které lze přeložit jako „Žít lépe, stárnout důstojně“.
Miliony lidí trpí bolestmi a otoky kloubů způsobenými artritidou. V současné době se na základně nových studií zjistilo, že právě úprava jídelníčku může průběh revmatoidní artritidy příznivě ovlivnit.
Je známo, že mysl je silným spojencem v boji s řadou nemocí, revmatické choroby nevyjímaje. Projevy onemocnění se často zhoršují stresem, a proto se na úspěchu léčby nemalou měrou podílí i duševní pohoda pacienta. V případě dětí to platí dvojnásob.
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
