Ač to zatím nebylo vědecky potvrzeno, mají někteří pacienti s lupénkou velmi dobré zkušenosti s propolisem.
Včelí tmel a balzamovací činidlo
Propolis je žlutavá až hnědavá pryskyřičná látka sloužící včelám jako stavební "lepidlo" a dezinfekce úlu včetně bezpečného "nabalzamování" živočichů uhynulých v úlu. Skládá se z asi 50 % z pryskyřičných látek, z asi 30 % ze včelího vosku a z přibližně 10 % z balzámů a éterických olejů a z pylu. Složení propolisu kolísá v závislosti na tom, kde a jak byl včelami vytvořen.
Propolis včera a dnes
Propolis je známý a užívaný léčebný prostředek odpradávna. Zmínky o jeho používání sahají do starého Egypta, kde se po vzoru včel používal k balzamování, starověkým Řekům pomáhal v léčbě abscesů a Asyřanům v léčbě nádorů a hojení ran. V současnosti se zevně i vnitřně doporučuje kromě kožních onemocnění a poruch při celé řadě chorob v podstatě "od hlavy k patě".
Propolis má následující pozitivní účinky:
antibakteriální
antivirové
protiplísňové
tlumí bolest
protizánětlivé
pomáhá při hojení ran
Propolis na kůži
V léčbě kůže včetně léčby lupénky se propolis užívá zevně, ve formě tinktury, masti nebo krému. Jelikož se jedná o včelí produkt s rizikem alergické reakce, zejména u osob alergických na včelí bodnutí nebo med a u alergiků celkově, než začnete propolis používat, je nutné provést jednoduchý TEST CITLIVOSTI:
Na zápěstí se 2 až 3 dny maže trocha propolisu. Pokud ošetřené místo nečervená, nesvědí, nepálí apod., lze ho používat.
Aplikace je snadná
Při lupénce se doporučuje aplikovat propolis v tenké vrstvě na postižená místa denně a po třech týdnech udělat týdenní přestávku. Lupénka při této léčbě ustupuje řádově měsíce. Vzhledem k proměnlivému složení propolisu je poměrně rizikové užívat ho vnitřně. V této souvislosti byly popsány závažné alergické reakce provázené krvácením do močových cest.
Lupénka představuje dlouhodobé kožní onemocnění vyžadující speciální léčbu a dohled zkušeného dermatologa. Úpravou životního stylu však můžeme k příznivému ovlivnění průběhu choroby přispět i my. Přinášíme proto několik doporučení, díky kterým snížíte nebezpečí vzplanutí psoriázy na minimum.
O bezpečném opalování toho bylo řečeno a napsáno už mnoho – nosit klobouk, brýle s UV filtrem, používat opalovací krém s ochranným faktorem. Přesto se například ve Velké Británii počet případů rakoviny kůže za poslední dvě desetiletí zdvojnásobil a každý rok jsou hlášeny tisíce nových případů.
Na psoriázu neboli lupénku zatím neexistuje účinný lék. Při zmírňování příznaků se však mohou kromě jiných metod uplatnit i prospěšné střevní bakterie – probiotika. Které konkrétně a jak je můžete svému tělu dodat?
Soupeřit s psoriázou o každý centimetr kůže je obtížné a únavné. Jenže nezbývá než vytrvat a hledat tak dlouho, až některý z postupů opravdu zabere. Lupénka je sice nevyléčitelné onemocnění, existuje však celá řada léků, které její příznaky úspěšně potlačují.
Je všeobecně známo, že projevy lupénky často vznikají po akutních virových nebo bakteriálních infekčních onemocněních. Často se jedná o infekce způsobené streptokoky, jako například hnisavou angínu, zánět středního ucha a podobně. Jiná, hlavně virová onemocnění horních cest dýchacích hrají roli spíše při opakování výsevů. Jak bakterie komplikují již vzniklé kožní projevy a jakou roli při lupénce hrají plísně?
Ke vzniku psoriázy může vést více faktorů. Jedním z nich je i určitá genetická výbava, která rozvoj tohoto chronického onemocnění usnadňuje. Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že náchylnost k lupénce, kterou máme uloženou v genech, není v historii lidstva žádnou novinkou.