Pokud vás sužují bolavá záda, nemusí být na vině jen „houser“. Může to také znamenat, že se do vaší páteře pustila revmatická nemoc. Co může odhalit, jak se věci opravdu mají?
Když je viníkem zánět
Na bolest a ztuhlost zad si stěžuje spousta lidí. Ale bolest není vždy stejná. Kdy je dobré zbystřit a na jaké rozdíly se soustředit?
Běžné obtíže se zády se vyskytují spíše kolem čtyřicítky a později. Problémy revmatického původu trápí především mladé lidi.
Když si prostě „hnete se zády“, jsou ztuhlá a bolavá několik dní a pak se stav zlepší. Intenzita ztuhnutí se přes den mění málo a odpočinek může obtíže zmírnit. Při zánětlivé příčině jste ztuhlí a bolaví celé měsíce, nejvíce ráno. Odpočinek úlevu nepřináší, naopak může dojít ke zhoršení.
Revmatická obtíže velice dobře reagují na prohřátí a rozcvičení – daleko lépe než tzv. „houser“. Po vychladnutí a přechodu do klidu se však revmatické bolesti poměrně rychle vracejí. Když se podaří povolit „housera“, málokdy je za hodinu zpět.
Nikdo není v bezpečí
Spondylartritida může postihnout kohokoliv. Ať už jde o zkušené revmatiky, nebo úplně zdravé jedince. Onemocnění může být mírné a snadno léčitelné, nebo také ne. Rychle postupující těžké formy revmatického zánětu páteře znamenají hrozbu brzké invalidity a musejí se začít naplno léčit co nejdříve. Neznamená to ovšem, že lze brát ostatní příčiny bolesti zad na lehkou váhu. Například vyhřezlé meziobratlové ploténky a jiné podobné potíže s páteří se také musí řešit včas.
Co dělat?
Pokud máte obtíže, které by mohly být obrazem revmatického zánětu páteře, nehledejte řešení sami. Co nejdříve navštivte revmatologa. Pod jeho vedením a s účinnou celkovou léčbou je teprve ten správný čas vybrat vhodné cvičení nebo zkoušet gelové polštářky či saunu. Sami revma nezastavíte. Svěřte se lékaři a důsledně spolupracujte při léčbě.
Máte psoriázu? Pak se na léto připravujte postupně po celý rok. Jak? Postupně zvyšujte dávky slunečního záření. Každý den přidejte pět minut a nikdy nebuďte na slunci déle než půl hodiny bez použití opalovacích krémů. Pokud jedete na dovolenou, zapomeňte na stres a maximalizujte výhody dovolené.
Dnešní uspěchaný svět přímo překypuje stresem. Honička v práci či boj s chronickým onemocněním rozhodně na psychické pohodě nepřidají. Duševní rozpoložení sice na první pohled s lupénkou vůbec nesouvisí, opak je však pravdou. Víte, jak ulevit své poškozené kůži?
Lupénka je neinfekční onemocnění kůže. Není nakažlivé. Přesto se nemocní mohou cítit rozpačitě, když si okolí včetně kolegů, zákazníků či klientů všímá nevzhledných zarudlých kožních lézí pokrytých šupinkami loupající se kůže. Jak se vlastně psoriatik nejlépe zapojí do pracovního procesu?
Už několik let se ukazuje, že lupénka způsobuje nejen problémy na kůži, ale i spoustu dalších přidružených onemocnění. Mezi ně může patřit i srdeční infarkt či mozková mrtvice. Pro lepší péči o pacienty a hlavně prevenci často závažných problémů je důležité znát všechny vlivy lupénky na celkový zdravotní stav. Vědci na Pensylvánské univerzitě se zaměřili na spojení lupénky a vysokého krevního tlaku.
Lidé trpící lupénkou to dobře znají: jednou je jejich kůže naprosto čistá, po nepříjemných projevech ani vidu. Pak ale choroba opět udeří. Proč k tomu vlastně dochází? Existují rizikové faktory, které odstartují novou vlnu kožních projevů. Říká se jim spouštěče.
Pod pojmem lupénka si většinou představíme pouze suchou, šupinatou kůži. Toto onemocnění se ale může projevit i v podobě postižení kloubů, a to i bez kožních příznaků. Onemocnění kloubů v rámci lupénky je chronické a zánětlivé a postihuje až čtyřicet psoriatiků ze sta.
