Pokud vás sužují bolavá záda, nemusí být na vině jen „houser“. Může to také znamenat, že se do vaší páteře pustila revmatická nemoc. Co může odhalit, jak se věci opravdu mají?
Když je viníkem zánět
Na bolest a ztuhlost zad si stěžuje spousta lidí. Ale bolest není vždy stejná. Kdy je dobré zbystřit a na jaké rozdíly se soustředit?
Běžné obtíže se zády se vyskytují spíše kolem čtyřicítky a později. Problémy revmatického původu trápí především mladé lidi.
Když si prostě „hnete se zády“, jsou ztuhlá a bolavá několik dní a pak se stav zlepší. Intenzita ztuhnutí se přes den mění málo a odpočinek může obtíže zmírnit. Při zánětlivé příčině jste ztuhlí a bolaví celé měsíce, nejvíce ráno. Odpočinek úlevu nepřináší, naopak může dojít ke zhoršení.
Revmatická obtíže velice dobře reagují na prohřátí a rozcvičení – daleko lépe než tzv. „houser“. Po vychladnutí a přechodu do klidu se však revmatické bolesti poměrně rychle vracejí. Když se podaří povolit „housera“, málokdy je za hodinu zpět.
Nikdo není v bezpečí
Spondylartritida může postihnout kohokoliv. Ať už jde o zkušené revmatiky, nebo úplně zdravé jedince. Onemocnění může být mírné a snadno léčitelné, nebo také ne. Rychle postupující těžké formy revmatického zánětu páteře znamenají hrozbu brzké invalidity a musejí se začít naplno léčit co nejdříve. Neznamená to ovšem, že lze brát ostatní příčiny bolesti zad na lehkou váhu. Například vyhřezlé meziobratlové ploténky a jiné podobné potíže s páteří se také musí řešit včas.
Co dělat?
Pokud máte obtíže, které by mohly být obrazem revmatického zánětu páteře, nehledejte řešení sami. Co nejdříve navštivte revmatologa. Pod jeho vedením a s účinnou celkovou léčbou je teprve ten správný čas vybrat vhodné cvičení nebo zkoušet gelové polštářky či saunu. Sami revma nezastavíte. Svěřte se lékaři a důsledně spolupracujte při léčbě.
Máte psoriázu? Pak možná dobře víte, o čem bude řeč. Postižení nehtů, které tuto nemoc provází, je někdy sotva patrné, ale může být i invalidizující. Co nejdříve se proto poraďte se svým lékařem − potíže se totiž časem zhoršují.
V zimě dostává naše pokožka „zabrat“, a to především kvůli vnějším vlivům. Velké problémy pak představuje chladný a mrazivý vzduch zejména pro osoby, které mají psoriázu. Studený vítr venku a suchý vzduch uvnitř může kůži vysušovat a zhoršit tak její stav.
Slunečné počasí a vyšší vlhkost vzduchu představují pro nemocné s psoriázou obvykle úlevu. Díky příznivým podmínkám často dochází ke snížení počtu ložisek a kůže je méně suchá. Čím ještě lze pokožce v letním období prospět?
Psoriáza trápí spoustu lidí nejrozličnějšími projevy. Jako by nestačilo psychiku zatěžující postižení kůže, nemoc často útočí i na klouby, nehty či oči. Vzácně může lupénka vést až k boji o život.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Vánoce jsou svátky klidu, míru, oslav a rodinných setkání. Čím to ale je, že mimo příjemné události se také často právě ve svátečních dnech vyskytují žlučníkové koliky, trávicí obtíže, nevolnost, deprese a jiné neveselé příhody?
