Biologická léčba a cílená léčba jsou pojmy, které se často zaměňují. Jejich význam je však ve skutečnosti dost odlišný.
Biologická léčba je v posledních letech velkým tématem. Leckdo v ní (právem) vidí možnost, jak se zbavit chronické nemoci nebo rakoviny. Správně bychom ale měli mluvit o léčbě cílené. Proč?
Chemie, nebo biologie?
Biologický lék je jakýkoli lék, který nebyl vyroben chemicky, ale živou buňkou. Takových léků je mnoho. Od klasických antibiotik, která jsou přirozeným produktem plísní, přes výtažky léčivých rostlin až po inzulin vyráběný v geneticky upravených bakteriích. Někdy se termín biologické léky používá v užším slova smyslu jen pro léky vyrobené geneticky upravenými bakteriemi. Děsí vás genetické úpravy? V tomto případě není se čeho bát. Třeba právě v léčbě diabetu je tento výrobní postup zásadní. Jen díky němu mohou pacienti dostávat inzulin shodný s lidským, který plní svoji funkci tak, jak má.
S přesnou vizí
Cílený lék je něco úplně jiného. Je to látka, která přirozeným způsobem mění procesy, které probíhají v lidském organismu. Při cílené léčbě nejsou biologické procesy chemicky ovlivňovány, ale regulovány. K čemu to přirovnat? Představte si, že máte doma rádio, které hraje příliš hlasitě. Chemický lék by dokázal vytáhnout kabel rádia z elektrické sítě, zatímco cílená léčba by otočila knoflíkem hlasitosti doleva a nechala rádio hrát. Je vyvíjená tak, aby tělu vlastním způsobem regulovala jeden konkrétní pochod, který je při nemoci nežádoucí. Nejčastějším využitím cílené léčby je tlumení zánětu u autoimunitních chorob nebo řešení rakoviny. V obou případech dokáže velmi účinným a šetrným způsobem pomoci tělu, aby přirozeně fungovalo ke svému prospěchu.
Patříte k těm, kdo věří, že by jim cílená léčba pomohla? Ptejte se, zjišťujte, nedejte se odbýt. Možná ji máte na dosah.
Revmatoidní artritida je jen obtížně léčitelné autoimunitní onemocnění. Lékaři se doposud revmatoidní artritidu nejrůznějšími způsoby snažili především zpomalit a ulevit nemocnému od tolik omezujících obtíží, především od bolesti. Dnes dokážou mnohem více. Mají totiž k dispozici biologickou neboli cílenou léčbu.
Je známo, že mysl je silným spojencem v boji s řadou nemocí, revmatické choroby nevyjímaje. Projevy onemocnění se často zhoršují stresem, a proto se na úspěchu léčby nemalou měrou podílí i duševní pohoda pacienta. V případě dětí to platí dvojnásob.
Práce vsedě je pro řadu lidí samozřejmostí i za „běžných“ okolností. Ovšem s dobou covidovou přišel i významný fenomén práce z domova. Jak si poradit s dlouhým sezením u počítače často v ne příliš optimálních podmínkách, aniž bychom si zdevastovali svou tělesnou schránku?
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
Jako u mnoha jiných onemocnění i u těch revmatologických hrají určitou roli geny. Avšak každá choroba má svůj vlastní stupeň a vzorec dědičnosti, stejně jako své vlastní geny.
