Na vrcholcích osmitisícovek navzdory psoriatické artritidě

Revmatoidní artritidu a artrózu mnoho lidí zaměňuje. Tato dvě onemocnění mají sice leccos společného, mají však také celou řadu odlišností. Jaké příznaku jsou pro ně typické?

Je známo, že mysl je silným spojencem v boji s řadou nemocí, revmatické choroby nevyjímaje. Projevy onemocnění se často zhoršují stresem, a proto se na úspěchu léčby nemalou měrou podílí i duševní pohoda pacienta. V případě dětí to platí dvojnásob.

Ačkoliv je s artritidou spojováno hlavně postižení kloubů, nejde zdaleka o jedinou oblast lidského těla, kterou tato choroba ohrožuje. Jakými dalšími projevy mohou nemocní trpět?

Bolesti kloubů při každodenních činnostech zná většina revmatiků. Není však důvod propadat beznaději nebo zbytečně trpět bolestmi. Existují triky a pomůcky k usnadnění prací, kterým se vyhýbáte obloukem.

Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.

Pod pojmem revmatoidní artritida si nejčastěji představujeme onemocnění, které trápí hlavně malé klouby rukou a zápěstí. Tato choroba se však může projevit na mnoha místech těla, nevyjímaje velké klouby v rameni, koleni nebo kyčli.