Domněnka potvrzena: aerobní cvičení je pro revmatiky nejen účinné, ale i bezpečné
13. 8. 2010
Francouzští vědci prokázali, že aerobní cvičení je bezpečné pro lidi trpící revmatoidní artritidou i jinými revmatickými nemocemi. Spolu se zlepšením funkce srdce a plic zmírňuje bolesti kloubů, a tím zlepšuje kvalitu života těchto pacientů.
Aerobní cvičení zlepšuje funkci srdce a plic. Pro revmatiky je ale vítanou novinkou i to, že pomáhá zmírnit bolesti kloubů.
Revmatoidní artritida postihuje až 1 % populace na celém světě. Pozitivní dopad aerobního cvičení by tak ovlivnil velké množství lidí. S tímto cílem se ve Francii rozhodli provést výzkum vlivu aerobního cvičení na revmatiky. Podílelo se na něm přes tisíc revmatiků ve věku od 44 do 68 let. Polovina jich cvičila, polovina ne. Srovnání obou skupin pak přineslo zajímavé výsledky.
Zdravější srdce i klouby
Jaký má aerobní cvičení vliv na příznaky revmatoidní artritidy, to bylo hlavní otázkou výzkumu. Porovnáváním obou skupin revmatiků se zjistilo, že s lepší kondicí srdce a plic se navíc zmírňují i kloubní bolesti a zlepšuje jejich pohyblivost. Tento příznivý efekt aerobního cvičení byl pro revmatiky překvapivý, a i když nebyl nijak výrazný, přesto ho uvítali s nadšením.
Dvě a půl hodiny týdně pro zdraví
Americká revmatologická společnost uvádí, že aerobní cvičení je prospěšné pro každého, včetně lidí s revmatoidní artritidou. Doporučuje 150 minut aerobního cvičení střední intenzity týdně. Nejvhodnější jsou tzv. bezpečné formy aerobního cvičení – chůze, aerobní tanec nebo např. cvičení ve vodě. Tato cvičení také pomáhají revmatikům snížit jejich váhu, a tím také zátěž kloubů, zlepšují spánek, náladu a celkovou fyzickou kondici.
Jednoduché aerobní cvičení tak revmatikům nejen prospívá, ale žádným způsobem je nepoškozuje, a je tedy vzhledem k jejich nemoci zcela bezpečné.
Čínské bojové a relaxační umění taiči cvičí miliony lidí na celém světě. Má totiž prokazatelné účinky na lidské zdraví. Dokáže pomoci i při revmatoidní artritidě.
Revmatické nemoci jsou skupinou onemocnění, které charakterizuje především chronický zánět na autoimunitním podkladě. Ten se může objevovat v různých orgánových soustavách a projevovat se rozličným způsobem. Stejné je to i s přidruženými onemocněními, které revmatické nemoci mohou doprovázet – týkat se mohou srdce, plic, ledvin, kůže i dalších orgánů.
Oteklý kloub, který bolí a špatně se s ním hýbe. To je jeden ze základních projevů juvenilní idiopatické artritidy, revmatického onemocnění, které se objevuje u dětí. Oč přesně jde a na koho se s nemocí obrátit? A jaké jsou další revmatické nemoci dětského věku?
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Na takzvanou fibromyalgii, chorobu obtěžující nemocného především trvajícími bolestmi svalů a povětšinou i celkovou únavou, bohužel dnešní medicína ještě tak úplně nevyzrála. Lékaři toto onemocnění zatím neumí zcela vyléčit, dokážou však poskytnout alespoň částečnou úlevu od potíží, které fibromyalgii provází.
Pokud vás bolí klouby a vaše pohyblivost a s ní i kvalita života se zhoršuje, něco je jistě v nepořádku. Možná se jedná o revmatoidní artritidu, lidově revma.